Tři nové zprávy kritizují strategii EU v oblasti umělé inteligence, včetně plánu utratit 20 miliard eur za obří superpočítače známé jako gigatovárny, na nichž se mají trénovat a provozovat velké jazykové modely (LLM) – typ AI, který pohání chatboty jako ChatGPT. O jednu gigatovárnu usiluje i Česká republika.
Evropská komise a členské státy EU uhradí až 35 % kapitálových nákladů gigatováren, zbytek zaplatí skupiny soukromých firem. Každý klastr bude obsahovat přibližně 100 000 grafických procesorů (GPU), což jsou čipy nejlépe optimalizované pro trénování a provoz LLM.
Tři think-tanky – včetně výzkumné služby Evropského parlamentu – však zpochybňují, zda Komise nesází na LLM až příliš, když tyto modely stále trpí „halucinacemi“ a ukazuje se, že je čím dál obtížnější je zlepšovat pouhým přidáváním výpočetního výkonu. To vede k obavám, že vzniká investiční bublina v oblasti AI.
„Současná generace modelů vykazuje dobře známé slabiny, které nemusí jednoduše zmizet jen tím, že použijeme více dat, více výpočetního výkonu nebo chytřejší trénink,“ uvádí se ve zprávě výzkumné služby zveřejněné koncem listopadu.
„Problémy se spolehlivostí“ vrozené generativní AI – tedy textových LLM, nástrojů pro tvorbu obrázků jako Midjourney či generátoru hudby Suno – „zpochybňují“ naděje EU, že AI povede k hospodářskému růstu a zároveň bude důvěryhodná, píše se v dokumentu s názvem Co když generativní AI naráží na své limity?
Přes tyto problémy se však EU podle zprávy nadále zaměřuje především na generativní AI, místo aby více podporovala průzkumný výzkum jiných forem umělé inteligence. Jde například o modely, které se učí z fyzického prostředí, nebo tzv. neuro-symbolické přístupy, jež by mohly být lepší v logice a abstrakci.
Například EU se zavázala utratit 700 milionů eur v balíčku GenAI4EU, „místo aby je věnovala na výzkum a vývoj alternativních a komplementárních přístupů k AI“.
4. prosince zahájila německá inovační agentura Sprind novou výzvu na vývoj nových forem AI a LLM přitom zesměšňovala jako „AI se spalovacím motorem“, která je zralá na nahrazení mnohem energeticky účinnější a transparentnější „AI s elektrickým pohonem“.
Mluvčí Komise pro výzkum Thomas Regnier ve svém prohlášení uvedl, že EU „neinvestuje pouze do generativní AI“.
Například další rámcový program EU pro výzkum a inovace, který začne v roce 2028, by mohl zahrnovat „moonshot“ misi zaměřenou na „AI nové generace“, inspirovanou „zákony přírody a ukotvenou ve fyzice a biologii“. Evropská rada pro inovace navíc spouští novou výzvu na vývoj „fyzicky uvědomělé“ AI v hodnotě 6 milionů eur v první fázi.
Přehnaně očekávaná technologie
Další dva think-tanky nedávno zkritizovaly zaměření EU na generativní AI, včetně plánu na gigatovárny.
V analytické zprávě Plány EU na továrny (giga) pro AI: svatyně inovací, nebo katedrály v poušti? bruselský think-tank CEPS uvádí, že EU „se drží dominantní – a možná přehnaně vyhypované – vlny generativní AI“ a místo toho by měla podporovat „důvěryhodnější přístupy“.
Jedna z autorek zprávy, Nicoleta Kyosovska, uvedla, že je „skeptická“, zda výnosy z generativní AI ospravedlní současnou úroveň investic. Generativní AI bude podle ní možná nutné kombinovat s dalšími, novými formami AI, aby byla skutečně užitečná.
„Je opravdu těžké předpovědět, kam se to bude ubírat,“ řekla, „ale potřebujeme něco úplně nového.” Problém gigatováren podle Kyosovské spočívá v tom, že hrozí, že budou „neflexibilní“, protože se mění generace procesorů a paměťových čipů.
Nikdy to nebylo realistické
Třetí zpráva, kterou vydal berlínský technologický think-tank Interface, rovněž zpochybňuje životaschopnost gigatováren a tvrdí, že v Evropě zatím nejsou dostatečně velké AI firmy, které by na nich trénovaly špičkové modely.
Když byl nápad gigatováren letos v únoru představen, předsedkyně Komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „budou vyvíjet ty nejpokročilejší, velmi velké modely“.
„Původní cíl vybudovat pět gigatováren pro AI určených k trénování a nasazování špičkových modelů už ale ve skutečnosti není na stole, alespoň ne v krátkodobém horizontu,“ říká Julia Hess, jedna z autorek zprávy Built for Purpose? Demand-Led Scenarios for Europe's AI Gigafactories. „Tento cíl nikdy nebyl příliš realistický vzhledem k tomu, že Evropa má v současnosti jen jednu špičkovou AI laboratoř – Mistral,“ dodává s odkazem na pařížskou společnost.
Kyosovska z CEPS souhlasí, že hrozí nedostatečná poptávka. „Nemyslím si, že poptávka nutně přijde jen proto, že tyto kapacity vybudujete,“ řekla. „Je pro mě velmi nejasné, kdo přesně bude na těchto systémech trénovat.“
Zpráva Interface uvádí, že gigatovárny budou místo trénování špičkových modelů jednoho velkého hráče muset dávat dohromady poptávku od mnoha menších projektů – například pro trénování specializovaných průmyslových modelů nebo pro akademický výzkum.
Začít v malém
Tím se však gigatovárny dostanou do přímé konkurence s tzv. neocloudy – stávajícími firmami, jako je Coreweave, které budují datová centra zaměřená na AI a pronajímají výpočetní kapacitu podle potřeby.
Neocloudy „už nyní nabízejí velkou flexibilitu: hodinový pronájem GPU, doprovodné služby a schopnost rychle se přizpůsobit měnícím se nárokům na výkon. Není jasné, zda gigatovárny dokážou poskytnout srovnatelnou flexibilitu,“ uvedla Hess.
Některé z neocloud firem – například Nebius v Nizozemsku – navíc již provozují společnosti se sídlem v EU, což podle zprávy oslabuje argument, že gigatovárny poskytují jedinečnou výhodu v oblasti technologické suverenity.
Hess se celkově domnívá, že Komise příliš vsází na generativní AI. EU by podle ní měla „začít v malém“ a nejprve vybudovat spíše „skromnější kapacity“ v oblasti AI výpočtů, a teprve podle vývoje technologie plány upravovat.
„To by zabránilo tomu, že kapacita bude nevyužitá, a umožnilo by to gigatovárnám zůstat flexibilní tváří v tvář budoucím inovacím v AI, místo aby se příliš brzy uzamkly do jedné technologické cesty,“ řekla.
Stavět v chladu
CEPS i Interface také zastávají názor, že by gigatovárny měly být soustředěny v severních státech, jako je Švédsko a Finsko, kde je levná a zelená energie, městské oblasti s dostatkem AI odborníků a chladné počasí, jež snižuje náklady na chlazení datových center.
CEPS se ale obává, že EU nakonec lokality gigatováren rozdělí mezi členské státy jako formu politického kompromisu.
„O umístění gigatováren pro AI zatím nebylo rozhodnuto,“ uvedl v prohlášení Regnier.
Silný signál
Na otázku, zda bude pro gigatovárny dostatek poptávky, Komise odpověděla, že na výzvu k projevu zájmu o jejich vybudování přišla „ohromující odezva“. V červnu oznámila, že obdržela 76 projevů zájmu, ačkoli detaily jsou neveřejné a nejsou závazné.
„Tyto podněty pocházejí od průmyslových lídrů, investorů i členských států. Bylo navrženo 60 lokalit v 16 členských státech. To je silný signál,“ řekl Regnier.
Kyosovska však míní, že tyto firmy mohou jednoduše „naskočit na vlnu“, a stále se řídit předpokladem, že „více výpočetního výkonu znamená lepší modely“, ačkoli další škálování LLM už vede jen ke klesajícím přírůstkům výkonu.
Protože je podle ní obchodní případ nejasný, domnívá se Kyosovska, že Komise projekt gigatováren oznámila proto, aby ji „zbytek světa bral vážně“.
„Není špatné, když vás berou vážně,“ říká. „Jenže AI se sama o sobě stále víc stává cílem, místo aby byla nástrojem k dosažení jiných cílů.“
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: David Matthews
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
