Evropská unie spouští obří startupový fond s rozpočtem pět miliard eur, aby udržela krok s technologickými giganty z USA a Číny. Česká republika se ale do nového finančního nástroje neodhodlala vložit ani korunu. Zatímco někteří odborníci varují, že tuzemské startupy tím ztratí viditelnost u velkých investorů, stát argumentuje příliš vysokými limity fondu a raději sází na chystaný domácí startupový zákon. Ukáže se tato strategie jako efektivní?
Boj o konkurenceschopnost
Pole pro diskuzi o konkrétních formách státní podpory startupů se výrazně otevírá. Evropská rada pro inovace (EIC) totiž v červnu na summitu v Bruselu představila investiční nástroj Scaleup Europe Fund (Scaleup Europe), jenž má operovat s rozpočtem ve výši pěti miliard eur (asi 125 mld. Kč). Projekt je součástí dlouhodobé strategie EU na zvýšení konkurenceschopnosti vůči USA a Číně skrze narovnání evropského technologického sektoru.
EU bere v letošním roce startupový souboj s giganty ze Západu i z Východu vážně, podmínky pro zakládání firem se totiž snaží zlepšit nejen finanční, ale například i legislativní cestou. V úvodu roku 2026 na současnou zkostnatělost byznysového prostředí upozornil Evropský parlament zprávou, ve které vyzývá k vytvoření nové strategie na podporu růstu inovativních podniků. A právě stanovisko parlamentu spustilo sérii kroků směrem k reformaci byznysového prostředí a přehodnocení statutu quo.
Příkladem za všechny je projekt tzv. 28. právního režimu neboli EU Inc., se kterým po zhruba ročních přípravách přišla v březnu letošního roku Evropská komise. Jedná se o ambiciózní plán na vytvoření legislativních podmínek napříč unijními státy tak, aby na půdě jakéhokoliv z nich bylo možné založit firmu do 48 hodin s celkovými náklady pod 100 eur. Právě složitá evropská administrativa totiž bývá často uváděna jako hlavní příčina odchodu evropských firem do USA. EU si tak s projektem slibuje přilákání investic a talentů, které za současných podmínek odmítají v Evropě působit.
A zatímco EU Inc. představuje hlavní evropský nástroj snahy o narovnání administrativního prostředí pro startupy, fond Scaleup Europe je největším finančním nástrojem pro jejich podporu. S tím ale přichází pro Českou republiku zásadní problém – jak nedávno upozornil deník E15, Česko se fondu zatím neúčastní jedinou korunou, a to navzdory potenciálu, který si od něj Evropa slibuje. Participaci navíc zatím odmítají jak tuzemští soukromí investoři, tak i česká vláda.
Přečtěte si také
Německá agentura SPRIND dokáže schválit financování výzkumného projektu během dvou týdnů. Evropským grantovým programům přitom stejný proces často trvá déle než rok. Právě v podobných rozdílech hledá Evropa odpověď na otázku, proč zaostává za USA a Čínou v oblasti inovací. Na některé evropské slabiny je odpovědí i něco, co členské státy nerady slyší: centralizace.
Fond, který slibuje revoluci
Fond Scaleup Europe deklaruje vysokou návratnost investic a pro Evropu je významný i tím, že se zaměřuje na specifická a pro evropský trh klíčová technologická odvětví: umělou inteligenci, kvantové technologie, polovodičové technologie, robotiku a autonomní systémy, energetiku či biotechnologie. Paradoxní je, že podle oslovených lidí z praxe mají české startupy v těchto odvětvích Evropě co nabídnout.
Tento názor zastává například David Uhlíř, ředitel strategie a architekt inovačního ekosystému Jihomoravského inovačního centra (JIC). „Myslím, že české firmy mají v těchto sektorech co nabídnout. Není tu takových firem mnoho, ale objevují se takové případy – z nedávné doby mě napadá třeba firma Aisle, která vyvinula automatizovaný systém na bázi AI na identifikaci a automatizovanou ochranu před kyberbezpečnostními hrozbami.“ I přes konkurenceschopnost českých startupů v těchto oborech ale zůstává seznam tuzemských firem účastnících se fondu prázdný.
Samotný fond se nicméně bez českých peněz obejde snadno. Jeho financování probíhá kombinací různých zdrojů: hlavním přispěvatelem je program Horizont Evropa, tedy hlavní program Evropské unie pro výzkum a inovace pro roky 2021–2027. Program dotuje fond přibližně miliardou eur, tedy více než jedním procentem ze svého celkového sedmiletého rozpočtu. Je tak zodpovědný za pětinu všech financí fondu ve výši 5 mld. eur.
Zbylé čtyři miliardy eur vkládají primárně investoři ze soukromého sektoru, jejichž minimální vklad byl pravidly fondu stanoven na 100 milionů eur. Projektu se nicméně účastní i dánský státní exportní a investiční fond EIFO, jenž je jediným státním subjektem podporujícím rozpočet fondu. Z řady významných soukromých aktérů do fondu přispěla například španělská investiční společnost CriteriaCaixa nebo italská filantropická nadace Fondazione Compagnia di San Paolo. Jako správce fondu byla skrze otevřenou výzvu vybrána švédská investiční organizace EQT Group.
To, co fond charakterizuje, je zejména jeho bezprecedentní velikost. Zmiňovaný rozpočet ve výši pět miliard eur z něj podle EIC dělá jediný finanční nástroj, který má v dané výši poskytovat přímé investice do akcií evropských strategických technologických společností ve fázích růstu. EIC tedy není jen další z řady finančních nástrojů na podporu rozvíjejících se firem, nýbrž projekt, jenž může určit, které startupy budou mít v Evropě prioritní pozici.
Proč se Česko odmítá účastnit?
Podle Martina Jiránka, zmocněnce ministra průmyslu a obchodu pro startupy, je problémem fondu výše minimální investice, která přesahuje české možnosti: „Fond plánuje rozdělovat peníze v minimální výši 100 milionů eur na jednu investici, což je pro představu částka, na kterou v minulém roce nedosáhl žádný startup se sídlem v Česku. Dává mi proto při omezeném množství prostředků větší smysl finanční účast na fondech, které investují nižší částky,“ vysvětluje český postoj.
Česko se dle Jiránka účastní jiných, menších fondů. „Byli jsme součástí např. Středoevropského fondu fondů, v němž bylo Česko nejúspěšnější, kdy z celkových 86 investic tohoto fondu bylo v Česku podpořeno 24 společností. Na činnost tohoto fondu navazuje Inovační fond Trojmoří. Česko do tohoto fondu investovalo 20 mil. eur a nyní právě probíhá období investování těchto prostředků,” říká Jiránek.
Podle něj česká absence na počátečních investicích ve fondu Scale Europe nepředstavuje zásadní překážku: „Nevidím to jako problém. Scaleup Europe se teprve rozjíždí a velká většina států do něj zatím neinvestovala. Podobných fondů, kterými se EU snaží podpořit navýšení kapitálu ve startupovém prostředí, je více a dělí se především podle výše investice, kterou chtějí do jednotlivých startupů investovat.“
Ne všichni ale s tvrzením, že absence českých investic do fondu pro Česko nepředstavuje větší problém, souhlasí. Podle Davida Kotrise, odborníka na dotace a poradenství, může mít dalekosáhlé důsledky. „Je to pro českou startupovou scénu rána. I když se o peníze z nového fondu budou moci ucházet firmy z celé Evropy, investoři se logicky budou dívat na to, jaké země se na financování podílejí. A startupy z těchto zemí tak budou v očích investorů více viditelné,“ říká pro E15.
Naopak David Uhlíř z JIC si stejně jako Jiránek s českou neúčastí hlavu neláme: „Nevnímám to nijak kriticky. Odráží to stav (nízké) rozvinutosti českého investičního prostředí. Současně to neznamená, že by se úspěšné scaleup firmy z Česka nemohly o investici ze Scaleup Europe ucházet. Jde ale o fond, který má ambici podpořit v EU růst tzv. „hyperscalers“, tedy firem s výjimečným růstovým potenciálem a globální ambicí. Moc takových firem v Česku nevidím.“
Česká republika v každém případě o všechny příležitosti k participaci na fondu zatím nepřišla – na druhé kolo získávání finančních prostředků, které má za cíl rozšířit investorskou základnu, se teprve čeká. Martin Jiránek ale zatím vidí hlavní priority jinde: „Zatím si vyhodnocujeme smysluplnost a efektivnost jednotlivých těchto fondů pro české startupy a prostředí. Jako stát se však podle mě nyní potřebujeme víc soustředit na domácí úkoly a investice do vylepšení našeho prostředí, které v mezinárodním srovnání reálně zaostává.“
Nová legislativa jako alternativní řešení
Tuzemská vláda nicméně k podpoře startupového prostředí není zcela pasivní, jak by se z neúčasti na fondu mohlo zdát. Byť přímá finanční podpora pro startupové projekty vázne, vláda se snaží hledat jiné, zejména administrativní řešení pro zlepšení podmínek sektoru.
Například v únoru zřídila novou funkci „zmocněnce ministra pro startupy“ na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Zmiňovaný Martin Jiránek, kterého vláda do této pozice dosadila, před nástupem do funkce působil jako předseda České startupové asociace. A dopadu vládních kroků ve spolupráci s Jiránkem si zástupci byznysu a startupů všímají rychle.
„Obecně musím říct, že podpora startupů ze strany státu v posledním cca půl roce velmi akcelerovala. Zatím je ještě brzy na výsledky, jsou to vesměs věci, které mají dlouhý doběh. Ale velmi pozitivně vnímám, jak dynamicky se v posledních měsících rozběhla diskuse nad potřebnými legislativními změnami i možnými novými podpůrnými nástroji pro rozvoj startupů,“ komentuje nedávné kroky vlády David Uhlíř.
Od působení Jiránka si vláda slibuje klíčovou věc – akceleraci přípravy tzv. startupového zákona, který by měl citelně proměnit současné prostředí pro rozvíjející se firmy. Připravovaná legislativa má zvýšit životnost startupů a těm úspěšným pak zabránit jejich odlivu do zahraničí. Toho chce návrh docílit skrze snížení byrokratické zátěže zavedením jednotné definice startupů, jimž pak na základě certifikace plánuje nabízet různé daňové úlevy. S definicí se pojí několik problémů: jak široká či naopak úzká má být tak, aby ji splnily všechny a zároveň „právě jen” inovativní firmy a ne běžná s.r.o.? Podle vyjádření Jiránka pro server Lupa se stát inspiruje ve Španělsku a očekává, že definici naplní zhruba 500 až 900 firem.
Součástí návrhu jsou také pobídky pro investory do certifikovaných startupů. Pokud vše půjde hladce, legislativní změny by podle vlády mohly začít platit už zhruba za rok.
„Víme, že v základních metrikách, jako jsou počet startupů, množství investic či počet investorů, jsme v podprůměru Evropy. Startupový zákon bude jedním ze základních kamenů upgradu startupového prostředí, kterými chce vláda tato čísla zlepšit. Více úspěšných startupů přináší do ekonomiky nejen víc peněz, ale i inovací, talentů a celkově odolnosti,“ slibuje si od legislativní úpravy Jiránek.
Slova Jiránka o tom, že pokulháváme v základních startupových metrikách, potvrzuje např. i nejnovější vydání žebříčku Global Startup Ecosystem Index 2026 od společnosti StartupBlink. Česká republika v něm klesla z 30. na 32. místo ze 100 hodnocených zemí. Evropská komise nám pak v aktuálních doporučeních Evropského semestru píše, že zaostáváme také v podpoře vzniku spin-offů: „Pobídky pro komercializaci výsledků výzkumu a spolupráci mezi akademickou sférou a podniky však podle Komise zůstávají slabé,” hodnotí dokument.
Jiránkova práce na připravovaných legislativních krocích už teď sklízí pozitivní ohlasy: „Díky jeho aktivitě akcelerovala příprava nového startupového zákona, schází se odborné pracovní skupiny, probíhá diskuse startupové a investorské komunity s politickými špičkami v podobě tzv. startupové tripartity, a daří se jednotlivá témata postupně řešit,“ myslí si David Uhlíř.
Přečtěte si také
Jsou hybatelem ekonomického růstu, zdrojem inovací, technologického pokroku i nových pracovních míst. Současný český systém, nastavený hlavně pro tradiční podniky, jim však nesvědčí. Řeč je o startupech. Aktuální problémy, kterým čelí, i možná řešení mapuje nová analýza týmu odborníků Úřadu vlády, CzechInvestu, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a České startupové asociace.
Malý sektor, ale rychlý růst
Navzdory zmíněným institucionálním překážkám, kterým vyvíjející se firmy musí v Česku čelit, ale tuzemské startupové prostředí v posledních letech roste. Na tuto skutečnost poukazují údaje platformy Czechia Dealroom, nástroje pro mapování a prezentaci českého inovačního prostředí. Celková hodnota českých startupů podle webu dosahuje přibližně 18,1 miliardy dolarů. Zřejmě ještě významnější zprávou je ale to, že tato hodnota od roku 2015 vzrostla více než sedminásobně.
I tak mají české startupy stále co dohánět. Z analýzy, kterou si nechal zpracovat Úřad vlády ve spolupráci s CzechInvestem, vyplývá, že v Česku máme 167 startupů na 1 milion obyvatel, zatímco například v Estonsku jich na milion lidí připadá hned 843, tedy zhruba pětkrát více. V Česku také dlouhodobě chybí firmy nesoucí označení „inovativní startup”: společnosti založené v posledních 20 letech s patentem a valuací nad 100 milionů eur. Zatímco v Evropě je takových společností 979, v průměru tedy přes 20 na jednu evropskou zemi, v Česku nepůsobí ani jedna z nich. Mohl by jejich vzniku pomoct fond Scaleup Europe? Uvidíme již tento podzim po jeho spuštění.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
