Sedm českých vědců se letos zařadilo mezi Highly Cited Researchers 2025, tedy 1 % nejcitovanějších vědců na světě podle společnosti Clarivate. Jsou jimi Tomáš Jungwirth, Petr Baldrian, Tomáš Čajka, Ondřej Novák, Dmitry M. Chudakov, Petr Neužil a Vivek Y. Reddy.
Společnost Clarivate, která stojí za databází Web of Science, představila seznam Highly Cited Researchers (HCR) pro rok 2025. Tato globální soupiska vyznamenává vědce z přírodních věd,, i sociální a humanitní vědce, jejichž práce má největší vliv na vědní obory, v nichž působí.
Z celkového počtu 7 131 ocenění udělených letos se do nejužší špičky 1 % nejcitovanějších dostalo i sedm výzkumníků, kteří působí na českých institucích.
Pro zařazení na seznam musí výzkumník publikovat mnohokrát citované práce, které se v daném oboru a roce vydání umístily mezi 1 % nejčastěji citovaných článků ve sbírce Web of Science Core Collection za posledních jedenáct let. Citace však nejsou jediným kritériem výběru. Seznam je dále zpřesňován pomocí dalších kvantitativních ukazatelů, kvalitativní analýzy a odborného posouzení.
Clarivate pro letošní rok zavedl navíc zpřísněné kontroly, aby zamezil praktikám, jako je hyperautorství a nepřirozené citační vzorce, což vedlo k vyloučení stovek kandidátů.
Letošní žebříček ukazuje zpomalení růstu Číny a posílení USA po několika letech poklesu.
Češi v HCR 2025: Dominance AV ČR a úspěch biomedicíny
Stejně jako v předchozím roce, i letos potvrzuje sedm českých vědců svůj trvalý vliv na globální scéně. Akademie věd ČR (AV ČR) si udržela postavení klíčové výzkumné instituce. Na seznamu má hned čtyři jména, jsou jimi: mikrobiolog Petr Baldrian, fyzik Tomáš Jungwirth, analytický chemik Tomáš Čajka a biochemik Ondřej Novák.
„Nejcitovanější práce se hodnotí za posledních deset let, a tak si myslím, že mě „propad pracovní produktivity“ v žebříčcích teprve čeká,“ řekl v nedávném rozhovoru pro VědaVýzkum.cz oceněný Petr Baldrian, který byl v letech 2021–2025 předsedou Grantové agentury ČR, v lednu ho ve vedení agentury nahradil Milan Jirsa. Petr Baldrian se vrátil k vědecké práci a stal se také členem Akademické rady, výkonného orgánu Akademie věd ČR
Z Masarykovy univerzity v Brně byl zařazen molekulární biolog Dmitry M. Chudakov, který zároveň působí i na Pirogovově národní výzkumné lékařské univerzitě v Rusku. Klinickou medicínu pak reprezentují Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průkopnickými postupy v léčbě srdečních arytmií.
Jediným českým vědcem, který není z oblasti věd o živé přírodě a probojoval se mezi nejcitovanější vědce, je fyzik Tomáš Jungwirth, který byl v roce 2024 oceněn Národní cenou vlády Česká hlava. Časopis Science také zařadil jeho práce o altermagnetismu mezi největší objevy roku 2024 a jméno Tomáše Jungwirtha často zaznívá mezi tipy na možné budoucí nobelisty v oblasti fyziky.
„V prestižním seznamu Clarivate Highly Cited Researchers za rok 2025 se objevila jména pouze sedmi vědců z České republiky. Potěšilo mě, že mezi nimi je již počtvrté Tomáš Jungwirth z FZU, tentokrát dokonce jako jediný zástupce věd o neživé přírodě z ČR. Je to další nezávislé potvrzení skutečně jedinečné pozice Tomáše Jungwirtha a jeho týmu ve světovém výzkumu spintroniky a altermagnetů,“ uvedl pro portál Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Překvapivý obrat v mezinárodním srovnání
Zatímco globální soutěž o nejvlivnější výzkumníky se zostřuje, dominanci nadále potvrzují USA a Čína. Letošní rok však přinesl zajímavý zlom v dlouhodobém trendu posilování Číny a oslabování USA.
Spojené státy americké (USA) si upevnily první místo s 2 670 oceněními (37,4 %). Jejich světový podíl poprvé po šesti letech mírně vzrostl (+1,0 %), což je dáno z velké části právě zpřísněním kritérií, která ovlivnila především čínské instituce.
Pevninská Čína i přes tento „regulační" zásah udržela svou pozici globální dvojky s 1 406 oceněními (19,7 %). Čínské univerzity a akademie však zaznamenaly mírný pokles v podílu na celku (-0,7 %) po letech strmého růstu.
Spojené království Velké Británie a Irska zůstává na třetím místě s 570 oceněními, následované Německem (363) a Austrálií (312). Do elitní desítky se letos nově vrátilo Švýcarsko, které nahradilo Singapur.
Z hlediska oborů je největší zastoupení, a to s 3 569 oceněními, v kategorii Cross-Field (mezioborová spolupráce), která oceňuje výzkumníky s širokým a rozmanitým vlivem napříč různými vědeckými disciplínami. Z tradičních oborů dominují Klinická medicína (379 ocenění), Biologie a biochemie (314) a Environmentální vědy a ekologie (239).
Na podrobné výsledky se můžete podívat také zde.
Zdroj: Clarivate
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
