Kateřina Králová, výzkumnice soudobých dějin na Etnologickém ústavu AV ČR a na Univerzitě Karlově v Praze, byla zvolena novou členkou Vědecké rady Evropské rady pro výzkum. Spolu s dalšími pěti novými členy, mezi kterými je i nobelistka Emmanuelle Charpentier, se ujme mandátu 1. ledna 2026.
Evropská komise jmenovala šest nových členů řídicího orgánu Evropské rady pro výzkum (ERC), tedy Vědecké rady. Jsou jimi:
- Michel Campillo, emeritní profesor geofyziky na Université Grenoble-Alpes, Francie
- Emmanuelle Charpentier, nositelka Nobelovy ceny; zakladatelka, vědecká a výkonná ředitelka jednotky Max Planck Unit for the Science of Pathogens v Berlíně, Německo
- Kateřina Králová, profesorka soudobých dějin na Etnologickém ústavu AV ČR a na Univerzitě Karlově v Praze, Česká republika
- Susana Narotzky, profesorka sociální antropologie na Universitat de Barcelona, Španělsko
- Karin Roelofs, profesorka na Dondersově institutu a na Institutu behaviorálních věd Radboud Universiteit, Nizozemsko
- Eleftheria Zeggini, ředitelka Institutu translační genomiky při Helmholtzově centru v Mnichově, Německo.
Současně Vědecká rada zvolila tři nové místopředsedy ERC: Liselotte Højgaard, Torstena Perssona a Nicolu Spaldin. Všechny tyto změny ve vedení vstoupí v platnost k 1. lednu 2026.
Noví členové Vědecké rady nahradí stávající členy, jimž skončilo nebo brzy skončí jejich druhé funkční období. Noví členové byli vybráni nezávislou stálou nominační komisí složenou ze šesti významných vědců a vědkyň, jmenovaných Evropskou komisí. V rámci tohoto procesu byla konzultována také vědecká obec. Mandát nominační komise je dvojí: identifikovat nové členy a udržovat okruh kandidátů pro budoucí členství.
Přečtěte si také
„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné práci se zabývá dějinami dvacátého století se zaměřením na události druhé světové války. V červenci organizovala mezinárodní konferenci o paměťových studiích, která se věnovala tomu, jak si v době nejistoty a krizí uchovat schopnost porozumění sobě navzájem i světu kolem nás.
Více o Kateřině Králové
Kateřina Králová je česká historička specializující se na soudobé evropské dějiny, studia paměti a poválečnou obnovu a rekonstrukci po konfliktech. Je řádnou profesorkou na Univerzitě Karlově v Praze, kde vede Výzkumné centrum paměťových studií při Fakultě sociálních věd a zároveň působí jako seniorní výzkumnice v Akademii věd České republiky.
Studovala v Marburgu a Praze a absolvovala řadu výzkumných pobytů na předních institucích, mimo jiné v Památníku holokaustu Spojených států amerických, ve Vídeňském Wiesenthalově institutu, v rámci Humboldtova stipendia na Humboldt University v Berlíně a jako držitelka stipendia Fulbright–Masaryk na Yale University. V roce 2025 obdržela ocenění Humboldt Alumni Award za své mezinárodní akademické vedení. Působí v několika poradních orgánech a redakčních radách, podílí se na hodnocení akademických pracovníků a prací a věnuje se mezinárodní spolupráci a mentorování začínajících výzkumníků.
Článek je redakční úpravou tiskové zprávy ERC.
Zdroj: ERC
- Autor článku: ne
- Zdroj: ERC
