Navzdory stále klesajícím počtům studentů technických oborů stoupá počet pracovníků ve výzkumu a vývoji. Růst táhne hlavně soukromý sektor. Mužů ve výzkumu je stále výrazně více než žen. Tato zjištění vyplývají z poslední statistické ročenky, kterou na konci roku 2025 zveřejnil Český statistický úřad.
Tento článek je prvním dílem každoroční minisérie. V první části přinášíme vybraná data o pracovnících v oblasti vědy, výzkumu a inovací.
Počet expertů ve vědě a technice zůstává na historicky vysokých hodnotách
Český statistický úřad (ČSÚ) ve své aktuální ročence, zveřejněné v prosinci 2025, shrnuje údaje o počtu specialistů v oblasti vědy a techniky za časové období 2015–2023. Stejně jako v předchozím vydání, tedy v minulém roce, jsou tyto údaje zaměřené na odborníky prezentovány formou tříletých klouzavých průměrů, jež „vyhlazují“ krátkodobé meziroční výkyvy a umožňují lépe zachytit dlouhodobý vývoj.
Z aktuálních dat vyplývá, že počet expertů ve vědě a technice v České republice nadále roste a v posledním sledovaném období dosahuje přibližně 174,8 tisíce osob. Ve srovnání s předchozím vydáním ročenky se však liší konkrétní hodnota sledovaného období, neboť do výpočtu vstupuje novější tříleté časové okno. I přesto celkový trend zůstává rostoucí, a potvrzuje tak posilování vědeckých a technických odborných profesí v českém prostředí.
Mužů je mezi specialisty ve vědě a technice stále výrazně více než žen, nejpočetnější věkovou skupinou zůstávají specialisté střední věkové generace
Nejnovější údaje Českého statistického úřadu rovněž potvrzují, že v oblasti vědy a techniky nadále přetrvávají výrazné rozdíly mezi pohlavími. Muži tvoří dlouhodobě dominantní část specialistů, přičemž jejich počet výrazně převyšuje počet žen. Tento nepoměr se v čase mění pouze pozvolna, a proto patří k dlouhodobým a charakteristickým strukturálním rysům českého výzkumného a inovačního prostředí.
Podle aktuálních údajů činí počet mužů mezi specialisty ve vědě a technice 145,8 tisíce, zatímco žen je zhruba 27,8 tisíce. Při srovnání s předchozím vydáním ročenky je však nutné vzít v úvahu, že oba údaje vycházejí z tříletých klouzavých průměrů, které se mezi jednotlivými vydáními liší posunem sledovaného období. Zdánlivý pokles počtu žen tak neodráží skutečný úbytek specialistek, ale souvisí se zpomalením růstu a strukturálními změnami v nově zahrnutém roce.
Nejpočetnější věkovou skupinou zůstávají specialisté střední věkové generace, nezaostává ani generace do 35 let; výroba a stavebnictví dále posilují.
Z hlediska věkové struktury specialistů v oblasti vědy a techniky nejnovější údaje Českého statistického úřadu rovněž potvrzují dlouhodobě sledované trendy. Nejpočetnější skupinu nadále tvoří odborníci ve věku 35–44 let, jejichž počet v posledním sledovaném období (opět tříletý klouzavý průměr let 2021–2023) dosahuje 56,2 tisíce osob.
Významné zastoupení mají i specialisté mladší 35 let, kterých je 45,1 tisíce, což naznačuje relativně silný přísun mladších odborníků do vědy a techniky. Následuje skupina specialistů ve věku 45–54 let s 39,9 tisíce osob, zatímco nejméně početnou kategorií zůstávají odborníci ve věku 55 let a více, jejichž počet činí zhruba 33,5 tisíce. Celkově tak věková struktura ukazuje koncentraci odborných kapacit – stejně jako v předešlé ročence – především ve střední generaci pracovníků.
Z oborového hlediska zůstává dlouhodobě nejpočetněji zastoupeným segmentem do roku 2023 výroba, stavebnictví a příbuzné obory. V posledním sledovaném období v těchto oblastech působilo přibližně 98,7 tisíce odborníků, což představuje více než polovinu všech expertů ve vědě a technice.
S výrazným odstupem podle dat do roku 2023 následují architektura, územní plánování a návrhářské obory s 26,6 tisíce specialistů, dále elektrotechnika, elektronika a elektronické komunikace s necelými 20,4 tisíce osob a biologické a příbuzné obory, ve kterých působí 18,8 tisíce specialistů. Nejmenší zastoupení mají dlouhodobě odborníci v oblasti fyziky, chemie, matematiky a statistiky, jejichž počet činí 9 tisíc osob.
Akademický výzkum stále stojí na částečných úvazcích
Na rozdíl od údajů o specialistech ve vědě a technice, které jsou ve statistické ročence prezentovány formou tříletých klouzavých průměrů, zachycují následující údaje o pracovnících ve výzkumu a vývoji skutečné roční stavy v jednotlivých letech. Analýza sleduje zaměstnance podle pracovního zařazení (výzkumní, techničtí a ostatní pracovníci) a podle sektoru, ve kterém působí (podnikatelský, vysokoškolský, vládní a soukromý neziskový).
V posledním dostupném roce 2024 pracovalo ve výzkumu a vývoji v České republice celkem 122 683 osob (pozor – nejedná se tak o totožnou skupinu jako při celkovém počtu specialistů ve vědě a technice – viz předchozí části), zatímco počet osob přepočtených na plnou roční pracovní dobu věnovanou VaV činnostem (FTE) odpovídal 86 948 plným úvazkům. Jinými slovy: významná část výzkumné činnosti je i nadále vykonávána na částečné úvazky.
Největší rozdíl mezi počtem osob a přepočtenými úvazky je i nadále dlouhodobě patrný ve vysokoškolském sektoru. Zatímco na vysokých školách se v roce 2024 na výzkumu a vývoji podílelo 37 535 osob, skutečný objem jejich práce odpovídal pouze 20 831 FTE. Ještě výraznější je tento nesoulad na úrovni samotných výzkumných pracovníků: na vysokých školách jich působilo 27 410, avšak přepočtený objem jejich práce činil jen 14 558 plných úvazků.
Data tak potvrzují, že akademický výzkum je strukturálně založen na fragmentovaných úvazcích, které se často skládají z institucionální podpory, projektového financování a pedagogických povinností. Tento model se výrazně dotýká zejména doktorandů a mladších výzkumníků, ale není výjimkou ani u zkušenějších akademických pracovníků. Vedle profesních nejistot může mít tento způsob financování dopady i do osobního života – například při žádostech o hypotéku, kdy banky grantové příjmy často neuznávají jako stabilní zdroj příjmů.
Přečtěte si také
Zatímco české veřejné výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP od roku 2020 klesají, v EU výdaje na výzkum a vývoj vzrostly od roku 2014 o 62,2 % z 248,6 miliardy eur, což ukazuje na stabilní růst v posledním desetiletí. V roce 2024 vynaložila EU odhadem 403,1 miliardy eur na výzkum a vývoj, což představuje 3,6% nárůst oproti roku 2023 (389,2 miliardy eur).
Podniky soustřeďují většinu pracovníků i úvazků: podnikatelský sektor dál posiluje
Zcela odlišnou strukturu vykazuje podnikatelský sektor, který i v roce 2024 zůstává nejsilnějším zaměstnavatelem pracovníků ve výzkumu a vývoji. Firmy zaměstnávaly celkem 65 630 osob v oblasti vědy a výzkumu, přičemž počet osob přepočtených na plnou roční pracovní dobu věnovanou VaV činnostem dosahoval 51 740.
Dlouhodobý vývoj potvrzuje nepřetržitý růst tohoto sektoru. Zatímco v roce 2010 pracovalo v podnikatelském sektoru ve výzkumu a vývoji 34 658 osob, do roku 2024 se jejich počet zvýšil téměř na dvojnásobek. Podniky dnes soustřeďují nejen největší počet pracovníků VaV, ale i nejvíce přepočtených plných úvazků v celé oblasti.
Hned za podnikatelským sektorem následuje vysokoškolský sektor s již zmíněnými 37 535 osobami, dále vládní sektor, kde ve výzkumu a vývoji pracovalo 18 703 osob, a s výrazným odstupem soukromý neziskový sektor s necelou tisícovkou zaměstnanců. Zatímco vysoké školy zastávají zejména v oblasti vzdělávání a základního výzkumu nezastupitelnou roli, z hlediska objemu odpracovaných úvazků se český výzkum a vývoj stále výrazněji opírá o podnikatelské prostředí.
Rozdíly mezi muži a ženami ve finančním ohodnocení v oblasti vědy a výzkumu přetrvávají; nejvíce vydělávají pracovníci ve věku 45–54 let
Průměrná hrubá měsíční mzda specialistů v oblasti vědy a techniky dosáhla v roce 2024 hodnoty 70 800 Kč, zatímco průměrná hrubá měsíční mzda v České republice činila v posledním čtvrtletí téhož roku 49 229 Kč. Aktuální ročenka zároveň potvrzuje dlouhodobý trend výrazných rozdílů v odměňování podle pohlaví. Muži pracující ve vědě a technice pobírali v průměru 74 067 Kč, zatímco ženy 62 723 Kč. Rozdíl mezi oběma skupinami tak činil přibližně 11 300 Kč měsíčně, což potvrzuje přetrvávající gender pay gap ve vědeckých a technických profesích.
Výše mzdy se výrazně liší také podle věku. Nejlépe finančně ohodnoceni byli v roce 2024 pracovníci ve věku 45–54 let, jejichž průměrná mzda dosáhla 77 536 Kč. Jen mírně nižší mzdy pobírala skupina 35–44 let s průměrem 74 762 Kč, která zároveň představuje nejpočetnější věkovou kohortu specialistů ve vědě a technice.
Naopak nejnižší mzdy byly tradičně zaznamenány u pracovníků do 35 let, kde průměrná mzda činila 60 359 Kč. Nižší finanční ohodnocení vykazovala rovněž skupina 55 let a více, u níž průměrná mzda dosáhla 68 620 Kč. Data tak potvrzují, že mzdový vrchol ve vědeckých a technických profesích nastává zpravidla ve střední fázi kariéry, zatímco na jejím začátku i na konci jsou příjmy citelně nižší.
Mzdy jsou i nadále nejvyšší v technických odvětvích, jako je elektrotechnika (78 927 Kč), následovaná matematikou a statistikou (75 163 Kč). Hranici 70 tisíc korun v roce 2024 překročila rovněž oblast výroby, stavebnictví a příbuzných oborů. Naopak z hlediska finančního ohodnocení si – stejně jako v předchozích letech – nejméně vydělali pracovníci v oboru architektura a jí příbuzných oborech (56 602 Kč).
Občanství výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru: mírně roste podíl cizinců, dominuje EU a zejména Slovensko
Jak ve vládním, tak i ve vysokoškolském sektoru podle dat Českého statistického úřadu nadále převažují výzkumní pracovníci s českým občanstvím, podíl cizinců mírně roste.
Ve vládním sektoru působilo v roce 2024 přibližně 9 tisíc výzkumných pracovníků s českým občanstvím, zatímco počet cizinců dosáhl zhruba 2,3 tisíce osob. Oproti předchozím letům tak pokračuje pozvolný nárůst zahraničních pracovníků, ačkoli domácí výzkumníci zde stále tvoří jasnou většinu.
Podobný, avšak výraznější obraz nabízí vysokoškolský sektor, kde v roce 2024 pracovalo přibližně 24 tisíc výzkumných pracovníků – občanů České republiky, zatímco počet cizinců dosáhl zhruba 3,6 tisíce osob. Vyšší zastoupení cizinců v akademickém prostředí lze mimo jiné interpretovat významným podílem doktorandů a postdoktorandů ze zahraničí.
Z hlediska struktury cizinců nadále převažují občané členských států Evropské unie. V roce 2024 jich ve vládním a vysokoškolském sektoru působilo dohromady 3,4 tisíce, přičemž nejpočetnější skupinu dlouhodobě tvoří občané Slovenska (zhruba 2 tisíce osob). S výrazným odstupem následují výzkumní pracovníci z Itálie, Německa a Polska.
Z mimoevropských zemí jsou ve výzkumných institucích nejčastěji zastoupeni pracovníci z Ukrajiny, Indie, Ruska a Íránu. V případě ukrajinských výzkumníků nedošlo ani v roce 2024 k výraznému skokovému nárůstu; vývoj zůstává spíše pozvolný a odpovídá trendům z předchozích let, přičemž ve vysokoškolském sektoru lze dokonce pozorovat mírný úbytek.
Počet studentů přírodovědných oborů roste, počet studentů technických oborů klesá
Studium přírodovědných a technických oborů představuje z pohledu státu jeden ze základních předpokladů pro následné uplatnění ve vědě a výzkumu. Vývoj počtu studentů a absolventů těchto oborů proto dlouhodobě sleduje Český statistický úřad na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Aktuální statistická ročenka zahrnuje údaje za období 2005–2024, a to opět v rámci jednotlivých let a nikoli tříletých klouzavých průměrů.
Z dlouhodobého pohledu je patrné, že počet studentů přírodovědných oborů se od počátku tisíciletí zvýšil. Z úrovně 16 893 studentů v roce 2005 se jejich počet postupně zvyšoval až do roku 2014, kdy dosáhl hodnoty 21 721. Následovalo období mírného úbytku, které bylo patrné zejména v druhé polovině minulé dekády. Od roku 2019 se však počty studujících opět pozvolna zvyšují a v roce 2024 dosáhly přibližně 24,7 tisíce studentů.
S určitým časovým odstupem se obdobný vývoj promítá také do počtu absolventů. Zatímco na počátku sledovaného období v roce 2005 dokončilo přírodovědné obory 2 388 absolventů, v roce 2023 jejich počet vzrostl na 5 016, tento počet se pak udržel i v roce 2024.
Také struktura studia zůstává v čase poměrně stabilní. Nejpočetnější skupinu dlouhodobě tvoří studenti bakalářských programů, následovaní studujícími v programech magisterských, zatímco doktorské studium je zastoupeno nejméně. V roce 2024 bylo v bakalářských programech zapsáno 14,3 tisíce studentů, v magisterských přibližně 5,5 tisíce a v doktorském studiu kolem 4,8 tisíce osob.
Výraznější proměnou prochází složení studujících z hlediska státní příslušnosti. Počet zahraničních studentů v přírodovědných oborech se od roku 2005, kdy činil 1182 osob, postupně zvyšoval až na téměř čtyřnásobek – 5 389 studentů v roce 2023 – a v roce 2024 zůstal na obdobné úrovni. Rostoucí zastoupení zahraničních studentů se následně promítá i do počtu absolventů těchto oborů.
Ministr průmyslu Karel Havlíček nově ustanovil zmocněnce pro technické vzdělávání, je jím Tomáš Hamberger
Na výše zmíněný nedostatek studentů technických oborů reaguje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček tím, že zřídil novou pozici zmocněnce pro technické kompetence a vzdělávání. Stal se jím Tomáš Hamberger, který stál za pojízdnou učebnou techniky. Zmocněnec se má zaměřit na propojování Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, profesních svazů, zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí a na podporu konkrétních projektů, které přenášejí technické vzdělávání do praxe.
„Nechceme, aby školy připravovaly absolventy pro svět, který už neexistuje. Potřebujeme, aby technické vzdělávání reagovalo na automatizaci, digitalizaci, nové materiály i energetiku. Firmy musí být přirozenou součástí vzdělávání, ne až jeho koncovým článkem,“ říká Karel Havlíček.
A Tomáš Hamberger k tomu dodává: „Mým cílem je sladit spolupráci státu, škol a průmyslu tak, aby technické vzdělávání lépe odpovídalo potřebám praxe. Pokud chceme dlouhodobě silný a konkurenceschopný průmysl, musíme dbát na to, abychom měli dostatek kvalifikovaných techniků, mistrů, inženýrů i řemeslníků. Právě na tuto oblast se chci ve své práci zaměřit.“
Kromě toho bude mít zmocněnec na starosti také osvětové a vzdělávací akce týkající se moderních technologií a čisté energie, které zvyšují atraktivitu technických oborů pro mladou generaci a ukazují, jaké konkrétní uplatnění má technické vzdělávání v tuzemských firmách.
Počet studentů technických oborů klesl v roce 2024 ve srovnání s rokem 2009 téměř o 40 %
Pohled na statistiky studentů a absolventů technických oborů potvrzuje dlouhodobě odlišný vývoj oproti oborům přírodovědným. Počet studentů technických oborů mezi lety 2005 a 2009 výrazně rostl, poté však nastal trvalý pokles, který pokračuje i v posledních letech. Zatímco v roce 2005 studovalo technické obory 60,2 tisíce osob a v roce 2009 dokonce 64,8 tisíce, v roce 2024 jejich počet klesl na 37,5 tisíce studentů.
Technické obory zůstávají i nadále výrazně genderově nevyvážené. Studenti–muži zde početně převažují nad ženami více než dvojnásobně. V roce 2024 studovalo technické obory přibližně 27,1 tisíce mužů a 10,4 tisíce žen.
Odlišný trend lze naopak sledovat u zahraničních studentů. Jejich počet v technických oborech roste nepřetržitě po celé sledované období. Rostoucí podíl cizinců tak částečně tlumí úbytek domácích studentů, avšak celkový pokles počtu studujících technických oborů tím není kompenzován. Celkový vývoj tak naznačuje, že technické obory čelí dlouhodobé výzvě v podobě klesajícího zájmu o studium.
Zdroj: Statistická ročenka České republiky – 2025 | Produkty, Ministerstvo průmyslu a obchodu
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
