Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Evropská projektová výzva Teaming for Excellence má pomáhat překonávat rozdíly ve výzkumné výkonnosti a budovat centra excelence v tzv. widening zemích, které zaostávají za tradičními členskými státy EU. Letošní výsledky však otevírají otázku: rozhoduje kvalita projektu, nebo schopnost správně doložit jeho dofinancování?

Do druhého kola výzvy postoupilo 64 návrhů, z toho šest vedených českými institucemi. Podle zveřejněných výsledků bylo nakonec hodnoceno 61 projektů a k financování vybráno 19 s podporou téměř 270 milionů eur. Šest portugalských projektů získá přibližně 81 milionů eur, tedy zhruba 30 procent celkového rozpočtu. Žádný český projekt letos podporu nezíská.

Portugalsko, které vstoupilo do Evropských společenství již v roce 1986, stále patří mezi země EU způsobilé pro tuto podporu. Tak výrazný podíl na celkovém rozpočtu ale vybízí k otázce, co za úspěchem Portugalska a neúspěchem Česka i některých dalších zemí stojí? Jsou to špičkové návrhy, kvalitní národní podpora, nebo také rozdílná schopnost splnit formální administrativní požadavky? Samotná čísla odpověď nedávají.

Český případ ukazuje, proč tuto otázku nelze odbýt. U všech šesti českých návrhů se předmětem sporu staly dopisy, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přislíbilo doplňkové financování. Z korespondence mezi Evropskou komisí a ministerstvem vyplývá, že obě strany mají odlišný pohled na to, jak tyto přísliby hodnotit. Ministerstvo zpochybnilo jejich posouzení ze strany Evropské komise a zohlednění tohoto nedostatku ve dvou hodnoticích kritériích. Komise naopak zdůraznila, že přísliby jsou nedílnou součástí hodnocení a že požadavky na jejich obsah mají poskytovatelům financování předat sami žadatelé.

Věrohodné finanční zajištění je nezbytné a za úplnost žádosti odpovídají žadatelé. Ti však potřebují také srozumitelné pokyny a podporu od všech zainteresovaných při jejich naplňování, zejména pokud se požadavky mezi výzvami mění. U programu propojujícího evropské a národní financování by proto měl být kladen důraz na včasné upozornění na změny a možnost vyjasnit nejasnosti mezi žadateli, Evropskou komisí a poskytovateli doplňkového financování. Dvoukolová výzva k tomu navíc nabízí prostor ještě před odevzdáním úplných návrhů.

Pomoci by mohly stabilní a jednoznačné požadavky na finanční přísliby, jejich společné vyjasnění s národními poskytovateli a možnost předběžného ověření. Stejně důležité je rozlišovat mezi skutečnou nejistotou financování a nedostatkem v jeho doložení a transparentně vysvětlit, jak se obojí promítá do hodnocení. Takový postup by posílil předvídatelnost pro žadatele i jistotu, že veřejné prostředky budou využity odpovědně.

V sázce jsou stovky milionů eur, měsíce práce mezinárodních týmů i důvěra vědců v evropské instituce. Pokud administrativní nedostatky zastíní potenciál vědeckého projektu, EU riskuje promarnění talentu, bez kterého se neobejde. Letošní zkušenost proto stojí za otevřenou debatu mezi Evropskou komisí, příslušnými ministerstvy a výzkumnými institucemi. Program určený k odstraňování bariér musí prokázat, že sám nevytváří další.

 

Autor: Michal Otyepka

Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.


Michal Otyepka je fyzikální chemik a přední odborník na takzvanou 2D chemii, tedy fungování dvourozměrného světa ultratenkých uhlíkových nanomateriálů. Věnuje se studiu struktury a vlastností nanomateriálů a biomakromolekul, stál mimo jiné u objevu nejtenčího izolantu na světě – fluorografenu a podílel se na vývoji prvního nekovového magnetu. V posledních letech se i díky podpoře z prestižních grantů ERC zaměřuje na návrh, syntézu a využití uhlíkových nanomateriálů, zejména na bázi grafenu, v různých odvětvích lidské činnosti – od ukládání energie až po medicínu. Spolu s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND vyvinuli prototyp zařízení díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady. Vede jednu z divizí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN-MAT) Univerzity Palackého a také působí v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO.

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: VědaVýzkum.cz
Kategorie: Názory