Před rokem vešla v platnost novela zákona o vysokých školách, která změnila podmínky pro financování doktorandů. Zeptali jsme se zástupců univerzit, jak se s reformou instituce vypořádaly. Jak zajišťují dostatečný příjem pro všechny nové doktorandy? Dotkla se novela nakonec pouze nově nastupujících doktorandů?
Na základě novely vysokoškolského zákona (zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) měly veřejné vysoké školy (VŠ) povinnost zajistit, aby od 1. 9. 2025 dosáhl studijní příjem doktorandů v prezenčním studiu ve standardní době studia, tedy po dobu 4 let, nejméně 1,2násobku minimální měsíční mzdy. V loňském roce to odpovídalo příjmu 24 960 Kč měsíčně, letos to bude již 26 880 Kč. VŠ mají tři možnosti, jak této částky dosáhnout: celkový příjem doktoranda může být složen z doktorského stipendia, mzdy nebo platu, případně jejich kombinací.
Miroslav Dopita, prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu komentuje, jak se situací vypořádali na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP): „Využíváme všechny tři varianty, záleží na každé fakultě a dalších proměnných u konkrétních doktorandů.“ Ostatní dotazované univerzity (Masarykova univerzita (MU), Univerzita Karlova (UK), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU), Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)) zvolily stejný postup jako UP a nechávají rozhodnutí, jak bude financování realizováno, na fakultách.
V zákoně se zároveň objevuje ustanovení v § 91a, odst. 6, které říká, že dosahuje-li doktorský studijní příjem studenta minimální stanovené výše dle zákona, nemusí být doktorské stipendium přiznáno, případně již přiznané doktorské stipendium může být sníženo či odňato. Teoreticky se tedy může stát, že pokud bude minimální mzda studenta hrazena pouze z projektů, univerzita může stipendium odepřít. Všechny oslovené instituce nechávají výši stipendia v kompetenci jednotlivých fakult. Z těch se většina rozhodla stanovit minimální výši doktorského stipendia, tzn. garantovat určitou výši doktorského stipendia, bez ohledu na mzdu z jiných zdrojů.
Obecně lze říct, že nastavení stipendií na MU představuje Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium: „Na Masarykově univerzitě máme nad rámec zákona stanovenou minimální výši doktorského stipendia ve výši 12 tisíc Kč měsíčně, což v zásadě znamená, že doktorský studijní příjem bude vždy alespoň částečně tvořen tímto stipendiem a zbývající část může být tvořena mzdou. I kdyby mzda související s přípravou disertační práce činila 1,2násobek minimální mzdy či více, student vždy dostane také stipendium v minimální výši 12 tisíc Kč – samozřejmě v případě, že řádně plní své studijní povinnosti. Tímto krokem navazujeme na naše dlouhodobé úsilí o zlepšování finanční situace doktorandek a doktorandů a věříme, že navýšení jejich garantovaného příjmu pomůže ke zvýšení úspěšnosti studia.“
Jak novela dopadá na počet přijímaných studentů
Nezbytnou nutností spojenou se změnou odměňování doktorandů byla aktualizace příslušných univerzitních dokumentů. Na začátku roku 2025 panovala mezi univerzitami obava, aby kvůli extrémně krátkému času na přípravy stihly vše včas od září implementovat.
Stihly tedy univerzity zareagovat včas? Odpovědi zní pozitivně. Na reformu se totiž připravovaly dlouhodoběji. „Naše univerzita se připravovala na změnu legislativy už před vydáním novely, fakulty a jejich pracoviště byly upozorňovány na základě informací, které byly předmětem různých jednání na úrovni MŠMT a dalších grémií. Vnitřní předpisy jsme ale novelizovali až po vstoupení novely VŠ zákona v platnost, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jak schválená textace zákona bude vypadat,“ vysvětluje tisková mluvčí ZČU, Andrea Čandová.
V letech 2023 a 2024 začaly univerzity pracovat na dlouhodobější strategii. Revidovaly své doktorské studijní programy, zkvalitnily podmínky přijímacího řízení, začaly doktorandům zvyšovat podporu nad rámec stipendia (např. na MU došlo už v roce 2024 k navýšení minimálního doktorského příjmu na 16 000 Kč), stejně tak i školitelům. Fakulty začaly častěji vyžadovat souhlas potenciálního školitele s vedením osoby uchazeče v případě přijetí ke studiu, zaměřily se na vypisování konkrétních témat disertačních prací v rámci doktorských studijních programů a na dobré plánování studia – tedy detailní a strukturovaný individuální studijní plán.
To vše pak logicky vedlo i ke snižování počtů přijímaných doktorandů. Tato změna se ale neprojevila skokově v době zavedení novely, jak by se dalo předpokládat, ale postupně, a to právě díky dlouhodobější přípravě univerzit. Tento trend potvrzují jak samotné univerzity, které mluví o tom, že počet doktorandů na celé univerzitě klesl díky novele v řádu desítek (nejedná se tedy o významné hodnoty), tak i data z přehledu MŠMT, který eviduje počty studentů v jednotlivých studijních programech v letech 2001–2025. Z dat MŠMT můžeme vidět, že k postupnému snižování pod dvacet tisíc studentů začalo docházet právě od roku 2023, kdy se VŠ začaly na novelu připravovat.
Šárka Pospíšilová z MU komentuje situaci kolem snižování počtu přijímaných studentů takto: „Přijímací řízení je v gesci jednotlivých fakult a lze říci, že v posledních letech postupně systematicky dochází k přijímání mírně nižšího počtu uchazečů, což však nepovažujeme za negativní jev. Je kladen větší důraz na přijímání těch uchazečů, kteří mají vysokou motivaci k vědecké práci, a tím pádem také vysokou pravděpodobnost včasného dokončení doktorského studia s kvalitními odbornými výsledky. Důraz se tak přesouvá od kvantity k udržitelné kvalitě doktorského studia, což je v dlouhodobém horizontu přínosné jak pro samotné doktorandy, tak pro univerzitu i celý výzkumný systém.“
Nová opatření
Jaké byly finální kroky, které univerzity podnikly po schválení přesné textace novely? Proběhla zejména aktualizace stipendijního řádu. Na UK např. připravili i Metodiku pro fakulty a aplikaci pro správu doktorského studijního příjmu. Od roku 2026 budou stipendijní prostředky Univerzity Karlovy směřující na fakulty rozdělovány zejména podle motivačních parametrů.
MU vytvořila aplikaci pro kompletní správu doktorandů a jejich studia, a dále vydala Opatření rektora, kterým se stanovuje minimální výše doktorského stipendia. Navíc děkani fakult mohou vlastním opatřením stanovit vyšší minimální částky jak pro doktorské stipendium, tak pro doktorský studijní příjem, což upravuje příslušný Metodický list.
Novela se týká pouze doktorandů, kteří nastoupili na VŠ po 1. 9. 2025. Asi každého tedy napadne otázka: ‚A co ti stávající?‘. Navýší univerzity příjem pouze pro nové, nebo i pro stávající doktorandy? V této otázce jsou univerzity zajedno. Novelu rozšířily na všechny studující v prezenční formě doktorského studia, jestliže souhlasili s úpravami svých individuálních studijních plánů a splňovali podmínky standardní doby studia. „Pro stávající studující na Univerzitě Karlově bude od akademického roku 2025/2026 stanoven minimální doktorský studijní příjem 17.500 Kč a od akademického roku 2026/2027 je plánováno sjednocení s úrovní nově nastupujících studujících,” uvádí Tereza Vrublová z Oddělení komunikace UK.
Andrea Čandová ze ZČU však poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že novela se vztahovala pouze na nové doktorandy, univerzity nedostaly na případný nárůst prostředků vydávaných na stávající doktorandy více peněz z MŠMT.
Přečtěte si také
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o vysokých školách, která zásadně mění podmínky financování doktorandů. Schválila ji poté, co návrh vrátil Senát s požadavkem na vypuštění tzv. hlídačkovného. Novela zákona o vysokých školách nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Jak se na tuto změnu univerzity připravují, s jakými komplikacemi se potýkají a co novela znamená pro současné i budoucí doktorandy?
Kde na to vzít?
Z univerzit zaznívá v souvislosti se stanovením minimálního doktorského příjmu a jeho indexací vůči minimální mzdě obava, zda na navyšování stipendií obdrží dostatečné prostředky. Andrea Čandová ze ZČU, které dávají za pravdu i další zástupci univerzit, k tomu říká: „Rozhodně by pomohlo, když už zákon nadefinoval parametr pro výši doktorského příjmu, aby na doktorská stipendia přišly finanční prostředky v patřičné výši z MŠMT a nepřehazovala se tak odpovědnost za dodržování výše doktorského příjmu na vysoké školy, které často nemají zdroje na dofinancování, nehledě na omezení finančních prostředků, ze kterých doktorský příjem lze dofinancovat.”
Univerzity nyní k pokrytí minimálního doktorského příjmu využívají jednak prostředky z MŠMT přímo určené na podporu studujících v akreditovaných doktorských studijních programech, dále institucionální prostředky na vzdělávací činnost, DKRVO – institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace a jiné zdroje. Ti úspěšnější (a šťastnější) také samozřejmě české a mezinárodní projekty.
Univerzity také musí být připravené na to, že příjem doktorandů již není pevná částka, ale je indexovaný vůči minimální mzdě (1,2násobek minimální mzdy). Ta se v roce 2026 zvedla z 20 800 Kč na 22 400 Kč, to znamená zvýšení minimálního příjmu pro doktorandy o 7,7 % na 26 880 Kč. Počítaly univerzity s tímto meziročním růstem?
Univerzity s tímto navýšením studijního příjmu počítají a systémově i finančně se na něj připravují. Luděk Berec, prorektor pro vědu a výzkum JU, to komentuje: „Jsme si toho vědomi, fakulty s tím pracují proaktivně. Fakulty, na kterých se požaduje významný příspěvek z projektů, například nabádají řešitele, aby s navýšením počítali v grantových prostředcích. Některé naše centrální nástroje, jako např. interní studentské granty v rámci Specifického vysokoškolského výzkumu, obsahují stipendium a započítávají se do doktorského studijního příjmu. Systémově připravujeme také řešení přes Školu doktorských studií. Vyvíjíme schémata, jak v případě problémů (krátkodobě) pomoci z centrálních zdrojů. Zatím informaci o neschopnosti fakult částku dorovnat nemáme.“
Univerzity opět v nejistotě
Pravidla pro univerzity ve věci minimálního doktorského příjmu jsou tedy nyní jasně daná zákonem. Co ovšem zákonem zatím stále není dáno, je výše letošního rozpočtu pro vysoké školy. Zákon o státním rozpočtu totiž stále nebyl schválen a stát hospodaří v rozpočtovém provizoriu.
V loňském roce byla celková částka, kterou vysoké školy obdržely, 34,9 miliardy korun, což bylo o téměř 13 procent více než v roce 2024. Jednalo se o historicky nejvyšší meziroční navýšení rozpočtu vysokých škol. V letošním roce stále ještě nevíme, jaká bude alokace financí pro tento rok. Dle vládou předloženého a následně schváleného návrhu státního rozpočtu (SR) na rok 2026 z 26. ledna 2026, jsou výdaje v ukazateli Vysoké školy navrženy ve výši 36,2 mld. Kč (oddíl B. str. 63). Sněmovně tedy vláda navrhla navýšení pouze o 3,72 %.
Přečtěte si také
Dnešní blog je o návrhu státního rozpočtu na podporu vědy v roce 2026 z dílny vlády Andreje Babiše. Blog je nezvykle stručný, protože k vládnímu návrhu skoro nemám slov. Ale zato je plný tabulek a obrázků. Přestože česká ekonomika rychle roste a ještě nějaký čas poroste, vláda navrhuje obrovský deficit. Prý jí jde hlavně o budoucnost země, ale navrhuje další snižování již tak nízké intenzity veřejné podpory vědy z národních zdrojů.
Situaci kolem rozpočtového provizoria komentoval tiskový mluvčí MŠMT Ondřej Macura: „S ohledem na rozpočtové provizorium, tedy v situaci, kdy není schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2026, není Rozpis rozpočtu vysokých škol na rok 2026 v tuto chvíli schválen. Rozpis rozpočtu vysokých škol pro rok 2026 bude nejprve připraven na základě schváleného státního rozpočtu, následně projednán s reprezentacemi vysokých škol (Reprezentativní komise), poté schválen a následně vyvěšen na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vyjadřovat se k detailům by tedy bylo v tuto chvíli předčasné.“
Univerzity jsou tak opět v nejistotě.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
