České vysoké školství zaostává v konkurenceschopnosti nejen za světem, ale i regionálními konkurenty, upozorňuje nejnovější vydání žebříčku QS World University Rankings 2026. Žebříček zahrnuje 16 českých institucí, jen dvě si polepšily, především VUT v Brně, sedm si dokonce pohoršilo. Naproti tomu regionální konkurenti jako Maďarsko, Polsko a Rumunsko zaznamenali zlepšení u více než 30 % svých univerzit.
Zatímco v 90. letech bylo Česko premiantem střední a východní postkomunistické Evropy, v posledních letech se zdá, jako by mu došel dech, a jen s překvapením pozoruje, jak u sousedů rostou vysokorychlostní tratě, dálnice, města a Poláci už skupují i naše benzínky a internetové obchody…
Z nejnovějšího vydání žebříčku QS World University Rankings 2026 vyplývá, že nás země bývalého východního bloku dobíhají i v oblasti vzdělání a výzkumu. Polská Jagiellonian University si polepšila o devět míst a je na 303. místě. Pravda, druhá velká polská univerzita ve Varšavě si naopak o 13 míst pohoršila a je na 271. pozici, v těsném závěsu za naší nejstarší Karlovou univerzitou, která je na 265. příčce (oproti loňskému žebříčku spadla o 19 míst). Ale třeba varšavská technika si polepšila o 40 míst, slovinská univerzita v Lublani dokonce o 61 míst.
„Univerzity v Česku neztrácejí pozice proto, že by podávaly slabé výkony, ale proto, že zbytek světa zrychluje. Přestože vidíme výrazné zlepšení u institucí, jako je VUT v Brně, naše data ukazují na širší stagnaci v oblasti reputace, výzkumného dopadu a internacionalizace. V dnešním hyperkonkurenčním prostředí globálního vzdělávání znamená setrvání na místě krok zpět,“ okomentoval české výsledky Ben Sowter, viceprezident společnosti QS a dále dodal: „Česko je domovem některých z historicky nejvýznamnějších a intelektuálně nejživějších evropských institucí. Ambice vlády dosáhnout 30% podílu zahraničních studentů do roku 2030 je odvážná a chvályhodná. Naše data však naznačují, že globální konkurenti k tomuto cíli směřují rychleji. Je zde silný důvod pro posílení investic do špičkového výzkumu, mezinárodní spolupráce a posílení viditelnosti značky – a to s důrazem na to, co Česko světu unikátně nabízí.“
Na potřebě zapracovat na posílení viditelnosti značky jsme upozorňovali již v článku, který představil výsledky konkurečního žebříčku The World University Rankings 2025, jemuž jsme dali titulek: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci.
Přečtěte si také
Ve středu 9. října 2024 vyšly výsledky jednoho z nejuznávanějších žebříčků vysokých škol, který vydává britský magazín Times Higher Education – Times Higher Education World University Rankings (THE WUR). V žebříčku bylo hodnoceno i 17 českých univerzit – nejlépe dopadla Univerzita Karlova následovaná Masarykovou univerzitou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
Pověst předchází
Proč je práce na reputaci důležitá? Celosvětové žebříčky, a žebříček QS World University Rankings nevyjímaje, totiž přikládají nemalou váhu právě tomuto kritériu. Pokud univerzita v něčem vyniká, ale ve světě se o tom neví, bude svět její kvalitu přehlížet. A bohužel akademická reputace u 75 % českých institucí poklesla. Naše univerzity neexcelují ani v pověsti u zaměstnavatelů a zaměstnatelnosti absolventů, v tomto kritériu mají dle autorů žebříčku dokonce nejhorší výsledky z celé Evropy.
Reputace samozřejmě vychází i z objektivních fakt, jako je např. počet citací pracovníků či internacionalizace prostředí. Bohužel i v těchto kritériích si naše univerzity pohoršily. 75 % univerzit pokleslo v kritériu počtu citací na zaměstnance a ani jedna česká univerzita se nedostala mezi 675 univerzit s největším vědeckým dopadem. 88 % českých univerzit si také pohoršilo v kritériu počtu mezinárodních studentů, 69 % si pohoršilo v počtu mezinárodních zaměstnanců a 44 % univerzit si pohoršilo v kritériu mezinárodních výzkumných sítí.
Česko se v Evropě umístilo na 19. místě v čistém zlepšení institucí – pouze 13 % jeho univerzit si polepšilo, zatímco 44 % si pohoršilo. Například v polovičně velkém Irsku se 88 % univerzit v umístění v žebříčku zlepšilo. Zároveň je však třeba říct, že Irsko bylo v tomto vydání žebříčku zemí, která zaznamenala nejlepší posun ze všech, na druhém místě za ním je pak Hongkong, jehož univerzita The University of Hong Kong se umístila na 11. místě.
Brněnská raketa VUT
Přesto jedna univerzita v Česku stoupá: Vysoké učení technické v Brně se posunulo z pásma 611.–620. na 575. místo, což představuje nejvýraznější posun nahoru mezi českými institucemi. Škola si polepšila hlavně v indikátoru mezinárodních zaměstnanců (International Faculty Ratio) a také v počtu vyučujících na počet studentů (Faculty Student Ratio).
„Máme velkou radost z letošního výsledku v pravděpodobně celosvětově nejrespektovanějším hodnocení univerzit. Poprvé jsme se umístili na jedinečné individuální pozici, která představuje historicky nejlepší umístění brněnské techniky v tomto žebříčku. Letošní výsledky potvrzují, že naše úsilí směřující k systematickému rozvoji univerzity zaměřenému na posilování kvality, excelence a konkurenceschopnosti v oblastech technologického vzdělávání i výzkumu, ale i v oblasti umění a architektury, přineslo konkrétní výsledky. V hodnocení byl oceněn posun v internacionalizaci i rostoucí počet zahraničních studentů a akademiků, kde výrazně převyšujeme český průměr. Poprvé se v hodnocení projevila také naše práce v oblasti udržitelnosti, kde jsme díky systematickému přístupu, přijaté a implementované strategii dosáhli vynikajícího výsledku. Určitě jsou před námi i další výzvy spočívající zejména v potřebě posilovat mezinárodní viditelnost a komunikaci výsledků dosahovaných v oblasti vědy a výzkumu s cílem dosáhnout zlepšení, např. v indikátorech jako je akademická reputace či citovanosti našich vědeckých publikací," okomentoval výsledky univerzity její rektor Ladislav Janíček.
O čtyři pozice si polepšilo také České vysoké učení technické v Praze.
Málo mezinárodních studentů
Mezinárodní studenti přináší do systému nejen osvěžení a pohled zvenčí (včetně nutnosti více používat na vysokých školách anglický jazyk), ale i peníze. Podle žebříčku QS World University Rankings 2026 jde o 17 miliard ročně, které do české ekonomiky mezinárodní studenti přináší. Přesto na českých univerzitách studuje pouze 18 % studentů ze zahraničí, což zaostává za cílem do roku 2030 dosáhnout 30% podílu, jak řekl v říjnu 2024 ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl: „Naším cílem je dosáhnout 30 %, a doufáme, že naši absolventi a studenti se dnes stanou ambasadory Česka a budou sdílet své zkušenosti s celým světem.“
Zároveň snahy Česka v této oblasti viceprezident QS Ben Sowter pochválil: „Přijímání většího počtu zahraničních studentů posiluje nejen univerzity, ale celou zemi. Kromě okamžitých ekonomických přínosů zahraniční studenti obohacují studijní prostředí, podporují vznik globálních sítí a přispívají k dlouhodobému zvyšování měkké síly Česka. Zároveň vláda klade důraz na výjezdy českých studentů do zahraničí a usiluje o to, aby alespoň 20 % studentů bakalářských a magisterských programů během studia získalo mezinárodní zkušenost. Tento dvojí přístup — přitahovat studenty ze zahraničí a vysílat české studenty do světa — odráží provázanou strategii pro hlubší zapojení země do globálního dění a posílení jejího vlivu na mezinárodní scéně.“
Globální výsledky: Čína stoupá, USA se zatím drží
Celosvětově se zatím na špici drží americké univerzity, již po čtrnácté v řadě je na prvním místě americký Massachusets Institute of Technology (MIT). Na druhém místě pak Imperial College London ve Velké Británii a na třetím místě Stanford University z USA.
Spojené státy zůstávají nejvíce zastoupeným systémem se 192 univerzitami, více amerických univerzit si v tomto ročníku žebříčku polepšilo než pohoršilo. Otázkou je, jak kroky současné Trumpovy administrativy „zamávají” s pořadím v následujících letech.
Ve vzestupu pokračují také čínské univerzity. Pekingská univerzita si udržela 14. místo, do první třicítky se dostala i univerzita Tsinghua (17. místo) a univerzita Fudan (30. místo).
Z evropských zemí se vedle irských univerzit zlepšují také německé univerzity, pěti z nich se podařilo probojovat do nejlepší stovky. Poprvé se také podařilo dostat do první stovky italské univerzitě, milánská polytechnika Politecnico di Milano se umístila na 98. místě.
Nejlepší evropskou univerzitou z kontinentální Evropy je tradičně švýcarský ETH Zurich (Swiss Federal Institute of Technology), který se umístil na 7. místě. Oproti ostrovním evropským univerzitám z Velké Británie tak kontinentální Evropa zaostává, neboť Velká Británie má v první dvacítce hned čtyři univerzity (Imperial College London, Oxford, Cambridge a UCL).
„Žebříček QS World University Rankings zůstává důležitým nástrojem pro měření excelence ve vysokoškolském vzdělávání, který podporuje studenty, vědce i instituce při rozhodování,“ říká viceprezident QS Ben Sowter a dodává: „Vysokoškolské vzdělávání nadále patří k nejmocnějším nástrojům lidstva pro inovace, spolupráci a společenský pokrok. V době, kdy tradiční centra vzdělanosti přehodnocují své politiky týkající se mobility zahraničních studentů, vznikají nové příležitosti pro nastupující destinace, které mohou přilákat globální talenty a etablovat se jako lídři v oblasti poznání a výzkumu.“
Žebříček QS World University Rankings 2026 hodnotí více než 1 500 institucí ve 106 zemích a teritoriích.
Zdroj: QS World University Rankings, Vysoké učení technické v Brně
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
