Astronaut Aleš Svoboda dokončil první fázi výcviku ESA a posouvá tak Českou cestu do vesmíru na další úroveň

K úspěšnému završení první etapy příprav se na tiskové konferenci, která proběhla 18. 12. 2024, vyjádřili také představitelé obou resortů, které na přípravách České cesty do vesmíru spolupracují – ministr dopravy Martin Kupka, pod jehož resort kosmické aktivity spadají, a ministryně obrany Jana Černochová. Nechyběl ani zahraniční host, dánský astronaut ESA Andreas Mogensen. 

Všestrannost je pro astronauta prioritou

V rámci první fáze výcviku, která zahrnovala 263 hodin intenzivní teoretické i praktické přípravy, si skupina pěti astronautů osvojovala celou řadu dovedností. Výcvik tak korespondoval s výrokem „Nejdůležitější pro astronauta je být všestranný“, který Aleš Svoboda uvedl v únorovém rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz. 

Nechyběly základy biologie a fyziologie pro pochopení vlivů vesmírného letu na lidské zdraví, kompletní přehled o evropském kosmickém programu a programu International Space Station (Mezinárodní vesmírné stanice – ISS), výcvik přežití v zimě i trénink prezentačních dovedností a komunikace s veřejností, jako je práce se sociálními sítěmi. 

V neposlední řadě je s pozicí astronauta spjata i fyzická zdatnost. I v této oblasti byly na účastníky výcviku podle slov Aleše Svobody kladeny podstatné nároky. Fyzická zdatnost je zároveň během průpravy astronautů pravidelně kontrolována.

„Z praktických aktivit mne nejvíce oslovil trénink potápění, které není samoúčelné, ale slouží jako předstupeň tréninků k výstupu do kosmického prostoru. Vodní prostředí tak vytváří podobné podmínky, jako jsou ve stavu beztíže. Další výzvou z praktické části byl týdenní výcvik přežití v Pyrenejském pohoří, který kombinoval trénink přežití a prvky výcviku leadershipu a teambuildingu,“ uvedl Aleš Svoboda.

Další fáze výcviku se zaměří na praxi

Další část přípravy proběhne v létě 2025. Na rozdíl od první fáze se zaměří více na praxi. 

„Druhá fáze se tak zaměří na vesmírné lety a kosmické inženýrství, vesmírný výzkum, přehled palubních systémů na ISS nebo výcvik přežití na moři. Ve chvíli, kdy bude jasno o konkrétních národních projektech, které má Aleš Svoboda ve vesmíru uskutečnit, zaměří se jeho výcvik výhradně na ně,“ uvádí tisková zpráva z konference s tím, že poslední přípravný blok pak český astronaut absolvuje na jaře 2026.

Přínosy České cesty do vesmíru: v rámci výzvy se přihlásilo 60 výzkumných projektů

„Česká cesta do vesmíru zahrnuje mnoho příležitostí posunout dál významné výzkumné projekty. V tomto roce jsme vyhlásili výzvu na výzkumné projekty, které by šlo během mise Aleše Svobody zrealizovat. Přihlásilo se celkem šedesát projektů, stejného počtu dosáhlo i lidnatější Polsko. Do užšího výběru jsme následně vybrali dvacet pět projektů. V průběhu únoru společně s odborníky z Evropské vesmírné agentury proběhne výběr deseti nejvýznamnějších projektů, které by mohly být zahrnuty do programu cesty Aleše Svobody do vesmíru,“ uvedl Martin Kupka. 

Prioritními oblastmi by v tomto případě podle Martina Kupky měla být medicína (léčba rakoviny, osteoporózy a dalších závažných onemocnění), farmacie, a dokonce i psychologie – například fungování kolektivu v extrémních podmínkách, konkrétně v izolovaném prostoru.

Zároveň má příběh českého astronauta i význam pro mladou generaci, u které má potenciál vzbudit zájem o přírodovědné a technicky zaměřené obory. 

„Novodobý astronaut ukazuje, jak může kombinace vojenského výcviku a vědeckého poznání otevírat cestu k novým příležitostem, a třeba až do vesmíru,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.

Česká cesta do vesmíru kromě profesionální úrovně, jejímž středobodem je mise Aleše Svobody, dále podle Martina Kupky zahrnuje celou řadu dalších aktivit. Příkladem je úspěch českého studentského LASAR teamu, který vyhrál letošní soutěž NASA. Tématem vítězného projektu, který uspěl mezi více než dvěma tisícovkami dalších, je obnova spojení s vesmírnými satelity. 

Na popularizační úrovni pak Česká cesta do vesmíru dále zahrnuje misi Zero-G, „při níž dvacítka studentů dostane šanci zažít stav beztíže na palubě speciálně upraveného letounu Airbus 310“. Zájem ze strany mladé generace je přitom nad očekávání – podle ministra dopravy se do prvního kola přihlásilo 861 uchazečů.

Martin Kupka: „Naší ambicí je uskutečnit let do pěti let“

K tomu, aby se po téměř padesáti letech ocitl český astronaut na oběžné dráze, mohou kromě ESA pomoci i soukromé firmy. Podle dřívějšího vyjádření Martina Kupky obdrželo ministerstvo dopravy nabídku mimo jiné od americké společnosti Axiom. 

V rámci akce Czech Space Week ministr dopravy dále podepsal memorandum o porozumění s americkou firmou Vast. Dokument vyjadřuje společný záměr ministerstva dopravy a firmy Vast zkoumat možnosti spolupráce na budoucích projektech týkajících se pilotovaných letů do vesmíru. Tato spolupráce by mohla zahrnovat jak soukromé mise astronautů na ISS před jejím plánovaným ukončením v roce 2030, tak i účast na misích na vlastní orbitální stanici Vast Haven.

„Byli bychom rádi, kdyby se let uskutečnil před rokem 2029, kdy by Mezinárodní vesmírná stanice měla deorbitovat. Chceme tak misi zrealizovat v dřívějším období. Možným termínem je rok 2027 či 2028. V polovině letošního roku ministerstvo dopravy uvedlo, že je naší ambicí let uskutečnit do pěti let. V souvislosti s porovnáním nabídek od společností Axiom a Vast je důležité vytvořit konkurenci. Právě na konkurenci je mimochodem postaven úspěch celé řady amerických vesmírných aktivit,“ uvedl Martin Kupka.

V tomto směru ministr dopravy dále nastínil další vývoj České cesty do vesmíru s tím, že jednání o konkrétní misi s oběma společnostmi proběhne v průběhu ledna a února.

„Obě společnosti aktuálně procházejí konkurzem NASA, kdo bude zajištovat lety na oběžnou dráhu a ISS. Pro nás by bylo zajímavé kontrakt uzavřít s účastníkem, který v tomto konkurzu uspěje a bude mít možnost nabídnout větší škálu možností. S oběma společnostmi jsme nyní v úzkém kontaktu,“ doplnil Martin Kupka další možnosti, jak by se do vesmíru mohl vypravit druhý český astronaut po Vladimíru Remkovi.

Česká republika přitom aktuálně není jediným evropským státem, který usiluje vyslat svého astronauta do vesmíru. V tomto směru slaví úspěchy i země v bezprostředním okolí České republiky. Andreas Mogensen v této souvislosti na konferenci připomenul, že v příštím roce se na oběžnou dráhu vydají polský astronaut Sławosz Uznański a jeho maďarský kolega Tibor Kapu.