Reflektují české patenty aktuální globální technologické trendy? Na to se zaměřila nová analýza

Analýza vychází z obsáhlého datového souboru, který zahrnuje 5 822 patentů z let 2013–2023 a navazuje na sérii analýz z let 2019–2023, kterou také zpracovávala firma UNICO. Jejím cílem je ukázat, kdo a v jakém rozsahu formuje český inovační ekosystém a jak Česká republika sleduje nejnovější globální technologické trendy z pohledu formální ochrany know-how. Zjištění z analýzy jsou klíčová pro pochopení budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky.

„V Analýze technologických trendů jsme zjišťovali, ve kterých technologiích Česko reálně drží krok s globálním vývojem a kde naopak zaostává, a hlavně kdo tyto trendy v českém prostředí skutečně nese (firmy, akademie, další aktéři). Proto jsme propojili patentová data s globálními růstovými trendy a dívali se na vývoj napříč technologickými třídami," upřesňuje vedoucí analytického týmu UNICO Vojtěch Kadlec.

Výstup analýzy je dle Kadlece použitelný hlavně jako podklad pro rozhodování: pro stát při nastavování priorit a podpory, pro firmy při volbě, do čeho investovat, kde budovat kapacity nebo s kým spolupracovat. „Nejde o ,názor na inovace´, ale o mapu toho, co se v Česku v technologii skutečně děje. Chtěl bych také zdůraznit jednu věc: problémem Česka není nedostatek technických schopností nebo nápadů. Data naopak ukazují, že v řadě technologických oblastí dokážeme držet krok s globálním vývojem a také jaké subjekty přesně jsou takovými technologickými lídry," doplnil Kadlec.

Podle ředitele Kanceláře TA ČR Martina Bunčeka slouží výsledky analýzy především jako součást evidence pro strategické rozhodování. Státu umožní lépe zacílit podporu a firmám identifikovat investiční příležitosti či vhodné partnery. „Nenabízíme pouhé domněnky, ale reálný obraz českého technologického prostředí. Naše data potvrzují, že Česko netrpí nedostatkem talentu či nápadů – v mnoha oborech jsme schopni konkurovat světu a přesně víme, které subjekty tento pokrok táhnou,“ vysvětluje Bunček.

Analýza českého patentového profilu období 2013–2023 potvrzuje přítomnost tradičních inženýrských technologií (např. elektronika či doprava) a současně mezeru v doménách, které lze optikou technologických megatrendů dnešního světa označit za perspektivní, především se jedná o doménu digitální, polovodičovou či biotechnologie a med-tech.

Zeleně zvýrazněné technologické třídy – zejména polovodiče, environmentální technologie, řídicí technologie, tepelné procesy a zařízení a ostatní spotřební zboží –patří k nejrychleji rostoucím současně ve světě i v Česku. Nejlépe tak odrážejí klíčové globální megatrendy a naznačují, kde si Česko buduje svou technologickou konkurenční výhodu.

Detailní pohled analýza věnuje technologickým třídám, jež kombinují rychlý globální růst, vazbu na světové technologické megatrendy a – po dohodě s TA ČR – i klíčový význam pro národní specializaci a udržení konkurenceschopnosti Česka. V některých technologických třídách dochází více než v polovině případů k odlivu know-how do zahraničí.

Klíčové cíle analýzy: Struktura pro strategické řízení

Studie přináší konkrétní vhled do pěti hlavních strategických oblastí:

• Srovnání trendů: Identifikovat stěžejní globální technologické trendy a konfrontovat je s aktuálním vývojem v Česku.
• Identifikace slabých a silných stránek: Vytipovat obory, které mohou v důsledku nastupujících trendů posílit, nebo naopak oslabit svou pozici na trhu.
• Kompatibilita metodik: Vytvořit novou metodiku analýzy, která bude plně kompatibilní s Mapováním inovačních kapacit Česka (INKA), a usnadnit tak integraci do existujícího šetření.
• Stanovení hodnoty: Identifikovat hodnotu klíčových částí patentového portfolia.
• Tvorba programů: Formulovat konkrétní doporučení pro tvorbu nových dotačních programů, připravených reagovat na nastupující technologické změny a výzvy.

Hlavní zjištění: Místo Česka na globální mapě inovací

Analýza přinesla několik klíčových poznatků:

• Odliv know-how: Průměrná míra offshoringu (odlivu know-how pod mateřské společnosti) dosahuje 30,2 %.
• Celkové zaostávání: Česká patentová aktivita celkově mírně zaostává za globálním tempem.
• Role zahraničních firem: Zahraniční firmy hrají zásadní roli v řadě klíčových technologií, přičemž aktivně stahují know-how pod své mateřské společnosti.
• Potenciál růstu: Přesto existují technologické třídy, kde si Česko buduje konkurenční výhodu a drží krok s globální špičkou.
• Nejrychlejší růstové oblasti: Bylo identifikováno 13 technologických tříd (zejména polovodiče, environmentální technologie, řídicí technologie, tepelné procesy a zařízení a ostatní spotřební zboží), které rostou nejrychleji jak ve světě, tak v Česku. Tyto obory odrážejí klíčové globální megatrendy a představují českou technologickou konkurenční výhodu.
• Strukturální mezery: Bylo rovněž identifikováno 16 technologických tříd představujících jádro strukturální mezery domácí technologické základny – tedy oblasti, kde inovační kapacity chybí právě tam, kde svět nejrychleji roste.

Někdy se vyplatí nepatentovat 

Analýza také upozorňuje, že strategie budování portfolia duševního vlastnictví firem nestojí pouze na patentování, ale také na „nepatentování“. V kontextu konkurenčního prostředí a oblasti, v níž daná firma patentuje, je totiž nutné brát v potaz rozsah a vymahatelnost a v samotném důsledku i finanční návratnost investice do ochrany duševního vlastnictví. Firmy proto často kombinují následující strategie ochrany:

• Ochrana mezinárodním patentem v případě kritického duševního vlastnictví, které vytváří dané firmě „unfair advantage“ , a které umožňuje relativně širokou ochranu.
• Podání přihlášky národního patentu, její zveřejnění a následné stažení v případě, že šíře ochrany a vymahatelnost patentu se jeví jako malá. Tato strategie totiž za velmi nízké náklady zajišťuje, že nikdo jiný daný patent neochrání. Tuto strategii volí firmy, které mají na svých trzích (relativně) silnou pozici.
• Duševní vlastnictví nechrání patentem, neboť je z podstaty velmi náročné (časově a finančně) bez kumulované znalosti danou technologii okopírovat. Tuto strategii volí často společnosti, které mají originální receptury.
• Další strategie kombinující výše uvedené se specifiky daného odvětví.

Tyto a další detailní zjištění naleznete ve výsledné analýze, která je k dispozici na odkazu níže:

• Výsledná analýza: Česko v technologických perspektivách
• Leaflet: Česko v technologických perspektivách

 13. 1. 2026 Doplnění: Do článku bylo doplněno vyjádření ředitele Kanceláře TA ČR Martina Bunčeka. 

Zdroj: Technologická agentura ČR, Unico