Po desetiletí Evropa kvůli poválečné opatrnosti v rámci svého inovačního ekosystému oddělovala civilní a obranný výzkum. Na rozdíl od Spojených států, které systematicky využívají inovace dvojího užití k posílení prosperity i bezpečnosti, tím však Evropa riskovala strategickou nevýhodu v klíčových technologiích. Aktuálně však starý kontinent stále více rozvíjí nové iniciativy, aby náskok dohnal a přizpůsobil se nové geopolitické situaci.
Vzrůstající evropské i tuzemské snahy podpořit rozvoj inovací dvojího užití lze pozorovat v souvislosti s několika faktory. Zásadní posun nastal zejména v posledních deseti letech, kdy po roce 2014, v reakci na anexi Krymu a narůstající geopolitické napětí, evropské státy začaly vnímat nutnost propojení obranných kapacit s inovacemi z civilního sektoru. Zmíněný trend byl dále významně urychlen obdobím pandemie covid-19 v roce 2020 a ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Nově vzniklé iniciativy EU v technologiích s dvojím užitím čerpají z amerického modelu DARPA
Mezi důležité kroky směrem ke zvýšení strategické autonomie EU patří zavedení nových iniciativ právě v tomto období. Ty jsou přitom inspirovány principy americké agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency).
„DARPA je organizací s dlouhou historií sahající až do roku 1958, která se historicky zaměřovala na výzkum a vývoj v oblasti vojenských technologií. Mnohé z těchto technologií však později našly uplatnění i v komerčním prostředí, což vedlo ke vzniku vynálezů, bez kterých si dnes život jen těžko představíme – například GPS (o tomto systému a dalších navigačních systémech jsme v pondělí přinesli rozhovor s výzkumníkem Radoslawem Zajdelem, pozn. red.) a velkou roli hrála agentura také ve vývoji internetu prostřednictvím ARPANET. DARPA už ale samozřejmě také dlouho podporuje firmy a podnikatele se zajímavými projekty celou škálou soutěží, grantů a meetupů. Výše podpory se liší od projektu k projektu. DARPA je samozřejmě napojená přímo na americké ministerstvo obrany, může tak firmám skutečně napřímo pomáhat v rámci získávání zakázek. V tomto směru je práce DARPA „lehčí“, jelikož se stále jedná o tutéž zemi – USA, zatímco DIANA i evropské iniciativy jsou už ze své povahy a zdroje financování skutečně mezinárodní,“ uvedl pro portál Vědavýzkum.cz Martin Hýža, akcelerační manažer DIANA.
Přečtěte si také
GNSS systémy, jako je GPS, Galileo nebo BeiDou, pomáhají vědcům sledovat antropogenní i přírodní změny. Polský geodet Radosław Zajdel vysvětluje, čím se od sebe jednotlivé metody liší a jak můžeme data z těchto družic využít. Díky programu MERIT Středočeského inovačního centra se tomuto výzkumu věnuje ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, v.v.i.
Za klíčový milník je pak považován zejména vznik Evropského obranného fondu (European Defence Fund – EDF) v roce 2021. Tento nástroj, první svého druhu v této oblasti na úrovni EU, je zaměřen na podporu vývoje obranných a duálních technologií. EDF dále na období 2021–2027 disponuje rozpočtem přibližně 7,9 miliardy eur, ze kterého je financována širší škála subjektů prostřednictvím grantů, které pokrývají různé fáze vývoje inovací.
Podpora deep-tech startupů, včetně těch zaměřených na technologie s dvojím užitím, se pak realizuje i prostřednictvím EU Startup Nations Alliance (EUSNA), která usiluje o zlepšení podmínek pro subjekty napříč EU.
Členské státy EU v otázce, zda má výzkum s dvojím užitím v FP10 své místo, stále nemají jasno
V neposlední řadě jsou pak technologie využitelné jak pro civilní, tak obranné účely (zahrnující právě například kyberbezpečnost, AI, drony, komunikační sítě) horkým tématem v rámci nadcházejícího rámcového programu.
Ačkoli se stále více bere v potaz, že mnoho nových technologií financovaných z programů EU, od umělé inteligence až po pokročilé baterie, má inherentní potenciál dvojího využití, mezi členskými státy stále existují spory ohledně rozšíření nového rámcového programu o projekty s tímto zaměřením. Vlivem současné geopolitické situace je však patrný rostoucí zájem o tuto oblast. Významný posun nastal 24. ledna 2024, kdy Evropská komise představila návrh na začlenění těchto projektů do budoucího rámcového programu prostřednictvím dokumentu „white paper“ zaměřeného na posílení strategické autonomie EU. (O prvních diskuzích na téma zařazení výzkumu dvojího užití do FP10 jsme vás již informovali v tomto článku, pozn.red.)
Jedním ze států, které aktivně podporují širší zařazení projektů dvojího užití do rámcového programu, je například Litva. „Vzhledem k tomu, že se stále více národních i unijních finančních prostředků přesouvá do oblasti obrany, musíme s dostupnými zdroji dosáhnout více,“ uvedla pro portál Science Business litevská náměstkyně ministra pro vědu Regina Valutytė.
Návrh Evropské komise na financování projektů dvojího užití prostřednictvím Evropské rady pro inovace (EIC) vítá i rakouská ministryně pro výzkum Eva-Maria Holzleitner: „Geopolitickou situaci musíme chápat jako příležitost, jak podpořit výzkum dvojího užití v budoucnosti,“ uvedla pro Science Business. Současně však zdůraznila, že Rakousko nepodporuje financování čistě obranného výzkumu z FP10. Podle jejího názoru by EU měla zaměřit své investice také na výzkum v oblasti civilní bezpečnosti, prevenci konfliktů a udržování míru.
Podobný postoj zaujal nizozemský ministr pro vědu Eppo Bruins, který podpořil užší propojení civilního a obranného výzkumu. Varoval však, že jakékoli změny v roli EIC musí být důkladně zváženy před přijetím rozhodnutí pro 10. rámcový program. „Pro nás je klíčové, aby civilní aplikace zůstaly výchozím bodem a nadále byly součástí aktivit dvojího užití financovaných EIC. Pro projekty s výhradně vojenskými aplikacemi jsou vhodnější jiné programy, jako je Evropský obranný fond,“ uvedl.
Také Česká republika se k podpoře technologií dvojího užití z 10. rámcového programu staví pozitivně: „Vzhledem k aktuálnímu geopolitickému vývoji je nezbytné v FP10 řešit otázku podpory výzkumu a vývoje technologií s potenciálem dvojího užití a neoddělovat striktně výzkumné aktivity u technologií, které mohou mít civilní i vojenské využití. Podpora výzkumu a vývoje technologií s potenciálem dvojího užití by měla být přiměřená, strategická a měla by mít ukotvení v opodstatněných částech FP10. Důležité je definovat relevantní pravidla týkající se příjemců, rozsahu a rozpočtu," říká Lucie Núňez Tayupanta, ředitelka Odboru výzkumu a vývoje na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a dodává i český postoj k financování těchto aktivit z rozpočtu Evropské rady pro inovace: „Pokud jde o otázku týkající se nové úlohy Evropské rady pro inovace (EIC) při podpoře technologií dvojího užití, je Česko otevřeno této iniciativě. Přestože si plně uvědomujeme rostoucí význam strategických a bezpečnostních technologií, jsme pevně přesvědčeni, že rámcový program musí zůstat primárně civilní povahy a otevřený všem typům inovací od průlomových technologií, aplikovaného výzkumu s přímým dopadem až po základní výzkum. Proto by tato iniciativa měla být pečlivě vyhodnocena a její pokračování po roce 2027 by mělo být založeno na důkazech, prokazatelných výsledcích a společné dohodě mezi členskými státy."
S výzkumem technologií dvojího užití ostatně mají české instituce již zkušenosti, např. centrum HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR v Dolních Břežanech, jak vysvětluje vedoucí tohoto centra Tomáš Mocek: „Výzkum a vývoj technologií s dvojím užitím je součástí naší aktualizované strategie v HiLASE. Využití laserových technologií v obranných aplikacích totiž vnímáme jako oblast s obrovským a trvalým potenciálem. Aktuálně realizujeme dvě zakázky smluvního výzkumu pro společnost Lockheed Martin, zaměřené na aplikace našich technologií v rámci programu F-35, a zároveň se podílíme na projektu financovaném z Evropského obranného fondu (EDF), který se týká vývoje nových laserových materiálů. Abychom tento směr dále systematicky rozvíjeli, formujeme dedikovanou skupinu, která bude cíleně rozpracovávat další nové výzkumné a aplikační záměry v oblasti dual-use.“
Přečtěte si také
Konsorcium 18 partnerů z Česka, Litvy a Ukrajiny zahájilo ambiciózní projekt LASER-PRO, jehož cílem je proměnit evropský high-tech průmysl prostřednictvím pokročilých laserových technologií. „Není to jen další evropský projekt. Je to strategická iniciativa, která formuje budoucnost laserových technologií v Evropě, je to odpověď na evropskou urgentní ekonomickou situaci,“ říká vedoucí dolnobřežanského centra HiLASE Tomáš Mocek a dodává: „Vědecké publikace na změnu společnosti nestačí.“
Tempo v rozvoji iniciativ s dvojím užitím v posledních čtyřech letech nabírá i NATO
V posledních čtyřech letech nezůstává pozadu v oblasti zakládání a rozvíjení iniciativ podporujících technologie s dvojím užitím ani Severoatlantické aliance.
Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic (DIANA), schválený v roce 2021 a formálně spuštěný v roce 2023, funguje jako platforma pro vyhledávání a urychlení vývoje průlomových technologií. Paralelně s DIANA byl také v roce 2022 založen NATO Innovation Fund (NIF), který poskytuje finanční podporu pro realizaci a rozvoj těchto inovací. Společně tak obě iniciativy tvoří komplexní mechanismus, kterým se NATO snaží adaptovat na rychle se měnící technologické prostředí.
„NATO DIANA slouží především jako vstupní brána do obranného sektoru pro inovativní firmy, „menší hráče“, kteří dosud vyvíjeli své technologie převážně pro komerční využití. Největší přínos programu spočívá v možnosti navázat kontakty s klíčovými stakeholdery, k nimž by menší firmy za běžných okolností pronikaly roky, často bez úspěchu. Hlavním cílem je zviditelnit společnosti s disruptivními technologiemi a zajistit jim přístup k financování, a to jak ze strany členských států NATO, tak od VC fondů zaměřených na dual-use technologie, například NIF,“ uvedl Hýža.
V minulém roce bylo v rámci druhé fáze akceleračního programu DIANA vybráno deset společností z první kohorty začínajících podniků, která zahrnovala 44 společností zapojených během prvního roku fungování programu. Mezi nimi zaznamenaly úspěch i české společnosti – Goldilock a Secure Limited. Vybrané firmy získaly v další fázi akcelerátoru nazvaného „Grow“ finanční podporu až 300 000 eur na další rozvoj. Během šesti měsíců měly za úkol předvádět své inovace, rozvíjet strategie a spolupracovat s investory.
Zmíněné vybrané společnosti sídlí v sedmi zemích NATO a každá z nich se zaměřila na jednu ze tří klíčových oblastí výzvy definovaných DIANA: energy and power, data and information security a sensing and surveillance (energetika a energie, bezpečnost dat a informací, a snímání a dohled). Oblasti výzvy jsou zároveň pravidelně aktualizovány na základě priorit NATO a aliančních států, přičemž reflektují nejnovější trendy v technologiích a aktuální potřeby.
Aktuálně nejnovější výzva byla vyhlášena dne 2. června 2025 a inovátoři mohou předkládat své návrhy až do pátku 11. července 2025. Vybraní účastníci se stanou součástí kohorty inovátorů DIANA 2026, která zahájí první fázi šestiměsíčního akceleračního programu 1. ledna 2026.
Úspěšní uchazeči obdrží smluvní finanční prostředky ve výši 100 000 eur, které jim umožní pokračovat v iteraci svých řešení v reakci na aktualizovaných deset oblastí zmíněné výzvy. Navíc získají přístup k síti více než 180 testovacích center v Evropě a Severní Americe, kde mohou provádět testování, hodnocení, validaci a ověřování svých technologií. (Více informací o výzvě a programu lze nalézt na oficiálních stránkách DIANA).
NATO dále spustilo granty NATO Chief Scientist Grants. V prvním ročníku se přihlásilo 231 žádostí, mezi devíti nejlepšími byl i grant Jana Holuba z Fakulty elektrotechnické ČVUT, jehož výzkum se zaměřuje na genderové aspekty bezpečné hlasové komunikace s nízkou přenosovou rychlostí, tedy aby zařízení přenášela ženské hlasy stejně dobře jako hlasy mužské.
Přečtěte si také
Po dvou letech se na brněnské výstaviště vrací Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET. Vysoké učení technické v Brně zde představí devět exponátů. Hlavním lákadlem bude autonomní roj dronů a robotů pro průzkum terénu – společný projekt VUT a Univerzity obrany. Veletrhu se účastní i dron z České zemědělské univerzity.
Tuzemské snahy o podporu duálních technologií vyrůstají ze zahraničních iniciativ
Český výzkum a inovace rovněž nevybočovaly z evropského standardu a byly dlouho silně civilně orientované. V oblasti technologií s dvojím užitím chyběla systematická podpora, což bylo částečně způsobeno nedostatečnou provázaností s obranou strategií státu. Postupný obrat v této oblasti však lze spatřit v posledních letech.
Na zrychlující rozvoj technologií dual-use reagovala například Bezpečnostní strategie ČR 2023. Ta upozorňuje na rizika spojená s technologiemi dvojího užití a zmiňuje je v kontextu „hrozby spojené s vývojem a šířením technologií s dvojím užitím, které umožňují nestátním aktérům působit v oblastech, kde dříve neměli přístup, jako je kyberprostor, vzdušný nebo námořní prostor“.
Zároveň dokument zdůrazňuje v oblasti dual-use nutnost posílení spolupráce mezi státem, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem. Tato spolupráce je podle zmíněné strategie „klíčová pro zajištění bezpečnosti, obrany a ochrany občanů a státu“.
Mezi nejnovější iniciativy na tuzemské úrovni v oblasti podpory technologií s dvojím užitím patří zprovoznění akceleračního centra programu NATO DIANA v Česku. Od ledna 2025 jej provozuje agentura CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR, přičemž sběr přihlášek, hodnocení a výběr firem probíhá přímo pod vedením mezinárodního týmu DIANA.
Klíčovým subjektem, který funguje jako kontaktní bod a akcelerační centrum pro startupy vyvíjející technologie s civilním i vojenským využitím, je nově založený Defence Hub Czechia. Tento hub je veden agenturou CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem obrany České republiky. Mezi jeho hlavní cíle patří identifikace a propagace relevantních příležitostí a grantů na národní i evropské úrovni, což zahrnuje zmíněné světové iniciativy jako DIANA, NIF a EDF.
Podle oficiálního zdroje bude Defense Hub Czechia v budoucnu hrát klíčovou roli při provozování národního akcelerátoru DIANA Czechia, který bude integrován do širší sítě NATO DIANA.
„CzechInvest se stal za podpory Ministerstva obrany ČR tzv. accelerator site, tedy akcelerační pobočkou programu DIANA. Znamená to, že jsme oficiálně součástí sítě těchto poboček rozmístěných v Evropě a Severní Americe. Hlavní centrála DIANA (DIANA HQ) dává dohromady kurikulum akceleračního programu, vybírá do něj firmy a financuje jejich podporu ze svého rozpočtu. Úkolem jednotlivých akceleračních poboček je pak naplňovat toto kurikulum konkrétním obsahem – především zajišťovat lektory a mentory s relevantními zkušenostmi v oblasti obrany, technologií a podnikání. Každá akcelerační pobočka se pak stará o část „kohorty“, tedy skupiny firem, které DIANA v daném roce vybrala. Součástí aktivit jsou také networkingové akce a meetupy zaměřené na výměnu zkušeností mezi firmami, státní sférou a akademickou obcí,“ uvedl Martin Hýža, podle kterého si dále CzechInvest Defence Hub klade za cíl vytvořit most mezi státními institucemi – zejména armádou a dalšími bezpečnostními složkami – a malými technologickými firmami, které mají často problém do tohoto segmentu trhu proniknout
„V tomto ohledu je členství v síti DIANA velkou výhodou – Defence Hub tak získává přístup k celé infrastruktuře akcelerátorů, firem a mentorů napříč NATO,“ uzavírá Hýža.
O výzkumu technologií dvojího užití přineseme v budoucnu další článek. Pokud máte s tímto výzkumem zkušenosti, které byste rádi sdíleli, můžete nám napsat na adresu redakce@vedavyzkum.cz.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
