České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Přestože počet udělených patentů v posledních letech klesá, patenty některých výzkumných institucí využívají i světové firmy. To dokazují výsledky ČVUT, která si v této oblasti mezi univerzitami vede nejlépe. Avšak další nejlepší instituce, jako VŠB-TUO a ZČU, nezahálí.
„Vynalezl jsem telefon!”
„Teď! Teď! Teď tu byl! Museli jste se potkat. Nějaký... Graham Bel...”
Známá scéna z filmu Jára Cimrman ležící, spící, která se odehrává na půdě patentového úřadu, zpopularizovala patenty u široké veřejnosti. Jak jsou na tom ale s patenty naše univerzity? Kolik jich mají a jsou to smysluplné patenty, které se pak dále využívají, nebo jde spíš o patenty „za čárku do grantu”?
Patent je právní ochrana vynálezu, který nabízí nové technické a průmyslově využitelné řešení. Počet těch, které byly udělené univerzitám, od roku 2017, klesá. V roce 2017 jich bylo Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV) ČR uděleno 177, v roce 2024 už jen 85, což představuje nejnižší počet za osmileté období. „V roce 2024 bylo ve 23 případech vynálezu prioritou následná přihláška do mezinárodní patentové přihlášky (PCT), která pak byla podána prostřednictvím ÚPV. Ve 4 případech evidujeme v řízení prohlášení o grantu. V jednom případě patent již zanikl, jelikož nebyly zaplaceny udržovací poplatky. Také v dalších 5 případech nebyly zaplaceny udržovací poplatky, ale běží tzv. poshovovací lhůta, kdy je možné patent za dvojnásobný poplatek udržet v platnosti,“ komentuje úspěšnost loňských patentů Michal Verner, vedoucí oddělení analýz a digitalizace ÚPV. Tato čísla podle něj vypovídají o tom, zda se patent stále využívá a nebyl třeba vytvořen jen kvůli grantu; popřípadě, zda jsou nějaké patenty využité na mezinárodní úrovni.
Marek Štěpán ze společnosti UNICO Analytics, která se zabývá poradenstvím v oblasti patentů a inovací, k tomu říká: „Je pravda, že v posledních letech klesá patentová aktivita českých univerzit, avšak tento trend nepovažujeme za apriorně negativní. Spíše to vidíme tak, že končí éra podávání patentů čistě za účelem „získání čárky“ v národním hodnocení výzkumu a vývoje (dřívější kafemlejnkové hodnocení). Namísto toho se nyní klade větší důraz na kvalitu patentů a vědecké týmy spolu s vedením univerzit více posuzují, zda daný patent má reálný potenciál pro komerční využití.“
Jana Engelová Pavková z ÚPV srovnává kvalitu univerzitních a firemních patentových přihlášek: „Ve zpracování a využitelnosti vynálezů nelze nějaké dělicí linie mezi firemními a univerzitními patenty najít. Jde obecně spíše o strategii přihlašovatelů, za jakým účelem patentové přihlášky podávají, zda vynález řeší technický problém týkající se specifického oboru, nebo instituce pracuje dlouhodobě v konkrétní oblasti techniky a požaduje ochranu pro nová – dílčí řešení. Úroveň zpracování přihlášky většinou závisí na zvoleném patentovém zástupci, resp. na patentoprávních znalostech přihlašovatele.“
Marek Štěpán také vítá trend podávání mezinárodních patentových přihlášek: „Současně zaznamenáváme rostoucí snahu univerzit, včetně těch regionálních, o mezinárodní patentovou ochranu. Tento přístup reflektuje, že ochrana patentu výhradně v Česku představuje omezenou výchozí pozici pro další nakládání s duševním vlastnictvím.“
Využívají však následně univerzity tyto patenty či licencují je? „Vývoj v oblasti licencování vnímáme také pozitivně. Častěji se setkáváme s výzkumníky a vedoucími pracovníky transferových kanceláří, kteří kladou důraz na objektivní nastavení licenčních podmínek a snaží se vyjednat pro univerzitu dobré, ale férové podmínky licence,“ říká Štěpán.
Nejvyšší počet udělených patentů mělo v roce 2024 České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Šlo celkem o 23 patentů. Na druhém místě Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) s 12 patenty a těsně za ní je Západočeská univerzita v Plzni (ZČU), které bylo uděleno 11 patentů.
Technologické nápady z ČVUT míří do světa
Fakt, že je ČVUT v oblasti patentů na špičce mezi českými výzkumnými institucemi, dokazují také jejich celkové počty, které portálu poskytl Kamil Špicar, koordinátor ochrany duševního vlastnictví Patentového střediska univerzity. „České vysoké školy vlastnily na konci roku 2024 v Česku 753 platných patentů, 180 z nich náleželo ČVUT, což představovalo nejvyšší počet platných patentů vlastněný českým subjektem. Nově bylo ČVUT v kalendářním roce 2024 uděleno 23 českých a 13 zahraničních patentů. Jedná se o patenty zejména z oblasti elektro, strojírenství a stavebnictví. Ze zahraničních patentů stojí v roce 2024 za zmínku zejména 4 nové evropské patenty a 5 nových patentů v USA, z nichž jeden je využíván společností Adobe (oblast IT).“
Další dosud platné zahraniční patenty z ČVUT jsou využívány společnostmi Toyota (automobilový průmysl), EURECOM (digitální technologie), KOVOSVIT MAS (obráběcí stroje), RECUAIR (rekuperace vzduchu pro budovy), Workswell (kamerová technika), MEDIPO-ZT (zdravotnická technika) a MOB-bars (balistické bariéry).
Patenty VŠB-TUO se ve většině případů týkají technických řešení v oblasti dopravy, balení, mechanických procesů a mechaniky, fyzikálních a chemických technologií, ale také zdravotnictví, elektrotechniky a dalších oborů. Petra Halíková, tisková mluvčí univerzity dodává: „Z portfolia patentů udělených v roce 2024 již jeden úspěšně přešel do praxe a stal se základem komerčního řešení. Jde o patent 310091 – Způsob přeměny kontaminované dřevní hmoty a technologické zařízení k provádění tohoto způsobu. Patentovaná technologie, která transformuje kontaminované dřevo na cenný materiál využitelný v průmyslu i ekologii, se stala základem pro vznik startupu Biorea s.r.o. Díky ní firma přináší inovativní řešení odpovídající výzvám cirkulární ekonomiky a udržitelného rozvoje.“
Další patenty VŠB-TUO z roku 2024 jsou nadále rozvíjeny v laboratorním a vývojovém prostředí s cílem ověřit jejich aplikační potenciál.
Na ZČU se jednalo o patenty zejména v oblasti materiálového, elektronického a informačního inženýrství, a elektrotechniky. Jejich úspěšnost shrnuje tisková mluvčí univerzity Andrea Čandová: „Patent Elektromagnetický koaxiální ventil číslo 310100, udělený v roce 2024, je již předmětem licenčních smluv. U dalších dvou probíhá jednání o možném licencování. Jelikož se jedná o poměrně nové patenty, společnosti, které je využívají, mají zatím produkty převážně v ověřovacích sériích nebo provozech. Z tohoto důvodu nelze v tuto chvíli hovořit o vysokých příjmech z dané licence. U zbylých patentů dochází zatím k mapování potenciálních aplikačních uživatelů.“
Všechny instituce mají jedno společné. Svým zaměstnancům, ale i studentům, poskytují podporu, poradenství a vzdělávání v oblasti práva průmyslového vlastnictví. ČVUT má pro tento účel Patentové středisko, Technická univerzita Ostrava Centrum transferu technologií (CTT) a Západočeská univerzita v Plzni Oddělení Transferu znalostí a smluvního výzkumu.
A co by Úřad průmyslového vlastnictví potenciálním přihlašovatelům na závěr doporučil?
1. Nevynalézat již vynalezené, tedy provést nejprve důkladnou rešerši na známý stav techniky.
2. Volba odborníka, který má praxi v patentovém řízení a umí sestavit patentovou přihlášku a zejména patentové nároky věcně a formálně dobře a správně, aby poskytovaly pevnou ochranu pro nové technické řešení.
3. Promyšlená strategie (např. zda žádat o ochranu pouze v ČR; ve kterých státech má smysl žádat o ochranu (využití, licence, prodej, hlídání práv...); finanční rozvaha – návratnost vložených prostředků; zda pro daný účel postačuje např. pouze zveřejnění mezinárodní patentové přihlášky dle PCT jako blokační nástroj proti získání ochrany na dané řešení třetími osobami).
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
