Peníze z Horizontu Evropa získávají i tuzemské firmy. Zapojují se dokonce i do ERC a MSCA grantů

V jedné z analýz Technologického centra Praha byla popsána velikostní a vlastnickou strukturou tuzemských podniků účastnících se rámcových programů. (Pro uvědomění si celkového kontextu tuzemské podnikové účasti v programu Horizont Evropa slouží grafy níže). Vzhledem k dostatečně velké četnosti (232 tuzemských podniků prostřednictvím 435 účastí nárokovalo k 8. dubnu 2026 čistý příspěvek EU 143 milionů eur) je možné vyhodnotit, jaký velikostní, resp. institucionální segment tuzemských podniků se účastní jednotlivých priorit a klastrů programu Horizont Evropa (dále jen „HE“) a jak se jednotlivé priority a klastry mezi sebou v tomto ohledu liší. 

Nejvíce účastí tuzemských podniků vykázaly Klastry 5 (Klima, energetika a doprava; 120 účastí) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; 96 účastí) a Akce Marie Skłodowska-Curie (93 účasti). To znamená 71 % všech tuzemských podnikových účastí v programu HE. V případě čistého příspěvku EU pak v souhrnu nejvyšší částky byly tuzemskými podniky nárokovány v klastrech 5 (Klima, energetika a doprava; 62,3 mil. euro) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; 38,4 mil. euro) a nástrojích Evropské rady pro inovace (12,9 mil. euro). Dohromady jde o čtyři pětiny čistého příspěvku EU, který tuzemské podniky v programu HE nárokují.

Budeme-li hodnotit podíl podniků na celkové tuzemské účasti v jednotlivých prioritách a klastrech programu HE, pak dominují Evropský inovační a technologický institut (80 %, ale při 4 podnikových účastech), Klastr 5 (Klima, energetika a doprava; 44 %), nástroje Evropské rady pro inovace (39 %) a Klastry 3 (Civilní bezpečnost pro společnost) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; po 37 %). Tytéž priority, resp. klastry dominují i v případě zastoupení podniků na celkových nárokovaných prostředích EU tuzemskými účastníky. 

V této části příspěvku stručně poznamenejme, že tuzemské podniky se účastní i těch částí programu HE, kde by jejich zapojení mohlo být považováno za spíše raritní, překvapivé nebo neočekávané. Ukázkovým příkladem toho jsou dvě tuzemské podnikové účasti v grantech Proof of concept Evropské rady pro výzkum. Tyto granty jsou určeny hlavním řešitelům, kteří mají ambici komerčně uplatnit výsledky svého výzkumu pocházející z předchozí účasti v tzv. „hlavních“ grantech Evropské rady pro výzkum. Obdobným příkladem je i podniková účast v akcích Marie Skłodowska-Curie zaměřených na rozvoj mobility výzkumníků. MSCA k 8. dubnu 2026 evidují 93 účasti tuzemských podniků – to z nich činí prioritu s 3. nejvyšší tuzemskou podnikovou účastí. Na druhé straně v 82 účastech v MSCA podniky vystupují jako přidružení partneři, na jejichž pracovištích mohou projektem podpoření výzkumní pracovníci např. absolvovat stáže a školení, s nulovým nárokovaným čistým příspěvkem EU.  

Zaměříme-li se na porovnání účasti tuzemských podniků v jednotlivých prioritách a klastrech programu HE podle jejich velikosti dané počtem zaměstnanců, na první pohled můžeme tvrdit, že ve většině z nich v účasti a v nárokovaných prostředcích EU dominují drobné a malé podniky, tj. podniky do 49 zaměstnanců. Přesto je podíl drobných a malých podniků na celkovém čistém příspěvku EU nárokovaném tuzemskými podniky pouze 41 %. To je způsobeno výrazným zastoupením středních a velkých podniků v Klastrech 5 (Klima, energetika a doprava; 84 %), 3 (Civilní bezpečnost pro společnost; 63 %) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; 61 %). Z odstavců uvedených výše totiž víme, že právě Klastry 4 a 5 dominují tuzemské podnikové účasti. 

Nejvyšší částky čistého příspěvku EU v klastru 5 nárokují velké podniky (nad 250 zaměstnanců) Honeywell International s.r.o. (24,4 mil. euro), Chart Ferox, a.s. (5,7 mil. euro), Eaton Elektrotechnika s.r.o. (4,9 mil. euro), AŽD Praha s.r.o. (4,5 mil. euro), následované dále Škoda Auto a.s. (1,6 mil. euro), Garrett Motion Czech Republic s.r.o. (1,2 mil. euro) nebo Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. (1 mil. euro).

V případě klastru 4 dvě pětiny částky nárokované tuzemskými podniky připadají na Codasip s.r.o. (15,5 mil. euro), což je dle údajů počtu zaměstnanců uvedených v Administrativním registru ekonomických subjektů středně velký podnik. Ze středně velkých podniků (50–249 zam.) za zmínku v tomto klastru stojí také Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. (1 mil. euro), z velkých pak VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. (837 tis. euro) a NXP Semiconductors Czech Republic s.r.o. (672 tis. euro).

V klastru 3 nesmíme opomenout velký podnik Thales DIS Czech Republic s.r.o., na který připadá jedna pětina (836 tis. euro) veškerého čistého příspěvku EU, který v tomto klastru nárokují tuzemské podniky.

S tvrzeními uváděnými výše pak úzce souvisí skutečnost, že zastoupení podniků pod zahraniční kontrolou na nárokovaných prostředích EU, pomineme-li Evropský inovační a technologický institut, je opět nejvyšší v Klastrech 5 (72 %), 4 (64 %) a 3 (48 %). Tedy v klastrech vyznačujících se nejvyšší účastí středních a velkých podniků. Z předchozího příspěvku je přitom známo, že střední a velké podniky dominují účasti tuzemských podniků, které jsou pod zahraniční kontrolou. A právě s výjimkou AŽD Praha s.r.o., které je v domácím vlastnictví, do této kategorie patří i firmy jmenované v odstavci výše.

Shrnutí

Střední a velké podniky (tj. podniky s více než 50 zaměstnanci) se podílejí 3/5 na čistém příspěvku EU, který tuzemské podniky v programu HE nárokují. Těžištěm jejich účasti jsou Klastry 5 (Klima, energetika a doprava) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír). V ostatních prioritách a klastrech naopak většinu prostředků EU nárokují drobné a malé podniky (do 49 zaměstnanců).

Poněvadž tuzemské firmy, které jsou pod zahraniční kontrolou a účastní se programu HE, spadají převážně do kategorie středních a velkých podniků, je přirozené, že do výše uváděných Klastrů 4 a 5 se soustřeďuje jejich účast. A naopak v ostatních prioritách a klastrech převládají (spíše drobné a malé) podniky v domácím vlastnictví.

Autor: Vladimír Vojtěch

Zdroj: Technologické centrum Praha