V České republice vzrostl vývoz high-tech technologií i příjmy z patentových licencí. Většinu patentů registrovaných na našem území drží zahraniční přihlašovatelé, tuzemští držitelé patentů – zejména ÚOCHB – těží z jejich licencování. Vývoz technologicky náročného zboží poprvé překonal 500 miliard Kč. Nejen tato data přináší nejnovější statistická ročenka Českého statistického úřadu.
Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil svou pravidelnou statistickou ročenku, ve které soustřeďuje data vztahující se k roku 2024. Druhá část série se zaměřuje na okruh témat spojených s originalitou, inovační výkonností a mezinárodní konkurenceschopností české vědy. V úvodním článku jsme se věnovali vybraným ukazatelům týkajícím se pracovníků ve vědě, výzkumu a inovacích. Financování výzkumu a vývoje v roce 2024 rozpracovává samostatný text dostupný zde.
Přestože statistická ročenka vychází tradičně na konci kalendářního roku (poslední vydání bylo publikováno 11. prosince 2025), samotná data jsou shromažďována s časovým předstihem. Údaje vztahující se k poslednímu sledovanému roku, tedy k roku 2024 (a v určitých částech k roku 2023), je proto nutné chápat jako předběžné.
Počet patentů mírně roste, ale jen 7 % drží domácí přihlašovatelé
Inovativnost a originalitu vědy v České republice lze mimo jiné posuzovat prostřednictvím počtu patentů a patentových licencí. Právě těmto ukazatelům se ČSÚ v nejnovější ročence věnuje v delším časovém horizontu (oproti předchozím ročenkám z minulých let), konkrétně v období 1995–2024.
V Česku bylo v roce 2024 uděleno nebo validováno celkem 5 692 patentů. Jde o mírný nárůst oproti předchozímu roku, kdy bylo evidováno 5 433 patentů. Drtivou většinu patentů si ovšem připsali zahraniční přihlašovatelé – konkrétně 5 313 z nich (z toho 5 285 evropských patentů validovaných pro ČR). Tuzemským přihlašovatelům bylo v roce 2024 uděleno 379 patentů, přičemž nejvíce patentů udělených domácím subjektům přinesl rok 2016 (675). Jinak řečeno, domácí subjekty stály v roce 2024 jen za asi 7 % všech patentů udělených v ČR.
Pohled do dat ČSÚ dále odhaluje, které země v ČR nejvíce patentují. Dlouhodobě vedou němečtí přihlašovatelé, kteří si v roce 2024 zaregistrovali 1 241 patentů. Následují přihlašovatelé ze Spojených států (942 patentů) a Švýcarska (368). Vysoko se umístily také subjekty z Francie (330) a Japonska (297).
Pod lupou stojí i sektorová struktura domácích přihlašovatelů. Ze zmíněných 379 patentů udělených v roce 2024 českým subjektům jich nejvíce připadlo na podniky (214 patentů). Menší podíl dále zaujímají veřejné vysoké školy s 80 patenty a pracoviště Akademie věd ČR a dalších veřejných výzkumných institucí s 28 patenty. Fyzické osoby získaly 53 patentů. Oproti předchozím rokům se tak tato struktura příliš nemění – firmy dominují, zatímco akademická sféra a univerzity dohromady drží zhruba třetinu tuzemských patentů.
Počet poskytovatelů patentových licencí a celkový objem přijatých licenčních poplatků roste
O něco výrazněji než v počtu evidovaných patentů se domácí výzkumné instituce v roce 2024 prosadily v oblasti licencování patentů. V roce 2024 působilo v ČR celkem 97 poskytovatelů patentových licencí, z nichž 26 uzavřelo licence nové. Jedná se tak o nárůst oproti předchozím letům (v roce 2023 bylo poskytovatelů licencí 87). Celkový objem přijatých licenčních poplatků dosáhl 4,585 mld. Kč, což představuje podstatný nárůst oproti 3,546 mld. v roce 2023. Příjmy českých poskytovatelů z licenčních poplatků za patenty tak poprvé překonaly hranici čtyř miliard korun.
Z hlediska objemu licenčních poplatků byl nejúspěšnější segment veřejných výzkumných institucí, který inkasoval 4,29 mld. Kč. Jde o více než 90 % veškerých licenčních příjmů, které přitekly do ČR. Drtivá většina této částky (4,28 mld Kč) připadla Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Podniky jako poskytovatelé licencí utržily v roce 2024 necelých 274 mil. Kč (meziročně se jim však příjem podstatně zvýšil). Univerzity byly v licenčních příjmech marginální hráč (jen 5 mil. Kč), podobně jako ostatní subjekty.
Tato data ČSÚ tak lze interpretovat, že podniky v ČR drží výrazně více patentů než veřejné výzkumné instituce, avšak většinu z nich nekomercializují prostřednictvím licencí – patenty využívají primárně k ochraně vlastních technologií a interní inovaci. Licenční poplatky z těchto patentů jsou tak poměrně nízké. Naopak veřejné výzkumné instituce – zejména ústavy Akademie věd ČR – patentují méně, ale jejich patenty jsou častěji licencovány třetím subjektům, což přináší výrazně vyšší příjmy.
Čína je naším největším dodavatelem
Další oblastí, ve které byl podle dat ČSÚ v roce 2024 zaznamenán významný růst navzdory poklesu v minulých letech, byl český export zboží s vysokou technologickou náročností (high-tech zboží). Do zahraničí bylo prodáno zboží této kategorie za 548,5 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o přibližně 20 % (v roce 2023 činil vývoz 457,2 mld. Kč). Dovoz high-tech zboží rovněž stoupl – v roce 2024 bylo do ČR importováno high-tech produktů za 703,4 mld. Kč (o zhruba 15 % více než v předchozím roce).
Statistická ročenka dále odhaluje, které produkty táhnou český high-tech export nejvíce. Dlouhodobě dominují dvě kategorie: (1) výpočetní technika a (2) elektronika a telekomunikační zařízení. V roce 2024 se vyvezlo zboží v kategorii výpočetní techniky za 183 mld. Kč a elektronická a telekomunikační zařízení za 169 mld. Kč. Tyto dvě skupiny tak dohromady tvoří více než polovinu veškerého high-tech vývozu. Třetí největší kategorií byly vědecké přístroje s exportem 87 mld. Kč. Za zmínku stojí také podstatný nárůst vývozu letecké techniky (22,8 mld. Kč) a farmaceutických produktů (21,1 mld. Kč). Vývoz zbraní a munice dosáhl 28,2 mld. Kč, avšak vzhledem k možnému utajení skutečného obchodu s vojenským materiálem ČSÚ upozorňuje, že tato čísla nemusí postihovat plný rozsah exportu armádních technologií.
Nejvíce high-tech technologií exportujeme do Evropské unie. Do států EU směřovalo v roce 2024 přes 342 mld. Kč vývozu, tedy zhruba 62 % celkového objemu. Německo je pak tradičně největším jednotlivým odběratelem – tamní zákazníci v roce 2024 nakoupili české high-tech výrobky za 87,3 mld. Kč. Mezi další významné destinace patřilo Nizozemsko (52,5 mld.), Slovensko (42,4 mld.) a Polsko (37,8 mld. Kč). Mimo EU vynikly Spojené státy s dovozem zboží za 41,9 mld. Kč, které byly největším zámořským trhem.
Z hlediska dovozu high-tech zboží do ČR však hraje prim opačný konec světa: hlavním zdrojem je Čína, odkud se v roce 2024 dovezlo zboží za 204,1 mld. Kč. To výrazně převyšuje dovoz z kterékoliv evropské země (například z Německa činí výše dovozu 86,8 mld.). Celkový dovoz z EU činil 232,6 mld. Kč (33 % dovozu), takže Čína se na českém importu podílela zhruba 29 % a i nadále představuje významného dodavatele technologicky náročných produktů do ČR.
High-tech zpracovatelský průmysl: posiluje farmacie i aerospace sektor
Údaje v části ročenky zaměřené na high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu, kam patří výroba farmaceutických produktů, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a výroba letecké a kosmické techniky, vychází z výsledků Podnikové strukturální statistiky známé též pod zkratkou SBS (Structural Business Statistics). V těchto oborech českého průmyslu působilo v roce 2023 celkem 64,8 tisíce fyzických osob, jejichž počet tak mírně vzrostl (v roce 2022 jich bylo 64,1 tis.).
Z hlediska tržeb v roce 2023 vykázal high-tech zpracovatelský sektor nárůst oproti roku 2022. V roce 2022 přesáhly souhrnné tržby high-tech průmyslu 427 mld. Kč a za rok 2023 dosáhly kolem 423 mld. Kč. Farmaceutické subjekty v roce 2023 podle předběžných dat zvýšily své tržby (z 63,5 na 71,5 mld. Kč), elektroničtí výrobci naopak zaznamenali pokles celkových tržeb ze 342,1 na 326,6 mld. Kč. Aerospace sektor utržil v roce 2023 podle předběžných dat 24,8 mld. Kč (nárůst z 21,4 mld.) – navzdory své menší velikosti rostl nejrychleji.
Zdroj: Statistická ročenka České republiky – 2025 | Produkty
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
