Výdaje na výzkum a vývoj v EU rostou, v ČR ale klesají

Intenzita výzkumu a vývoje, definovaná jako výdaje na výzkum a vývoj v procentech HDP, zůstala v evropském průměru stabilní na úrovni 2,2 %, podobně jako v předchozích letech. Mezi lety 2014 a 2024 se intenzita výzkumu a vývoje v EU zvýšila o 0,15 procentního bodu (p.b.).

Mezi lety 2014 a 2024 se podle Eurostatu intenzita výzkumu a vývoje zvýšila v 19 zemích EU, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v Belgii (+1,0 procentního bodu), Řecku (+0,7 procentního bodu) a Estonsku a Chorvatsku (v obou zemích po +0,6 procentního bodu).

Intenzita výzkumu a vývoje v České republice klesá 

V České republice intenziva výzkumu a vývoje dosáhla podle Českého statistického úřadu vrcholu v roce 2020, od té doby klesá, ač nominálně došlo k malému růstu výdajů, v roce 2024 šlo o 147 miliard Kč, data za rok 2025 zatím neznáme. Na této částce se z velké části podílí soukromý sektor a evropské dotace. 

„Nárůst výdajů na výzkum a vývoj nevedl k navýšení jejich podílu na HDP, který i v minulém roce zůstal na 1,82 %. Nejvyšší byl tento poměrový ukazatel v Česku v roce 2020, kdy se výdaje na výzkum a vývoj rovnaly 1,95 % HDP. Průměr EU v posledních pěti letech přitom dosahuje přibližně 2,3 % HDP a v Německu a Rakousku převyšuje 3,0 %,“  okomentoval rozpočet v závěru roku 2024 Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Výdaje z českého rozpočtu na výzkum a vývoj činily v roce 2024 40,1 mld. Kč, návrh výdajů na rok 2025 byl 43,3 mld. Kč, ale nyní došlo k jejich snížení o 790 milionů Kč rozpočtovým opatřením, které bylo ze strany akademických institucí velmi kritizováno. 

„Krácení financí na výzkum odcházející vládou včetně významného finančního zářezu vůči Akademii věd ČR je krok, který je zcela bezprecedentní, nepochopitelný a nesystémový. Jakákoli vláda, která považuje vědu a výzkum za svoji prioritu, by něco takového vůbec neměla dopustit. Provést takové krácení ve prospěch zalepení díry ve mzdách nepedagogických pracovníků těsně před koncem roku, v druhé polovině listopadu, je nezodpovědné a hloupé,“  říká Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kritiku zveřejnilo také Biologické centrum AV ČR. 

Kritiku sklízí ale právě i celkový sestupný trend výdajů na výzkum a inovace. „Podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace postupně za posledních 5 let klesl z 0,65% HDP na 0,50 %. To znamená propad téměř o čtvrtinu,“ říká Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR. „Nejenže se nepřibližujeme vědecky a technologicky vyspělým zemím, které do vědy a výzkumu investují více než dvojnásobné procento svého HDP, ale zdaleka nedosahujeme ani průměru EU. Bohužel dnes Českou republiku předbíhají země, které byly ještě před několika lety hluboko za námi,“ doplňuje předseda AV ČR. Přitom intenzivní podpora špičkového výzkumu je ověřená cesta k prosperující ekonomice založené naproduktech s vysokou přidanou hodnotou.

Soukromý sektor dává na výzkum a vývoj víc než veřejný 

V roce 2024 zaznamenalo 6 zemí EU intenzitu výzkumu a vývoje rovnou nebo vyšší než 3 %, což je cíl stanovený Evropskou radou pro EU. Nejvyšší intenzita výzkumu a vývoje byla zaznamenána ve Švédsku (3,6 %), Belgii (3,4 %), Rakousku (3,3 %) a Finsku (3,2 %), následovanými Německem (3,1 %) a Dánskem (3,0 %).

Naproti tomu 7 zemí EU vykázalo intenzitu VaV nižší nebo rovnou 1 %: Rumunsko a Malta (po 0,5 %), Kypr (0,7 %), Bulharsko (0,8 %), Lotyšsko (0,9 %) a Slovensko a Lucembursko (1,0 %). 67 % výdajů na VaV připadá na podnikatelský sektor.

Podnikový sektor se i v roce 2024 na výdajích na výzkum a vývoj nadále podílel největším podílem, jak ukazují detailní statistiky Eurostatu. Představoval 56,7 % výdajů EU na výzkum a vývoj, zatímco téměř třetina (30,1 %) pocházela z vládních zdrojů a dalších 10,9 % ze zbytku světa (zahraniční prostředky). V jednotlivých zemích EU jsou tyto poměry velmi rozdílné, jak ukazuje grafika výše.

Česká republika zaostává ve srovnání s inovativními zeměmi EU nejen ve vládních výdajích na výzkum a vývoj, ale i ve výdajích ze soukromých zdrojů. Velkou část rozpočtu na výzkum a vývoj v České republice pak tvoří zahraniční zdroje, především evropské fondy.