ÚOCHB získal na licenčních poplatcích násobně víc než jiní, většina patentů však pochází z EU

V první části jsme se zaměřili na vybraná data o pracovnících v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Údaje o financování vědy v roce 2023 naleznete více zde.

V souvislosti se sběrem dat za poslední evidovaný rok je nutné upozornit, že ačkoli je statistická ročenka Českého statistického úřadu (ČSÚ) pravidelně zveřejňována na konci kalendářního roku (poslední vyšla 18. 12. 2024), data do ní musí být poskytnuta dříve. Z tohoto důvodu jsou údaje za poslední evidovaný rok – v tomto případě za rok 2023 – předběžné. 

„Obvykle musíme data pro ročenku vyplňovat do 15. září. Z tohoto důvodu dáváme do ročenky k údajům za poslední rok poznámku, že data jsou předběžná. V minulosti bylo zvykem, že jsme data o VaV měli již do 15. září uzavřená, a tudíž data v ročence odpovídala datům z oficiálního zveřejnění z konce října. V posledních dvou letech tomu ale tak nebylo,“ uvedl pro portál Vědavýzkum.cz Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ, který dále doplnil, že ČSÚ každým rokem eviduje ve statistice VaV více žádostí o odklad vyplnění statistického výkazu. 

„Data tak od mnoha subjektů dostáváme v průběhu léta, či dokonce zkraje září. Došlé výkazy se musí zkontrolovat, případně došetřit nesrovnalosti. Takže aktuálně uzavíráme sběr dat v druhé polovině září. V době vyplňování údajů pro ročenku byla data již téměř uzavřená, ale přeci jen po vyplnění ročenky ještě k drobným úpravám došlo,“ uvedl Štampach.

Počet patentů udělených v ČR v roce 2023 vzrostl na 5 433, většina pocházela z EU a v tuzemsku byla pouze validována

Míru inovativnosti a originality vědy v České republice lze – mimo jiné – posoudit prostřednictvím počtu patentů a patentových licencí. Tyto údaje Český statistický úřad ve své poslední statistické ročence porovnával od roku 2000 do roku 2023.

V roce 2000 bylo evidováno celkem 1 611 udělených patentů. V roce 2023 pak jejich počet vzrostl na 5 433, přičemž z tohoto čísla bylo zahrnuto 4 934 patenty z EU, které byly v České republice pouze validovány. Počet patentů přihlášených zahraničními subjekty dosáhl 4 979.

Mezi země s největším počtem přihlášek dlouhodobě patří Německo, které v roce 2023 registrovalo 1 340 patentů, a Spojené státy 771 patent. Na opačném konci žebříčku se nachází Čína, odkud pocházelo pouze 147 patentů. Tento trend navazuje na výsledky z předchozích let.

Počet patentů udělených tuzemským žadatelům vzrostl z loňských 342 na 454 v roce 2023. Stejně jako v předchozím roce připadl největší podíl patentů podnikům, kde došlo ke skokovému nárůstu o 79 na celkových 240 patentů. Na druhém místě se umístily vysoké školy s 121 patentem. Třetí největší skupinu tvořily fyzické osoby s 53 patenty, zatímco nejméně patentů připadlo ústavům Akademie věd ČR, konkrétně 25.

Počet poskytovatelů patentových licencí v ČR zůstává stabilní, dochází však k jejich obměně

V roce 2023 zůstal v České republice téměř stejný počet poskytovatelů patentových licencí jako v předchozím roce, a to s celkovým počtem 87. Pořadí jednotlivých sektorů se také nezměnilo. Nejvíce poskytovatelů, tedy 50, pocházelo z podnikatelského sektoru, následoval vládní sektor s 19 poskytovateli a vysokoškolský sektor s 17. V této souvislosti ČSÚ uvádí údaje od roku 2015, kdy byl počet poskytovatelů patentových licencí 75. Přestože se jejich celkový počet v průběhu let výrazně nemění, ČSÚ každoročně uvádí v průměru 20 nových poskytovatelů. To naznačuje, že dochází k postupné obměně jednotlivých subjektů v této oblasti.

Licenční poplatky plynou z poskytnutých patentových licencí a v roce 2023 dosáhly výnosu 3,55 miliardy Kč, což představuje nárůst oproti předchozímu roku, kdy činily 3,38 miliardy Kč. Největší podíl těchto prostředků, konkrétně 3,48 miliardy Kč, směřoval do vládního sektoru, do něhož se počítá i Akademie věd a její výjimečně úspěšný Ústav organické chemie a biochemie, kam putovala celá tato částka, následovaný podnikatelským sektorem (58 milionů korun) a vysokoškolským sektorem (13 milionů korun). Z výše uvedené částky také připadlo 14 milionů na nově udělené licence.

Zahraniční obchod s high-tech zbožím v roce 2023 zaznamenal pokles, zejména v oblasti výpočetní techniky

V rámci statistické ročenky se ČSÚ – podobně jako v předchozím roce – zaměřuje také na výrobky využívající pokročilé technologické inovace, tedy na high-tech zboží. Poskytnuté údaje ukazují, zda v České republice dochází k výrobě těchto produktů s vysokou přidanou hodnotou, a zároveň, zda se na našem trhu zmíněné produkty nakupují. High-tech zboží zahrnuje širokou škálu produktů, mezi něž patří zařízení pro výpočetní techniku, telekomunikační technologie, vědecké nástroje, letecké vybavení a rovněž výrobky z oblasti farmacie či chemického průmyslu. V neposlední řadě do high-tech zboží patří i výzbroj. Podle ČSÚ však údaje o této kategorii nemusí odrážet její skutečný rozsah, což může být způsobeno utajením reálného objemu vývozu a dovozu zbraní.

V období od roku 2020 do roku 2022 vykazoval zahraniční obchod v oblasti high-tech zboží růst. V roce 2023 však podle předběžných údajů došlo v této oblasti k poklesu. Česká republika v roce 2023 vyvezla high-tech zboží za celkových 457,2 mld. – jedná se tak o propad oproti roku 2022, kdy vývoz činil 486,3 mld. korun. Pokles zaznamenal i dovoz, který meziročně klesl z 614,4 v roce 2022 na 610,7 mld. korun v roce 2023. 

Obdobně výše zmíněné produktové skupiny v průběhu let zaznamenávaly do roku 2022 rostoucí tržby za vývoz. V posledním evidovaném roce však došlo k poklesu v oblasti výpočetní techniky (ze 183 mld. v roce 2022 na 133,9 mld. korun v roce 2023), což lze uvést jako hlavní důvod celkového poklesu vývozu. Kromě toho zaznamenaly mírný pokles také produktové skupiny, jako je farmacie a chemie. Oproti tomu nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z vědeckých přístrojů. Nejvíce zboží ČR vyváží do zemí EU – zejména do Německa, Nizozemska, Slovenska a Polska. Mimo EU jsou to pak dále Spojené státy americké, Velká Británie a Čína. Podobně jako v předešlých letech i v roce 2023 ČR nejvíce dovážela zboží spojené s oblastí telekomunikace, a to především z Číny a EU.

Nejvíce subjektů v high-tech zpracovatelském průmyslu se soustředí na výrobu počítačů a elektronických komponentů 

Údaje v oblasti high-tech zpracovatelského průmyslu jsou získány z výsledků Podnikové strukturální statistiky – známé též pod zkratkou SBS (Structural Business Statistics) – poskytující detailnější okruh definitivních dat, která jsou ale k dispozici s větším časovým zpožděním. ČSÚ tak v této oblasti poskytuje údaje pouze do roku 2022, kdy v této oblasti působilo celkem 3 554 subjektů. Ty poskytovaly zaměstnání 64 108 osobám (novější údaje zatím nejsou k dispozici). Tento sektor tak od roku 2010, kdy byly údaje poprvé zaznamenány, vykazuje mírný, ale stabilní růst. Největší počet subjektů se soustředil na výrobu počítačů a elektronických komponentů (1 434) a dále na produkci spotřební elektroniky a optických přístrojů (998). Významnou část tvoří také výroba vědeckých elektronických zařízení (930), zatímco produkcí letadel a jejich příslušenstvím se zabývalo 102 subjektů a farmaceutickými výrobky 90 subjektů. Ačkoliv se poslední dvě zmíněná odvětví týkají relativně malého počtu subjektů, zaměstnávají značné množství pracovníků: farmaceutická výroba v roce 2022 poskytovala práci 11 229 lidem a výroba letadel a příslušenství zaměstnávala 7 825 osob. Největší počet zaměstnanců však byl ve vědecké elektronice, kde pracovalo 16 847 lidí.

V roce 2022, tedy podle posledních zaznamenaných údajů, vzrostly ve zpracovatelském průmyslu s high-tech zbožím tržby z 401,7 mld. Kč. v roce 2021 na 427 mld. Kč. K největšímu vzrůstu tržeb došlo zejména v oblasti počítačů a elektronických součástek.

Pokud jde o obchod s high-tech službami, obě složky – import i export – vykazují trvalý růst. V roce 2023, podle předběžných dat, dosáhl vývoz hodnoty 181,9 miliardy korun, zatímco dovoz činil 129,3 miliardy korun. Nejvýraznější růst byl zaznamenán mezi roky 2021 a 2022, kdy se objem zvýšil z 92,1 na 123 miliard korun. Klíčovými položkami vývozu i dovozu jsou počítačové služby a software, přičemž hlavními obchodními partnery zůstávají Německo a Spojené státy.

V roce 2022 se na high-tech služby zaměřovalo celkem 58 023 podnikatelských subjektů, které poskytovaly práci 168 209 osobám. Tyto ukazatele dlouhodobě rostou, a to zejména díky rozvoji IT sektoru. V této oblasti působilo 45 403 subjektů, které poskytovaly práci 110 516 osobám. IT segment se také podílel přibližně polovinou na celkových tržbách high-tech služeb, které v roce 2022 dosáhly 619 miliard korun. Tento sektor má nejvyšší přidanou hodnotu a vynakládá nejvíce prostředků na vědu a výzkum. Další významné oblasti zahrnují telekomunikace, informační služby a audiovizuální činnosti.