Evropská komise navrhuje zdvojnásobit rozpočet nástupce programu Horizont Evropa

Desátý rámcový program (FP10) bude navazovat na končící program Horizont Evropa. Odpůrci navrhované výše rozpočtu, zastupováni devíti evropskými ministry pro vědu, žádají další navýšení a své argumenty opírají o skutečnost, že v minulosti byl první návrh vždy snížen. V roce 2018 navrhovala Evropská komise podle portálu Science Business rozpočet pro program Horizont Evropa ve výši 120 miliard, konečná výše však dosáhla 90 miliard eur. V dopise, který zaslali eurokomisařce pro startupy, výzkum a inovace Ekaterině Zaharievě začátkem června, argumentují tím, že společný výzkum a principy soutěživosti a excelence musí zůstat jádrem programu EU pro financování výzkumu a inovací. 

Eurokomisařka Zaharieva okomentovala rozpočet těmito slovy: „Jako jedna z nejsilnějších evropských značek bude program Horizont Evropa klást výzkum a inovace do centra ekonomiky a investiční strategie EU. Prostřednictvím iniciativy Choose Europe budeme přitahovat a udržovat talenty, snižovat rizika a mobilizovat soukromé financování výzkumu a inovací, posilovat inovativní začínající podniky a spolupracovat s členskými státy na dosažení 3% investičního cíle.“ Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen její výrok podpořila potvrzením, že Horizont Evropa je jeden z celosvětově nejznámějších vědecko-výzkumných programů. Zdá se, že 10. rámcový program by si mohl zachovat i svůj současný název, je označován jako Horizont Evropa 2028–2034. Doposud se každý rámcový program jmenoval jinak, nejdříve pouze číselně (1.–7. FP), poté byl program Horizont 2020 a poslední byl program Horizont Evropa. 

O novém rozpočtu nyní proběhnou jednání mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí. Ta by měla být uzavřena koncem roku 2027. 

Směřování nového programu

Nový program FP10 bude založen na čtyřech pilířích a bude podporovat špičkový výzkum a inovace, přitahovat a rozvíjet výzkumné talenty, posilovat mezinárodní spolupráci a propojovat vědu se společností.

• Pilíř I „Excelentní věda“ si klade za cíl posílit vědeckou základnu EU, přilákat špičkové talenty a podporovat excelentní výzkum v Evropě. Zahrnuje Evropskou výzkumnou radu (ERC), podporu mobility prostřednictvím akce Marie Curie-Skłodowska (MSCA) a nově vědecké aktivity na podporu evropských politik v podobě Společného výzkumného střediska (JRC). Podpora ERC bude rozšířena, cílem je větší podpora hraničního výzkumu a financování excelentních výzkumníků a jejich týmů v souladu s iniciativou Choose Europe. Dle portálu Science Business Komise chce, aby se rozpočet ERC a MSCA zvýšil z 22,6 miliard eur na 44 miliard eur. 
• Pilíř II „Konkurenceschopnost a společnost“ si klade za cíl podporovat společný výzkum a inovace v oblastech s vysokým společenským dopadem. Zaměří se na konkurenceschopnost EU v oblastech, jako je čistá transformace, digitální vedení, obrana, průmysl a vesmír, a to v úzké spolupráci s Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Bude se rovněž zabývat globálními společenskými výzvami, zahrnovat mise EU a také nový evropský Bauhaus. Celkový rozpočet pro 2. pilíř se dle portálu Science Business zvýší z 53,5 miliardy eur na 75,8 miliardy eur. V rámci nové struktury bude financování společného výzkumu rozděleno na dvě části, přičemž 68,2 miliardy eur bude vyčleněno na „konkurenceschopnost“ a 7,6 miliardy eur na „společnost“. Financování konkurenceschopnosti bude spravováno v rámci Evropského fondu pro konkurenceschopnost a bude v souladu s jeho prioritami: čistá transformace (25,3 miliardy eur), biologické vědy (19,6 miliardy eur), digitální vedení (16,8 miliardy eur) a odolnost, bezpečnost, obrana a vesmír (6,4 miliardy eur). Výzkum pro společnost bude financovat zdola určená témata (bottom-up) zaměřená na globální společenské výzvy jako je migrace, dezinformace, demokracie, sociální a ekonomické transformace, inkluzivní společnosti a sociální soudržnost.
• Pilíř III „Inovace“ si klade za cíl podporovat inovace v Evropě se zaměřením na podporu vývoje nových produktů, služeb a obchodních modelů. Evropská rada pro inovace (EIC) bude rozšířena o financování vysoce rizikových průlomových projektů ve všech fázích a představí nové zaměření na začínající podniky v oblasti obrany a dvojího užití.
• Pilíř IV „Evropský výzkumný prostor“ si klade za cíl podpořit rozvoj jednotného Evropského výzkumného prostoru (EVP, anglicky ERA) se zaměřením na podporu excelence a dopadu, včetně reformované widening podpory pro země rozšíření (což se vztahovalo i na Českou republiku). Novinkou je také podpora rozvoje a provozu výzkumných a technologických infrastruktur.

Implementace programu bude zjednodušena, a to prostřednictvím nabídky zjednodušené podpory (např. tzv. lump sum granty), snížením počtu témat a zkrácením doby od uzavření výzvy do podpisu grantu. 

Průlomové „moonshot“ projekty 

Program Horizont Evropa bude úzce propojený s Evropským fondem pro konkurenceschopnost, společně budou podporovat rozvoj průlomových projektů „směřujících na Měsíc“. Tyto projekty by se měly posunout od výzkumu k demonstracím a reálnému nasazení a budou podporovány také z národních, veřejných a soukromých zdrojů.  

Moonshot projekty, jejichž cílem je udělat z Evropy globálního lídra ve strategických oblastech, by měly podpořit pokrok v oblastech:

• budoucí kruhový urychlovač (CERN)
• čisté letectví
• kvantové výpočty
• umělá inteligence nové generace
• datová suverenita
• automatizovaná doprava a mobilita
• regenerační terapie
• energie z fúze
• vesmírná ekonomika
• nulové znečištění vody a
• pozorování oceánu

Zprávy, které zvedly varovný prst 

V uplynulém roce bylo v Evropě publikováno několik kritických zpráv o výzkumu a inovacích, o kterých jsme přinesli článek. Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti zdůraznila důležitost zakotvení výzkumu a inovací do samotného jádra hospodářství EU jako motoru udržitelného růstu. Zpráva Enrica Letty „Mnohem víc než trh“ prosazovala zavedení „páté svobody“ – volného pohybu znalostí, která by posílila výzkum, inovace a vzdělávání na jednotném trhu. Zpráva nezávislé expertní skupiny vedené Manuelem Heitorem o průběžném hodnocení programu Horizont Evropa s názvem „Align, Act, Accelerate“ přinesla doporučení, jak učinit program efektivnějším při slaďování výzkumu a inovací se strategickými cíli Evropy.

Přečtěte si také

Letta, Draghi, Heitor – přehled velkých zpráv, které navrhují budoucnost VaVaI a vzdělávání

Rámcový program FP10 je nyní chtě či nechtě tématem všech bruselských událostí zaměřených na vědu, výzkum a inovace. V jeho kontextu se zástupci Evropské komise často v odpovědích odkazují na tři zprávy, které stihly od začátku roku 2024 zahýbat politickým prostorem Bruselu. Jsou jimi Lettova zpráva, Draghiho zpráva a nyní i čerstvě vydaná Heitorova zpráva.

Odhaduje se, že každé euro, které Evropská unie vložila do programu Horizont Evropa, může do roku 2045 vygenerovat až 11 eur v růstu HDP. Studie z univerzity Bocconi v Itálii, o které jsme psali, naopak namítá, že dotace z programu nepřinesly růst firem a čerpaly je hlavně zkušené korporace a velká, těžkopádná konsorcia namísto nezávislých inovátorů a startupů. 

K lednu 2025 program Horizont Evropa financoval již více než 15 000 projektů s celkovým rozpočtem přesahujícím 43 miliard eur.

Informační list: Horizont Evropa 2028–2034

Hodnocení rámcových programů:

• Horizont Evropa průběžné hodnocení
• Horizont 2020 následné hodnocení

Navrhovaný víceletý finanční rámec EU na roky 2028–2035

Navrhovaný dlouhodobý rozpočet EU obecně

Doplnění 18. 7. 2025: Článek byl doplněn o částky na pilíř 1 a 2, které vychází z článku portálu Science Business.