Konference KRECon shrnula výzvy české vědy. Rozloučil se na ní s funkcí ředitel NTK Martin Svoboda

Název letošního ročníku konference, která se koná již od roku 2010, zněl Strategická podpora vědy: hlavní směry a výzvy. Otevřeny byly klíčové otázky k dlouhodobé, strategické a účelové podpoře výzkumu a jeho strategickému řízení. „Důležitá je zejména synergie mezi evropskými a národními zdroji a synergie a koordinace mezi školami, institucemi, ministerstvy a firmami,“ uvedla ve svém úvodním slově Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, MŠMT. 

„Jsem velice rád, že se na této konferenci vůbec poprvé bude mluvit o státní podpoře a financování vědy. Jedná se o unikátní výjimečnou příležitost potkat se s představiteli institucí. Jsem také velice rád, že se podařilo vyjednat 8% nárůst podpory na vědu a výzkum,“ vyjádřil spokojenost a naději Pavel Doleček, náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace, který dodal, že celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2024 činily 139,7 mld Kč, což je 1,83% podíl výdajů na VaV na HDP. „Díky TC Praha existují data, která můžeme využívat k nastavení synergie,“ řekl Pavel Doleček.

Analytik Pavel Frank představil dashboard Evropské komise, jehož data ke svým analýzám využívají.  

Kohezní fondy nebo ERC granty? 

Kromě hesla „synergie“, které se neslo celou konferencí, upozornili představitelé vysokých škol a institucí na problém odlivu mladých výzkumníků do zahraničí a do průmyslu, nedostatečné financování doktorandů a postdoktorandských studentů. Zmínili také potřebu zlepšení podmínek pro zahraniční vědce, potřebu přílivu jejich zkušeností při získávání zejména ERC grantů. Upozornili na důležitost zaměřit se na transfer technologií do průmyslu pomocí zlepšení podmínek pro spin-offy a startupy. Otevřeno bylo také téma bezpečnosti a otevřenosti ve výzkumu.

Václav Velčovský, vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na MŠMT vyzdvihl důležitost kohezních fondů (z nichž jsou financovány operační programy jako OP JAK či dříve OP VVV a OP VaVpI): „Bez koheze by v Česku nebyly např. velké výzkumné infrastruktury, návratové granty po rodičovské dovolené, implementace novel vysokoškolského zákona, open data a open science."

Zároveň však upozornil, že výzkumné instituce se do budoucna musí přeorientovat na jiné zdroje jako jsou ERC granty, protože kohezní fondy přestanou být zdrojem financování vědy. „Úspěšnost pro 3 základní typy ERC grantů byla v letech 2021–2023 celkem 15,5 %. ČR byla úspěšná jen z 9,1 % (23 z 254), přitom úspěšnost ČR je srovnatelná v přírodních vědách, 16 %, ale extrémně nízká v humanitně-sociálních vědách, pouze 5 %,“ upozornil Velčovský. 

Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy, představil možnosti získávání a podpory talentu na výzkumné univerzitě. Jak nalákat zahraniční studenty, vědce, díky kterým ČR získá ERC granty? Musíme nejdříve vytvořit prostředí, což je ale náročná a drahá věc. Lze toho dosáhnout například pomocí následujících programů: Meziuniverzitní aliance, programy jako je PRIMUS (jde o grantový program pro mladé postdoktorandy na UK, který je určen na rizikový výzkum, řídí se principem „trust first-evaluate later“, má minimum byrokracie a přivedl na univerzitu 79 excelentních vědců ze zahraničí. Díky tomuto programu UK získala 17 ERC grantů).

Podobné programy pro mladé vědce mají i další univerzity, psali jsme o nich v seriálu o grantech pro mladé vědce: první díl, druhý díl, třetí díl. Dalším programem na podporu postdoktorandů na Univerzitě Karlově je MSCA Charleston, který začíná v březnu 2025 a cílí na 20 postdoktorandů ze zahraničí. Pro starší vědce, kterým uběhlo od dokončení Ph.D. již více než 8 let, je zase určen program Donatio Carolinæ Chair Research Support.

Strategické priority podpory české vědy 

Michal Pazour, vedoucí Oddělení strategických studií Technologického centra, se ve své řeči zaměřil na mise a nové výzvy pro podporu výzkumu ve prospěch společnosti: „Ve společnosti se mluví o novém zákoně o VaVaI, daňových odpočtech, vynakládá se úsilí na zefektivnění a snížení administrativní zátěže, harmonizaci účelové podpory. Zároveň tu ale máme krizi důvěry v instituce, rostoucí finanční náročnost systému VaVaI, stagnující reálné výdaje na VaVaI, podpora směřuje do málo rizikových projektů, chybí strategická orientace podpor, know-how vznikající v ČR komercializují firmy v zahraničí. Stagnuje i počet výzkumníků a podíl mladých lidí s vysokoškolským vzděláním je velmi nízký.“

Pazour také upozornil na bezpečnost výzkumu a hrozby spolupráce: „Éra bezstarostné globalizace skončila, což zásadně ovlivňuje vědu a výzkum, s kým a jak bude vedena spolupráce. Už tu nemáme otevřenost, „open to world“.“ Zároveň otevřel důležité otázky: Jak zajistit otevřenou strategickou autonomii v oblasti kritických technologií a strategických surovin? Jak koordinovat prostředí pro rozvoj otevřené vědy a zajištění bezpečnosti výzkumu? Jak nastavit podmínky pro bezpečný rozvoj mezinárodní spolupráce?

Na závěr uvedl hlavní výzvy pro politiku výzkumu: 

• Strategická orientace podpory VaVaI (stanovení několika konkrétních měřitelných strategických cílů ve vazbě na významné společenské výzvy)
• Koordinace politik a zdrojů (stanovení odpovědností jednotlivých poskytovatelů a dalších stakeholderů a nastavení koordinačních mechanismů, synergie evropských a národních zdrojů, koordinace národních zdrojů, koordinace veřejných a soukromých zdrojů)
• Valorizace znalostí (stanovení konkrétních akčních plánů realizovaných společně různými aktéry výzkumného a inovačního systému, otevřenost a bezpečnost, knowledge for policy, stimulace k přenosu znalosti do inovací)

V odpoledním diskuzním panelu zasedli Jaroslav Miller (náměstek ministra MŠMT), Petr Očko (vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací MPO), Ilona Müllerová (místopředsedkyně a členka předsednictva Akademické rady AV ČR) a Milena Králíčková (předsedkyně České konference rektorů), kteří zdůraznili potřebu setkávání, dialogu a koordinace mezi institucemi, školami a firmami, i mezioborovou spolupráci, dále na nutnost podpory zakládání spin-offů a startupů, zaměřit se kromě přírodovědných témat také na humanitně-sociální vědy a potřebu nalákat zahraniční vědce a studenty do ČR.

„Zásadní je setkávání firem s Akademií věd a vysokými školami, musíme vést dialog, co by měl vývoj dělat, aby firmy uspěly na trhu, je potřeba myslet do budoucna. Musíme podporovat spinoffy, jde o výbornou platformu pro začínající spolupráci Akademie věd nebo vysokých škol s průmyslem,“ myslí si Ilona Müllerová.

„V ČR se zaměřujeme pouze na 3 strategie: kvantová technologie; čipy a polovodiče; umělá inteligence,“ vyjmenoval národní priority orientovaného výzkumu Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací MPO. Milena Králíčková, předsedkyně České konference rektorů a rektorka UK, doplnila, že jsme silní i v biomedicínské oblasti, a zároveň upozornila, že v budoucnu musíme myslet i na humanitní a sociální vědy. „Zaměřit bychom se měli na mezioborovou spolupráci, i vzdělání by mělo vystoupit z kolejí, vytvořit modernější a flexibilnější vzdělávání. Schválení akreditací obecně trvá, my máme alespoň mikrocertifikáty (např. UI v právu), s aplikačním partnerem.“ Králíčková dále varovala: „Nesmíme zapomenout na lidské zdroje, potřebujeme studenty ze zahraničí, čeká nás demografický pokles obyvatelstva.“ 

Na problematiku humanitních věd a klesajícího počtu publikací humanitně-sociálních vědců oproti přírodovědným upozornil také Štěpán Jurajda z CERGE-EI: „Zaostáváme za EU. Máme velký přírodovědný výzkum, ale nemáme tak důležitý obor jako je public health. Přitom je ale potřeba znát i např. ekonomické dopady, ekonomiku zdravotnictví nebo mít doprovodný sociologický výzkum. Pokud nějaký obor neexistuje, nedá se v něm žádat o peníze a vyhrát. Momentálně přidáváme těm, kteří už mají, čemuž se říká Matoušův efekt.“

Dále se panelisté věnovali i tématu bezpečnosti. „Bezpečnost výzkumu je obtížná disciplína, protože věda je založena na otevřeném přístupu, sdílíme poznatky, setkáváme se v mezinárodních konsorciích…“ uvedl Jaroslav Miller. Petr Očko vyzval, abychom prováděli screening zahraničních investic, určili, kdo je rival a kdo spojenec, a kontrolovali firmy předtím, než s nimi začneme spolupracovat.“

Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT ČR

Zkušenost z Rakouska a Norska 

Večerní sekce se věnovala zahraničním hostům a jejich zkušenostem. Hosté představili přístupy, cíle, překážky a aktuální stav řešení výzev podpory výzkumu v Rakousku a Norsku. 

Rakousko dnes patří mezi země s nejintenzivnějším výzkumem v rámci OECD (s GERD vyšším než 3 %), řízení vědy tam spadá pod tři ministerstva, což ale Thomas König, Managing director, Rat für Forschung, Wissenschaft, Innovation und Technologieentwicklung, nepovažuje za problém. Poslední dvě dekády se Rakousko zaměřilo na R&D, aby se vyrovnalo mezinárodním standardům. Věnovali spoustu úsilí dostat se do čela EIS inovačního leadera. „Zaměřili jsme se např. na efektivitu a excelenci ve výzkumu a inovacích, důraz na znalosti, talenty a dovednosti, navýšili jsme veřejné financování a zavedli jsme soukromé financování,“ uvedl Thomas König. „Učinili jsme spoustu reforem: zavedení univerzit aplikovaných věd, vysoce edukované organizace; univerzitní právo, autonomii veřejných škol; reformu financování univerzit, výkonové kontrakty.“ Thomas König ale také upozornil na chyby v systému: rozdělení mezi základní a aplikovaný výzkum; nedostatek soutěživosti, nedostatek konkurenčních možností financování, nedostatek koordinace mezi jednotlivými organizacemi.

V Norsku se nyní namísto podpory výzkumu založené na výkonnosti klade důraz na řízení pomocí dialogu. Aktuální debata se zaměřuje na rovnováhu mezi základním financováním a externím financováním výzkumu na univerzitách. 

„Norský výzkum (23–32 veřejných vysokých škol, 45 výzkumných institucí a 6 univerzitních nemocnic) zastřešuje Rada pro vědu a výzkum,“ vysvětlila Siri Brorstad Borlaug, Head of academic unit, Oslo Metropolitan University. Zaměřili se na specifickou podporu pro každý institut. Existují formální cíle, kterých by Rada ráda dosáhla, ale důraz je kladen na cíle žadatele. Vše je založeno na dialogu. 

Mezinárodní spolupráce 

V pátek se přednášející během krátkých přednášek dotkli mnoha témat. Například Jakub Uchytil, ředitel Odboru administrace individuálních projektů vysokých škol a výzkumu a vývoje (MŠMT) uvedl, jak operační programy MŠMT následují Draghiho strategii: „Mnoho projektů pro základní (vysoce rizikový) výzkum již teď jde z OP; díky různým programům, jako jsou stáže, mobilita, HR Award přitahujeme talenty ze zahraničí; zakládáme inovační huby v přírodních vědách, farmacii (region STAR, MEPHARED, UMTM).“ Upozornil na fakt, že zhruba polovinu veřejných investic bereme z EU a na úskalí, že jakmile se něco začne podporovat, nemůže se s podporou přestat, neboť by došlo k promarnění původní investice. 

Dle Moniky Vrbkové z Jihomoravského inovačního centra (JIC) dokáže propojení financování z různých zdrojů zvýšit efektivitu a dopad vývoje a inovací. Klíčem je koordinace Evropské komise, ministerstev a agentur. V ostatních členských státech je podpora synergií významná, agentury se pravidelně potkávají se zástupci Evropské komise. Sníží se tím pak administrativní zátěž pro národního poskytovatele i pro příjemce. 

Jan Buriánek z Oddělení pro výzkumné infrastruktury (MŠMT) seznámil účastníky s financováním a strategií účasti ČR v mezinárodních organizacích (MeO). MeO výzkumu a vývoje je nejvyšší forma mezinárodní spolupráce ve výzkumu. MeO mají společný mezinárodní úkol, na který by neměl jeden stát dostatek prostředků a sil. MeO nepodléhají národní jurisdikci, členové jsou povinni hradit každoroční členský příspěvek. Členství je podmíněno uzavřením smlouvy, která je schvalována parlamentem a prezidentem. Členství má řadu významů – kumulace finančních prostředků, koncentrace expertů, snazší přístup k technologiím, spolurozhodování o směřování špičkového mezinárodního výzkumu, je to platforma pro navazování kontaktů, pro získávání znalostí a zkušeností nebo zvýšení vědecké prestiže.

ČR je členem těchto mezinárodních organizací: CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum), EMBC (Evropská molekulárně-biologická konference), ESO (Evropská jižní observatoř), ESA (Evropská kosmická agentura), EMBL (Evropská molekulárně-biologická laboratoř), ITER (Fusion For Energy – pod EU), VKIFD ( Von Karman Institute for Fluid Dynamics – pod NATO). ČR je dále členem 18 konsorcií ERIC, což jsou právnické osoby s přesahem do národních výzkumných infrastruktur. Jedno ERIC konsorcium také hostíme – ELI Beamlines. Celkové výdaje ČR na mezinárodním výzkumu včetně ERIC dosáhly v roce 2024 jedné miliardy korun (bez ERIC je to 852 milionů korun).

Rozloučení Martina Svobody 

Na konferenci také vystoupil ředitel NTK Martin Svoboda, promluvil o historii vědecké komunikace a problematice Open access (OA). Vše začalo Euklidem a jeho Elementy cca 300 př.n.l. Vědecké časopisy se objevily před 350 lety. Později, dle slov pana ředitele, se vědecký článek se stal zbožím. „Vydavatelé našli zlatý důl. Pro vydavatele je skvělé, že jde většinou o veřejné peníze, takže nenesou žádné riziko.“

Uvedl, že existuje cca 10 tis. vydavatelů, 48 tis. časopisů (z toho 35 tis. v angličtině), trh STM publikací generuje příjmy ve výši cca 28 mld. dolarů ročně, marže dosahuje až 40 % před zdaněním. Ročně rostou příjmy z OA o 11,5 %. Každý rok vyjde na 4 miliony článků (nárůst o 5 – 6 % ročně), přitom je pochybné, že by naše poznání světa také rostlo tímto tempem, z toho asi 260 tis. je v OA. V ČR bylo v letech 2022 a 2023 z celkem publikovaných 20,5 tis. článků, cca 2,3 tis. v OA režimu; ten byl výrazně podpořen tzv. transformačními smlouvami, díky nimž česká věda ušetřila na publikačních nákladech cca 100 mil. korun.

V závěru konference se Martin Svoboda rozloučil se svou funkcí ředitele NTK, kterou po dlouhých 27 letech opouští. Kromě samotného vedení knihovny se intenzivně věnoval rozvíjení a podpoře vědy. Zanechá v české vědě nesmazatelnou stopu, za což mu všichni řečníci a hosté vyjádřili velké díky. 

 

Autorka: Marie Cerhová, Vladislava Vojtíšková   

---

Mezinárodní konference Knowledge, Research, Education Conference (KRECon) se konala pod záštitou ministra pro vědu, výzkum a inovace a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve dnech 14.–15. 11. 2024 na půdě Národní technické knihovny. Konference se koná pravidelně každý rok již od roku 2010. Záměrem je sdružovat mezinárodní a národní odborníky a další relevantní aktéry v sektoru vysokého školství a VaVaI a poskytovat jim platformu pro diskuzi ohledně nových, dosud nevyřešených témat.