Druhý ročník konference INNOFORUM 2025 přinesl příběhy českých firem, které díky inovacím dobývají svět, diskuzi na téma proč potřebujeme inovovat, jak podporovat vědce v zakládání spin-offů, ale také kritiku zajetého systému. Řečníci a panelisté se zaměřili na inovace, udržitelnost i duševní zdraví. Organizátor akce – Středočeské inovační centrum – zde také oslavilo 10 let od svého vzniku a oficiálně spustilo komunitu INNOFORUM.
Čtvrt miliardy z externích zdrojů pro Středočeský kraj díky SIC
Konference INNOFORUM 2025 se konala 5. 11. 2025 v Praze. Ředitel Středočeského inovačního centra (SIC) Pavel Jovanovič ji zahájil slovy: „Snažíme se budovat inovační komunitu a vytvářet prostředí pro to, aby se nápady proměnily v inovace a to vedlo k rychlejšímu růstu firem,“ uvedl.
Činnost SIC na akci ocenila i hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, která poblahopřála SIC k 10 letům existence a zdůraznila roli inovací jako síly, která z kraje dělá hezčí místo pro život. „Mám velkou radost z toho, že SIC podpořil více než 500 firem a pomohl přinést do Středočeského kraje více než čtvrt miliardy z externích zdrojů.“
„Jediná šance, jak uspět, je totální disrupce“
Pavel Brůžek ml., generální ředitel Draslovka Holding, která se zabývá výrobou a distribucí speciálních chemikálií na bázi kyanovodíku, účastníkům INNOFORUM 2025 odhalil cestu této české společnosti od lokální firmy po globálního hráče, který konkuruje mimojiné Číně. Inovace ve společnosti znamenala nejen vznik nové technologie, ale také změnu mindsetu. Jak však zdůraznil, nedokáže si představit lepší místo pro inovace než ČR. Pavel Brůžek představil disruptivní inovaci, se kterou přišla společnost: vymyslela jednak inovativní těžbu zlata, ale také přichází s vývojem speciální chemické sloučeniny na bází pruské modři pro sodík-iontové baterie.
„Nelze dělat dokola to stejné a čekat jiný výsledek. Pokud budete sám sobě disruptorem, nemůžete neuspět. Buď se utvrdíte v tom, že věci děláte dobře, nebo přijdete s něčím novým," vybízel účastníky konference Brůžek a zdůraznil, že vzhledem k drahým vstupním surovinám a energiím v Evropě nám nezbývá nic jiného, než stavět úspěch na talentovaných lidech a inovacích a snažit se věci dotáhnout do konce, ne je jen prodat někomu jinému. Zdůraznil také potřebu spolupráce s vědci, kterým dodal jednu radu: „Vědci se nesmí zacyklit v nekonečném zkoumání krásného řešení, které je ale pro trh příliš drahé. Můžete tak prozkoumat miliardy a nic na trh nepřinesete."
Panelová diskuze pod vedením Tomáše Drahoňovského přinesla konstruktivní kritiku toho, proč Česko, potažmo Evropa, v inovacích zaostávají. Vít Šubert, Founder Unicorn Attacks, uvedl: „Můžeme si za to z velké části jako kontinent sami. Jediná šance, jak uspět, je totální disrupce.“ Šubert dále upozornil na neuvěřitelné tempo čínských a amerických inovátorů, kterému se mnohdy Evropané nechtějí přizpůsobit. „Číňan je strašně rychlý, Čína jede nejen výrobu, ale i výzkum a vývoj na směny," a dodal ještě srovnání s USA: „V kalifornském Silicon Valley mnoho lidí pracuje šest dní v týdnu 9 hodin denně. Samozřejmě je důležité pracovat nejen 'hard', ale i 'smart', nicméně v Silicon Valley pracují jak 'hard, tak smart'. Nenamlouvejme si něco jiného."
Panelisté se dotkli také udržitelnosti. Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka INCIEN, zdůraznila: „Udržitelnost není zelená agenda. Jedné firmě jsem doporučila nazývat udržitelnost opravitelností.“ Většina zákazníků totiž podle ní ocení, když je možné věci opravit a není potřeba kupovat novou věc. Opravitelnost a cirkularita jsou tak zásadními aspekty udržitelnosti.
Zrcadlo nastavovali společnosti i další panelisté, kteří diskutovali na téma vědeckých startupů a spin-offů. Všichni se shodli na tom, že v Česku chybí vědcům povědomí o tom, jak funguje komercializace. Vzniku spin-offů někdy kladou překážky i samotné univerzity, které mají požadavky na velký podíl bez adekvátní protihodnoty. Alexandra Kala, majitelka firmy Profimed a ambasadorka Druhé ekonomické transformace k tomu poznamenala, že majetkové podíly univerzit ve spin-offech se hodně liší i v zahraničí: „ETH Zurich si bere 2% majetkový podíl ve firmě a 2 % roaylties (licenčních poplatků), Cambridge si bere 5 %, ale třeba Švédsko si nebere žádný majetkový podíl."
David Stíbal, viceprezident biotechnologického inkubátoru i&i Prague, dceřinné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), řekl, že ÚOCHB si zpravidla bere 10% podíl. Jan Brajer z laserového centra HiLASE dodal, že politikou centra je mít radši menší podíl ve více startupech než velký podíl v málo startupech. Podle Brajera se v HiLASE také už od počátku projektů zamýšlí nad užitečností projektů a vtahují do nich průmyslové partnery.
„Systém je slabý v mnoha místech,“ dodal Tomáš Mikolov, expert na AI, podle kterého se dává příliš peněz na věci, které nemají potenciál přinést inovace. „Do projektů, které se u nás řeší, by často jejich řešitelé sami nebyli ochotni investovat," a doplnil: „Potřebovali bychom více kapitalismu, více meritokracie a méně byrokracie.“ Mikolov přidal i jedno konkrétní doporučení pro stát: část peněz v penzijních fondech by se podle něj mohlo zhodnocovat v českých technologických firmách.
Podle moderátora diskuze Petra Šídla zase české vládě chybí měřitelné cíle, podle kterých bychom vyhodnocovali úspěšnost vědy a výzkumu.
Všichni se pak shodli na tom, že česká věda potřebuje více komunikace mezi všemi jejími aktéry.
Úspěšné inovátorky
Pódium INNOFORA patřilo také inovátorkám. Alexandra Kala předala své zkušenosti s budováním mezinárodně úspěšné firmy. Popsala její vznik od prvních nápadů, jak inovovat zubní pasty pomocí mikronizovaného kalcium peroxidu namísto peroxidu vodíku, či jak ze zubní pasty odstranit vodu. „Přinesli jsme do bělicích past nanotechnologie s enzymy namísto peroxidu vodíku." Svůj nápad pak konzultovali s vědcem, který působil na ETH Zurich. Ten se následně stal vedoucím výzkumu v jejich společnosti Swiss Dent.
Kala popsala i další vývoj ve společnosti od patentových sporů po současnost. Patenty, zvlášť u začínající firmy, mají podle ní smysl hlavně kvůli marketingu než kvůli ochraně, neboť jakmile malá firma začne být úspěšná a viditelná, velké firmy patenty napadnou a často najdou nějakou skulinu. Ale zákazník i média si všímají, když firma nabízí nějaké inovativní, patentované řešení: „Patenty vám mohou pomoct se dostat do médií." Důležité je však tyto věci správně komunikovat: „Nejdůležitější fáze je vysvětlovat vědecké poznatky, a to tak, aby vám zákazníci i distributoři rozuměli a zároveň jste zůstali profesionální.“
Princip vzniku inovací pak ve své části popsala Dita Formánková, zakladatelka Czechitas. Jako hlavní aspekty vidí zvídavost, experiment nebo adaptabilitu. Upozornila také na to, že ženy a muži přistupují k výzvám jinak – ženy často čekají, až si jejich nápadu někdo všimne. Je proto třeba vytvářet bezpečný prostor, který je podle ní prerekvizita pro vznik inovací.
Lyže, spermie i mikrokování
Svůj prostor pro pitch získali finalisté Startup Accelerator SIC. Zakladatelé společností Comboski, Molecule 46 a PSP Technologies tak měli příležitost představit svůj startup účastníkům. Společnost Comboski vyrábí inovativní minilyže, které kombinují lyže, sněžnice a nesmeky v jednom. Vědecký spin-off Biotechnologického ústavu AV ČR Molecule 46 zase vyvinul a patentoval revoluční technologii separace a diagnostiky nepoškozených spermií, na jejichž základě vyvíjí a certifikuje separační a diagnostické kity pro lidi, hospodářská zvířata a ohrožené druhy.
Rozmanitost řešení plně odráží zaměření SIC – propojování byznysu s výzkumem a vývojem.
Zdánlivě jednoduchá řešení pro složité problémy
INNOFORUM 2025 nabídlo také diskuzi na téma duševního zdraví, na které mnoho firem a startupů stále zapomíná. Podle čeho ale vyhodnocovat, jak na tom naši zaměstnanci jsou? Jiří Horáček, ředitel NUDZ, dal všem účastníkům zdánlivě jednoduchou radu: „Myslím, že pomůže, když si každý z nás i firma položíme otázku: O co nám jde v našich životech a v byznysu?“ Jeho myšlenku i fakt, že jednoduchá řešení jsou často ta nejtěžší, podpořily také Kateřina Šédová, lékařka a zakladatelka Loono, a psycholožka a psychoterapeutka Eliška Remešová, které uvedly, že je důležité říkat ne, resp. že se potřebujeme naučit žít pomalu.
Závěr večera patřil neformálnímu uzavření celé akce a oslavě 10 let Středočeského inovačního centra. Druhého ročníku INNOFORUM se zúčastnilo více než 200 zástupců firem, startupů, akademické sféry i veřejné správy. SIC zde zároveň oficiálně spustil projekt komunity INNOFORUM.
Ta si klade za cíl zrychlovat cestu ke klíčovým partnerům z byznysu a vědy a výzkumu ve Středočeském kraji. Na její členy čeká každý měsíc speciální akce, včetně společného eventu s Deloitte Technology Fast 50, tematické workshopy i exkluzivní obsah. Více o komunitě zde.
O Středočeském inovačním centru
Středočeské inovační centrum vzniklo v roce 2015 s cílem posilovat inovace v kraji a propojit firmy, výzkum i veřejný sektor. Od té doby podpořilo přes 450 firem, do jejichž rozvoje investovalo více než 100 milionů Kč, a pomohlo realizovat přes 500 inovací a strategických změn. Klíčovou roli hraje expertní poradenství – SIC poskytlo firmám více než 10 000 hodin konzultací. Zároveň akcelerovalo více než 130 výzkumných projektů, které míří z laboratoří do praxe.
Díky programům, síťování a podpoře inovátorů SIC pomáhá budovat moderní, chytrý a otevřený Středočeský kraj.
Autoři: Vladislava Vojtíšková (VědaVýzkum.cz) a Jonáš Havlíček (Středočeské inovační centrum)
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
