České vysoké školy mají za sebou další globální zkoušku. V čerstvém žebříčku QS World University Rankings 2027 jich většina meziročně o pár příček klesla, z dlouhodobého pohledu ale jejich počet v žebříčku výrazně roste. Tuzemské univerzity excelují v lákání zahraničních studentů, problémem však zůstává uplatnění absolventů na trhu práce. Americké univerzity začínají padat. Jak si vedla tradiční trojice českých lídrů a kdo je letošním nováčkem?
QS World University Rankings zveřejnila letošní výsledky mezinárodního hodnocení univerzit. V tomto ohledu se jedná spolu s žebříčky Academic Ranking of World Universities a Times Higher Education World University Rankings o nejprestižnější mezinárodní srovnání. Žebříček letos posuzoval činnost 8 808 vysokých škol ze 106 zemí světa z hlediska kvality vědy a výzkumu, zaměstnatelnosti absolventů, studijních zkušeností, internacionalizace a udržitelného rozvoje.
Mezinárodní srovnání
Ve výsledcích, jež byly zveřejněny v polovině června, je z téměř devíti tisíc posuzovaných škol seřazeno nejlepších 1 504. V tomto prestižním výběru nechybí ani 16 domácích vysokých škol, což Českou republiku z hlediska počtu zastoupených škol řadí na 26. místo na světě. Tři české univerzity si drží své pozice mezi 600 nejlépe hodnocenými univerzitami, a sice Univerzita Karlova na 273. místě, České vysoké učení technické v Praze na 432. místě a Masarykova univerzita na 454. místě. Celosvětově nejlépe hodnocenou školou se stal Massachusetts Institute of Technology (MIT), jenž své prvenství obhájil již popatnácté v řadě. Celý žebříček je dostupný zde.
Z celkového počtu 16 umístěných českých univerzit si jen dvě z nich letos svou pozici v žebříčku zlepšily. Pět škol si svou loňskou pozici udrželo, celkem devět institucí ale zaznamenalo propad. V žebříčku se objevila jedna nová česká univerzita – poprvé se v něm umístila Vysoká škola ekonomická v Praze, a to v pásmu 1001.–1200. místa. Je tak jednou ze dvou českých univerzit, které si svou pozici vylepšily. Naopak Západočeská univerzita v Plzni z mezinárodního srovnání oproti loňsku vypadla.
„Díky prestižním žebříčkům máme objektivní srovnání a známe nejen své silné stránky, ale také vidíme, co je potřeba ještě do budoucna zlepšovat. Nesmírně si vážím práce všech, kteří se podílejí na výsledcích univerzity a věřím, že budou dobré i v nadcházejících letech,” komentuje hodnocení rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima.
Česká republika je v žebříčku QS World University Rankings 2027 s 16 účastníky sedmým nejzastoupenějším systémem vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Více zastoupených univerzit má v Evropě pouze Spojené království (93), Německo (60), Španělsko (48), Itálie (47), Francie (38) a Polsko (20). Jak jsme již zmínili, v celosvětovém srovnání České republice náleží 26. příčka.
Přečtěte si také
Známka A až D. Tentokrát ji nedostali studenti u zkoušky, ale samotné vysoké školy za kvalitu výzkumu od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo právě zveřejnilo výsledky národního hodnocení vysokých škol. Podle něj máme osm „áčkových“, tedy vynikajících univerzit co se týče výzkumu. Na druhém konci máme šest institucí, které jsou podprůměrné s řadou slabých stránek a nedostatků, a čtyři, jež neprošly hodnocením. A někde mezitím je 17 zbylých vysokých škol, pro které budou mít výsledky hodnocení nepříjemné finanční dopady.
Nejúspěšnější české univerzity
Univerzita Karlova se umísťuje na předních příčkách v Česku od svého prvního vstupu do žebříčku v roce 2008. Ačkoliv v letošním hodnocení celkově klesla o osm míst na výslednou 273. příčku, v mnoha hodnocených oblastech se meziročně posunula. Zlepšila se jak v akademické reputaci (176. místo), tak v reputaci u zaměstnavatelů (215. místo). V oblasti mezinárodní výzkumné sítě sice klesla o 18 míst (51. místo), nadále si ale v této oblasti udržuje vynikající výsledky.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) je jedinou z dříve umístěných českých institucí, které v žebříčku meziročně stouply. Univerzita se posunula na 731.–740. místo oproti loňskému umístění na 761.–770. pozici. Tento výsledek je dán zlepšením skóre v řadě hodnotících kritérií, mj. citací na výzkumníka, počtu zahraničních studentů (196. místo na světě a na špici v Česku) a mezinárodní výzkumné sítě (190. místo). „Výsledky žebříčku jsou pro nás důležité. Je to pro nás potvrzení, že jdeme dobrým směrem a zlepšujeme se. Zahraniční studenti jsou pro nás prioritou, pomáhají nám se otevírat mezinárodnímu prostředí a přispívají k žádoucím změnám. Hodnocení v tomto žebříčku nás potěšilo i vzhledem k tomu, že podle české metodiky hodnocení si nestojíme až tak dobře,” komentuje výsledky rektor ČZU Michal Lošťák, který naopak kritizoval výsledky českého hodnocení, v němž ČZU získala známku B, jak jsme psali v článku.
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) se letos do prestižního žebříčku dostala vůbec poprvé, umístila se na celkovém 1001.–1200. místě. Ke zlepšení jí pomohlo 261. místo v počtu zahraničních studentů a 410. místo v kritériu reputace u zaměstnavatele. V uplatnění absolventů se umístila na 440. místě, což je třetí nejlepší výsledek v Česku. „Zařazení VŠE do žebříčku QS vnímáme jako potvrzení mezinárodní viditelnosti, ke kterému výrazně přispěla především vynikající reputace našich absolventů u zaměstnavatelů a jejich úspěšnost na pracovním trhu. I když k žebříčkům přistupujeme s vědomím jejich limitů, máme z tohoto výsledku radost a bereme jej jako signál, že naše kontinuální úsilí o zkvalitňování vzdělávání a rozvoj mezinárodních aktivit dává dlouhodobě smysl. Do budoucna zůstává naší prioritou systematicky pracovat na posilování kvality ve všech oblastech, které mají na vzdělávací proces a postavení univerzity vliv,” shrnuje rektor VŠE Petr Dvořák.
Přečtěte si také
České vysoké školství zaostává v konkurenceschopnosti nejen za světem, ale i regionálními konkurenty, upozorňuje nejnovější vydání žebříčku QS World University Rankings 2026. Žebříček zahrnuje 16 českých institucí, jen dvě si polepšily, především VUT v Brně, sedm si dokonce pohoršilo. Naproti tomu regionální konkurenti jako Maďarsko, Polsko a Rumunsko zaznamenali zlepšení u více než 30 % svých univerzit.
Dlouhodobá kvalita
Zatímco devět univerzit zaznamenalo oproti poslednímu hodnocení meziroční pokles, dlouhodobé trendy se zdají být pozitivnější. Například Masarykova univerzita se letos umístila mezi 500 nejlepšími univerzitami světa již čtvrtým rokem po sobě, zatímco umístění Vysokého učení technického v Brně (VUT) na 588. místě je dosud druhým nejlepším výsledkem školy v tomto srovnání. ČZU zaznamenala svůj dosud nejlepší výsledek, v top 800 se nicméně pravidelně umisťuje v posledních čtyřech ročnících.
Zřejmě nejpozitivnější zprávou je nicméně skutečnost, že celkový počet umístěných českých univerzit se v dlouhodobém časovém horizontu dramaticky zvedá. Za posledních deset let se tento počet zvýšil z pěti (rok 2016, tedy QS 2017) na 16 (rok 2026, tedy QS 2027), je tedy více než trojnásobný.
Český systém vysokoškolského vzdělávání si vedl poměrně dobře v oblasti globální angažovanosti. Ačkoliv je v kritériu množství mezinárodních studentů počet umístěných českých univerzit nižší než například v Německu a ve Francii, průměrné skóre univerzit těchto států je podobné. Německo a Francie se přitom pyšní statutem nejoblíbenějších studijních destinací v Evropě. ČZU se umístila v žebříčku 200 nejlepších v rámci tohoto kritéria, zatímco VŠCHT, která byla dříve na české špičce, klesla na 205. místo.
V oblasti mezinárodní výzkumné sítě si Univerzita Karlova udržela české prvenství díky umístění v první světové stovce. V žebříčku mírně klesla na 51. místo – pozici, kterou měla v roce 2024 (tedy edice QS 2025). ČZU je jednou ze čtyř českých institucí, které se v oblasti zlepšily, a poprvé se dostala do top 200. V kritériu, jež hodnotí podíl zahraničních výzkumných pracovníků, se letos posunula pouze jedna instituce (VŠB – Technická univerzita Ostrava na 717. místo). 13 ze 16 českých institucí se umístilo v celosvětovém žebříčku mezi 800 nejlepšími v této oblasti.
Problematická zaměstnanost absolventů
Jednou z největších výzev českého vysokoškolského prostředí se ukazuje být zaměstnanost absolventů. Žádná tuzemská instituce se totiž v tomto ukazateli nezlepšila. Česko se řadí mezi tři nejhůře hodnocené systémy v Evropě v této oblasti. Za zmínku stojí i skutečnost, že Univerzita Karlova je jedinou českou institucí, která v roce 2026 vzrostla v žebříčku v kritériu reputace u zaměstnavatelů. Systém českého vysokoškolského vzdělávání se také potýká s problémy v oblasti citací a akademické reputace. V kritériu citací se zlepšily pouze dvě instituce (ČZU a Univerzita Hradec Králové na 653. a 790. místě), zbytek se umístil mimo prvních 800.
Výsledky českých univerzit okomentoval i Ben Sowter, viceprezident společnosti QS: „Již sedmý rok po sobě se čtyři české univerzity umístily mezi 600 nejlepšími univerzitami světa v žebříčku QS World University Rankings. Mnoho zahraničních systémů se ale rozvíjí rychleji díky trvalým investicím, lepším výsledkům absolventů a užšímu propojení s potřebami zaměstnavatelů. Česko nicméně vykazuje pozoruhodné silné stránky. Několik jeho univerzit si vede obzvláště dobře v lákání zahraničních studentů a v budování významných partnerství v oblasti výzkumu po celém světě. To jsou důležité výhody ve stále propojenějším a konkurenčnějším prostředí vysokoškolského vzdělávání.“
Právě globální angažovanost je v metodologii QS World University Rankings zohledněna 15% váhou na výsledné skóre. Další podrobnosti k metodologii QS naleznete zde.
Globální konkurence se zostřuje
Co se celosvětových výsledků týče, MIT si udržuje svou nejvyšší pozici již 15. rok v řadě. Instituci následují Imperial College London a Stanford University, které se umístily na děleném druhém místě.
Spojené státy zůstávají nejzastoupenější zemí na světě se 184 univerzitami, meziročně ale tento počet klesl. Celkem 67 % amerických hodnocených univerzit letos kleslo na svých pozicích, zhoršují se v různých kritériích od počtu mezinárodních pracovníků a studentů po počet citací na výzkumníka. Ve Spojeném království si 31 britských univerzit zlepšilo své pozice, přičemž Imperial College si udržela globální druhé místo již třetí rok po sobě. Pět britských univerzit dosáhlo v roce 2026 svého dosud nejvyššího umístění.
Přibližně 66 % kanadských univerzit letos klesá, přičemž McGill University se umístila na prvním místě v zemi již druhý rok po sobě. Čtyři instituce dosáhly svého nejlepšího umístění za více než deset let. Globální univerzity se zlepšují rychlejším tempem než kanadské protějšky, zejména v poměru zahraničních studentů, výsledcích zaměstnanosti, počtu zahraničních pracovníků a citacích na výzkumného pracovníka.
Z evropských univerzit patří ty italské mezi ty, které se nejvíce zlepšily, přičemž 56 % ze 47 institucí se umístilo na předních příčkách, v čele s Politecnico di Milano (87. místo). Německu v seznamu nechybělo 60 institucí, Francii 38. Španělsko letos přidalo do žebříčku 10 institucí a stalo se druhou nejzastoupenější zemí v kontinentální Evropě. Na vrcholu EU jsou Technická univerzita v Mnichově (25. místo) a Univerzita PSL v Paříži (34. místo). Nizozemsko nadále dominuje v oblasti mezinárodní výzkumné sítě i v akademické reputaci.
Čína, Indie a Austrálie lámou rekordy
Čína si letos zlepšila hodnocení v 72 % kritérií. Její systém vysokoškolského vzdělávání zaznamenává nejvíce debutujících univerzit. Zlepšení země zaznamenala především v kritériích citace, reputace u zaměstnavatelů a akademická reputace. Indická univerzita IIT Delhi (118. místo) dosáhla nejvyššího umístění v historii země, celkem sedmnáct univerzit dosáhlo rekordních maxim.
V Austrálii si v roce 2027 zlepšilo své umístění 58 % institucí, z dlouhodobého hlediska ale země roste ještě výrazněji. Téměř všech 31 australských institucí vysokého školství v žebříčku se v roce 2027 umístilo na vyšším místě než před deseti lety. University of New South Wales (19. místo) letos dosáhla národního prvenství a vystřídala tak University of Melbourne, celkem devět institucí letos dosáhlo rekordních výsledků. Austrálie zaznamenává silné výsledky zejména v ukazatelích měřících reputaci mezi akademickou obcí a zaměstnavateli.
Ben Sowter k letošním výsledkům dodává: „Žebříček QS World University Rankings i nadále slouží jako důležitý ukazatel pro hodnocení výkonnosti vysokoškolského vzdělávání a informuje o rozhodování studentů, akademiků, institucí a tvůrců politik po celém světě. Vysokoškolské vzdělávání zůstává klíčovým motorem inovací, mezinárodní spolupráce a sociálního a ekonomického rozvoje.“
Neopomíná také dlouhodobou dominanci špičkových amerických institucí, ale i trend rostoucí mezinárodní konkurenceschopnosti. „USA jsou stále světovým lídrem v oblasti globálního vysokoškolského vzdělávání, přičemž instituce jako MIT, Harvard a Caltech určují měřítko pro vliv a reputaci výzkumu. Zároveň se globální mapa vysokoškolského vzdělávání stává více rozptýlenou, protože instituce v Asii a na Blízkém východě proměňují trvalé investice do výzkumu a internacionalizace v měřitelné zisky. Situace v Evropě zůstává smíšená, některé systémy stabilně posilují své globální postavení prostřednictvím dlouhodobých politik financování a inovací, zatímco jiné vykazují známky stagnace,“ dodává.
Zdroj: QS World University Rankings
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
