Havlíčkův plán přesunout podporu výzkumu pod TA ČR naráží na odpor zdravotnického sektoru

Do mezirezortního připomínkového řízení doputoval materiál nazvaný Defragmentace systému podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice, který navrhuje, aby Technologická agentura ČR (TA ČR) převzala administraci rezortní účelové podpory, mj. i zdravotnického výzkumu. Změna má souviset s přesunutím TA ČR pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se bude od 1. 1. 2027 jmenovat Ministerstvo hospodářství. Dokument navrhuje stejný postup i u institucionální podpory. Připomínky mají rezorty vyjádřit do 1. 10. 2026.

Paralelní technická novela

Vláda Andreje Babiše dále paralelně pracuje na víceméně technické novelizaci Zákona o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí, který má nabýt účinnosti od ledna 2027 (zákon schválila minulá vláda). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v srpnu v rozhovoru pro VědaVýzkum.cz představil hlavní změny zákona, které poslanecká novela přináší a teoreticky by se 1. 10. 2026 již mohla dostat do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. Novela by v případě zrychleného procesu mohla být hned v prvním čtení schválena.

Připravovanou poslaneckou novelu vláda projednala 14. září 2026. Podle vládního usnesení však vypracovaný návrh novely obsahuje nejasnosti a části, které by mohly být v rozporu s platnou legislativou a musí být ještě upraveny (více informací přineseme v samostatném článku, pozn. red.).

Proti této novele se zatím nezvedá silný odpor, na rozdíl od návrhu mnohem radikálnější změny, kterou zmínil v rozhovoru Karel Havlíček. A to sice, že vláda jedná o postavení Technologické agentury ČR (TA ČR). 

Defragmentace systému nebo přílišná koncentrace?

Havlíček svou vizi představil v materiálu „Defragmentace systému podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice“, který odeslal do mezirezortního připomínkového řízení.

Hlavním prvkem Defragmentace má být dle dokumentu koncentrace poskytování podpory mezi stěžejní subjekty. Dokument uvádí, že TA ČR bylo v roce 2026 rozpočtováno cca 30 % všech prostředků na účelovou podporu, GA ČR cca 27 % a MŠMT cca 25 %. Největším třem poskytovatelům v roce 2026 tedy náleželo 82 % rozpočtu na účelovou podporu, zbylých 18 % bylo rozpočtováno mezi zbývajících 6 poskytovatelů účelové podpory.

U institucionální podpory (DKRVO) dokument uvádí, že MŠMT a AV ČR v roce 2026 poskytují cca 85 % všech prostředků určených na DKRVO, zbylých 15 % rozděluje 11 poskytovatelů podpory, a proto je navrženo přenesení poskytování těchto 15 % podpory na DKRVO na Technologickou agenturu ČR za účelem zefektivnění, zpřehlednění a zjednodušení systému.

TA ČR by v případě schválení převzala administraci rezortní účelové podpory včetně zdravotnického výzkumu, tedy agendu významné Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR). Ta přitom ročně operuje s rozpočtem přesahujícím miliardu Kč a je tak jedním z největších poskytovatelů účelové podpory v ČR (pro srovnání Grantová agentura ČR ročně rozděluje peníze v rozmezí 4–5 mld. Kč, AZV ČR tedy operovala s téměř čtvrtinovým rozpočtem GA ČR).

Bez předchozí konzultace

Vzhledem k tomu, že TA ČR by byla podle návrhu podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu (budoucí Ministerstvo hospodářství), o zdravotnickém výzkumu by tak rozhodovala instituce mimo rezort zdravotnictví. A právě AZV ČR, která v tuto chvíli spadá pod Ministerstvo zdravotnictví a je dominantním poskytovatelem účelové podpory zdravotnického výzkumu v ČR, je jednou z institucí, které se proti plánované změně bouří. Podle AZV ČR se materiál objevil v mezirezortním připomínkovém řízení bez předchozí konzultace s dotčenými institucemi. Diskuze podle ní neproběhla s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ministry dotčených rezortů (včetně ministra zdravotnictví), a dokonce ani s předsednictvem TA ČR.

Kromě procesních otázek ale AZV ČR vadí i samotná podstata, tedy záměr oddělení účelové podpory zdravotnického výzkumu od ministerstva zdravotnictví. „Zdravotnický výzkum má svá specifika a nelze jej jednoduše vložit do univerzálního modelu podpory aplikovaného výzkumu. Vedle vědecké kvality a klinického přínosu musíme u projektů posuzovat například design klinických studií, etické a regulatorní aspekty, ochranu pacientů nebo práci s biologickým materiálem,“ říká předseda AZV ČR Ondřej Slabý. „Současný systém stojí na rozsáhlé síti odborníků z jednotlivých oblastí medicíny i zahraničních hodnotitelů, která vznikala řadu let. Případná změna proto musí především garantovat zachování kvality, odbornosti a nezávislosti hodnocení,“ dodává.

Přečtěte si také

Světová věda za české peníze. Evaluace ukazuje mimořádný výkon domácího zdravotnického výzkumu

Český zdravotnický výzkum dosahuje v mezinárodním srovnání nadprůměrných výsledků, přestože stát do něj investuje výrazně méně než většina vyspělých evropských zemí. Ukazuje to průběžná evaluace Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030, kterou pro Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR zpracovalo Technologické centrum Praha. Výsledky analýzy zároveň ukazují, že současný model „špičkové vědy za málo peněz“ nemusí být dlouhodobě udržitelný.

Zdravotnický sektor nesouhlasí

Obdobně vidí problém v zařazení účelové podpory zdravotnického výzkumu pod TA ČR i ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) Marián Hajdúch. „V obecné rovině s defragmentací systému podpory výzkumu souhlasím. Neměla by se však týkat zdravotnického výzkumu, u něhož kompetenční zákon z dobrých důvodů výslovně svěřuje gesci ministerstvu zdravotnictví,“ myslí si Hajdúch, jenž je rovněž členem RVVI.

Právě kompetenční rovina podle Hajdúcha představuje klíčový problém návrhu. „Nejde o technickou změnu v administraci grantů. Navrhovaný model by znamenal, že ministerstvo zdravotnictví sice zůstane věcným garantem, ale samotné hodnocení projektů, rozhodování o podpoře, kontrola i hodnocení programu přejdou na agenturu podřízenou jinému rezortu. Přitom zdravotnická vědeckovýzkumná činnost patří podle kompetenčního zákona výslovně do působnosti ministerstva zdravotnictví. Tak zásadní změnu nelze provést jako pouhou organizační úpravu, ale musí jí předcházet řádná odborná a legislativní diskuse,“ vysvětluje. Změna by se podle něj ve výsledku dotkla pacientů ve zdravotnictví: „Změna procesu hodnocení v rámci TA ČR může přesunout peníze a priority od potřeb pacientů a českého zdravotnictví ke komerčně atraktivním technologiím.“

Podle Hajdúcha by navíc připravovaná změna mohla podkopat i pozici ČR v evropském zdravotnickém výzkumu: „Účelová podpora zdravotnického výzkumu je v EU stále více organizována prostřednictvím evropských partnerství ve zdraví, v nichž je členem za Českou republiku Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím AZV ČR. Převod pod TA ČR by tyto závazky přerušil nebo přinejmenším zkomplikoval a Českou republiku by v evropském zdravotnickém výzkumu, kde její zastoupení je již dnes slabé, dále oslabil,“ vysvětluje.

Návrh se nelíbí ani samotnému rezortu zdravotnictví, které má v plánu se proti němu ohradit: „Ministerstvo zdravotnictví s návrhem MPO nesouhlasí a v rámci mezirezortního připomínkového řízení se vůči němu zásadně vyhradí. Ministerstvo zdravotnictví nesouhlasí ani s převodem administrace institucionální podpory na TA ČR,” uvedl na dotaz portálu VědaVýzkum.cz Vojtěch Novotný z tiskového oddělení.

Koncentrace nejen účelové, ale i institucionální podpory?

Plán na přesun administrace rezortní účelové podpory pod TA ČR potvrdil v projevu na oslavě výročí portálu VědaVýzkum.cz i samotný vicepremiér Karel Havlíček. Podle něj rezorty stále budou určovat tematická zaměření soutěží, TA ČR však zajistí samotný proces rozdělení prostředků (tedy vypsání soutěže, proces hodnocení, přidělení prostředků apod.)

Ve své promluvě se vyslovil nejen pro reformu poskytování účelové podpory, ale také pro revizi institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (DKRVO), kterou získávají vybrané výzkumné organizace prostřednictvím jednotlivých rezortů. Podle něj tyto prostředky v některých případech pokrývají provoz organizací, které neprovádějí výzkum. Revize by podle něj měla přispět k větší přehlednosti toho, jaká část veřejných prostředků skutečně směřuje na výzkum a vývoj.

Podle dokumentu Defragmentace systému podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice by mělo v případě schválení pod TA ČR skutečně přejít nejen rozdělování účelové, ale i institucionální rezortní podpory (tzv. DKRVO), s výjimkou Akademie věd (AV ČR) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), plán by se tedy netýkal vysokých škol a ústavů AV ČR.

I vůči tomuto návrhu však Ministerstvo zdravotnictví projevilo zásadní nesouhlas:  „Z pohledu Ministerstva zdravotnictví navrhovaný postup zasahuje do vztahu mezi zřizovatelem a jím zřízenými organizacemi. Fakultní nemocnice a rezortní ústavy jsou poskytovateli zdravotních služeb v přímé řídicí působnosti ministerstva podle § 10 kompetenčního zákona, jejich výzkumná činnost je součástí jejich zřizovacích listin a jejich dlouhodobé koncepce rozvoje vycházejí z rezortní koncepce a z Národního plánu obnovy, národních onkologických, kardiovaskulárních a jiných strategií,” napsal portálu Vojtěch Novotný.

Podle Novotného je navíc navrhovaná koncepce v rozporu i s určováním vize výzkumných organizací a jejich hodnocením: „Dle návrhu MPO má ale hodnocení, zda tyto organizace naplňují rezortní koncepci, provádět úřad, který rezortní koncepci nevytváří a za zdravotnictví neodpovídá. Takový postup je pro Ministerstvo zdravotnictví nepřijatelný. Současně materiál ani nevysvětluje, jaký problém tím řeší, a neuvádí žádný případ, kdy by institucionální podpora v rezortu zdravotnictví selhala a proč by způsob jejího poskytování měl být změněn.”

Autoři: Vladislava Vojtíšková, Ondřej Kutman