Na vylepšení algoritmů pro monitorování pohybu letadel, aut i chodců v blízkosti autonomních vozidel pracují v současnosti odborníci z FAV ZČU a Jižní Koreje. Vylepšení současných algoritmů přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu a bude mít přesah i do lékařství a biologie.
„Díky nově vyvinutým algoritmům budeme schopni lépe předvídat pohyb okolních objektů, což přispěje například ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu,” uvedl doktorand Katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (KKY FAV ZČU) Jan Krejčí, kterého doplnil jeho kolega Jakub Matoušek: „Vyvinuté algoritmy budou založeny na tenzorovém rozkladu (tenzor si lze představit jako vícerozměrnou tabulku, pozn. red.), který umožní velmi efektivní numerické řešení složitých matematických úloh."
„Nové algoritmy budou natolik chytré a natrénované, že při sledování pohybu osob na ulici dokážou pracovat s určitou mírou pravděpodobnosti, že sledovaný člověk může po nějakou dobu zmizet ze zorného pole kamery - například když zajde do obchodu, ocitne se v houfu více lidí nebo ho třeba na moment zakryje kolem projíždějící auto. Algoritmy budou vědět, že tento člověk se po nějaké době může opět objevit a pokračovat ve své trase, tudíž jeho trajektorii je potřeba sledovat i po tu dobu, kdy tento člověk není zrovna v záběru. Když se znovu objeví, dokážou ho rozeznat a sledovat směr jeho chůze i nadále," osvětlil Jakub Matoušek.
Současné algoritmy pro sledování polohy vycházejí z technologií ze 70. let. Ty jsou sice výpočetně nenáročné, ale neumožňují plně využít potenciál moderních senzorů. Cílem plzeňských a jihokorejských odborníků je vyvinout moderní metody, které budou poskytovat přesnější údaje o sledovaných objektech, ale stále si zachovají nízké výpočetní a provozní náklady.
Díky tomu nabídnou inovativní řešení pro sledování více objektů s uplatněním nejen v autonomní mobilitě, ale i v lékařství a biologii – například pro trekování pohybu buněk nebo nástrojů v rukách operujících lékařů, kdy kamera snímá pohyby jejich rukou. Takový videozáznam pomáhal například v období covidu studentům medicíny, kteří nemohli osobně docházet na operační sály. Výuku operačních technik tak mohli zažít alespoň takto zprostředkovaně.
Mezinárodní tým tvoří Jindřich Duník, Jakub Matoušek a Jan Krejčí z KKY a Marek Brandner z Katedry matematiky (KMA) FAV ZČU, dále Yeongkwon Choe z Kangwon National University a Chan Gook Park ze Seoul National University.
Projekt 25-16919J Pokročilé metody odhadu stavu v úloze sledování mnoha cílů byl podpořen GAČR a korejskou agenturou pro základní výzkum NRFK (National Research Foundation of Korea).
- Autor článku: ne
- Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
