Mezinárodní konference MUNI se zaměřila na obnovu ukrajinské vědy a vzdělávání

Zmíněný projekt Research Infrastructures for the Future of Ukraine (RIFF), cílený na podporu a obnovu ukrajinských vědeckých infrastruktur, odstartoval teprve 1. září 2025. Klíčovou úlohu v této iniciativě přitom zastává právě Masarykova univerzita, která uspěla v soutěži programu Horizont Evropa a ujala se role koordinátora tohoto tříletého projektu s rozpočtem 1,998 milionu eur, na němž se podílí 14 partnerů z Evropy a Ukrajiny. Tento úspěch tak upevnil pozici univerzity, která již v minulosti aktivně pomáhala Ukrajině, jako dlouhodobého podporovatele této země. Brněnská konference zároveň patřila k prvním aktivitám projektu a představila jeho cíle i partnery odborné veřejnosti.

Ukrajinská věda a vzdělávání čelí válce – s podporou ČR

„Ukrajina nadále vzdoruje brutální ruské agresi. A nejde jen o válku za naši nezávislost, svrchovanost a územní celistvost. Je to také válka za naši vědu a vzdělávání, které se staly další frontovou linií tohoto boje. Podle údajů ukrajinského ministerstva školství a vědy bylo k září 2025 poškozeno či zničeno více než 3 500 vzdělávacích institucí v důsledku ruských útoků. Přes 360 škol a univerzit leží v troskách. Celé kampusy byly srovnány se zemí. Laboratoře, knihovny a výzkumná centra, kdysi plná objevů a kreativity, se staly cílenými terči. A přesto je destrukce jen částí výzvy. Více než šest milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, mezi nimi děti, studenti i vědci. Abychom jim zaručili právo na vzdělání a akademickou svobodu, musela Ukrajina hledat inovativní cesty i v těch nejtěžších podmínkách. Vytvořili jsme celonárodní digitální platformy pro distanční výuku a v příhraničních oblastech jsme budovali podzemní školy a učebny, které chrání děti před raketami a drony. Tyto podzemní školy se staly symbolem odolnosti ukrajinského vzdělávání a vědy,“ uvedl v jednom z úvodních proslovů Vasyl Zvarych, velvyslanec Ukrajiny v České republice, který rovněž nezapomněl poděkovat českým institucím za předchozí pomoc.

„Chci vyjádřit hlubokou vděčnost Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky za podporu ukrajinských dětí a studentů a za to, že jim poskytuje možnost pokračovat ve studiu právě zde. Dovolte mi rovněž poděkovat rektorovi a vedení Masarykovy univerzity za jejich neutuchající podporu ukrajinským studentům a vědcům,“ doplnil na závěr Zvarych.

Úvodní slova pronesli rovněž prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák, moderátor konference Michael Murad, zástupce ředitele Centra pro informovanou společnost, a náměstek ministra školství Václav Velčovský. Řečníci shrnuli předchozí aktivity v oblasti pomoci a zdůraznili význam mezinárodní spolupráce i potřebu konkrétních kroků směřujících k obnově ukrajinské vědecké a akademické sféry. V této souvislosti Václav Velčovský připomněl, že dne 3. září 2025 vláda ČR schválila pokračování „Programu Ukrajina“, čímž se ČR zavazuje k podpoře Ukrajiny i v dalších letech.

Roadmapa pro vědu: jaké cíle si RIFF klade pro obnovu ukrajinského výzkumného prostředí

Následně se svým příspěvkem vystoupil koordinátor již zmíněného projektu RIFF Ondřej Hradil, který představil cíle, aktéry konsorcia, časový harmonogram a zaměření iniciativy.

„Cílem projektu je zejména zmapovat a strukturovat ukrajinské vědecké prostředí – zjistit, které týmy a obory mají největší potenciál a jak je lze podpořit prostřednictvím výzkumných infrastruktur. Nejde přitom jen o „hardware“ a vybavení, ale především o „software“ – tedy o lidi, jejich odbornost a schopnost spolupracovat,“ vysvětlil účel projektu Ondřej Hradil.

Projekt RIFF je zaměřen na vytvoření komplexní tzv. „roadmapy“ pro obnovu a rozvoj ukrajinských výzkumných infrastruktur. K jejímu vytvoření kombinuje přístup „zdola nahoru“ – tedy otevřené výzvy pro návrhy, školení, osvětu a informační aktivity zakotvené v síti ukrajinských partnerů – a přístup „shora dolů“ založený na konzultacích s vládními institucemi, tvůrci politik a vědeckou komunitou. Neméně důležitým cílem je posílení a zapojení ukrajinské výzkumné a inovační komunity, včetně školení, a také systematická propagace a prosazování výsledné roadmapy mezi národními i mezinárodními partnery jako strategického plánu pro obnovu a modernizaci ukrajinské vědy a výzkumu.

České a ukrajinské perspektivy na obnovu ukrajinského výzkumu a vzdělávání

První panelová diskuse představila především české aktéry, kteří se zaměřili na aktuální výzvy. Úvodní krátké prezentace nabídly rámcový přehled nejen o stavu výzkumu a vysokoškolského vzdělávání na Ukrajině, ale také širší kontext. Do debaty se zapojili Radim Polčák, Vasyl Zvarych, Václav Velčovský a v neposlední řadě i Jan Mrkvička, ředitel sekce Relief & Development v organizaci Člověk v tísni.

Diskuse se týkala možností pomoci, probíhajících iniciativ, budoucích vizí, potenciálních rizik spojených s rekonstrukcí Ukrajiny a podpory dlouhodobé udržitelnosti vzdělávacího a výzkumného systému na Ukrajině.

Následující blok s názvem „Hlas Ukrajiny“ dal slovo přímo zástupcům ukrajinské vědecké komunity. Vystoupili Anastasiia Konstantynova, hlavní konzultantka z Technopolis group, Nataliya Shakhovska, rektorka Lvovské polytechniky, Olga Iermakova z Národní akademie věd Ukrajiny a Grygorii Mozolevych z Ministerstva školství a vědy Ukrajiny.

Řečníci tohoto bloku se zaměřili na stav nejen vědecké infrastruktury v Ukrajině obecně, ale také na aktuální stav svých domácích institucí, probíhající reformy a opatření v oblasti vědy, inovací a vysokého školství.

„V důsledku ruských útoků bylo poškozeno nebo zničeno 30 % naší výzkumné infrastruktury. Výdaje na výzkum a inovace přitom v roce 2024 tvořily pouze 0,37 % HDP, což je výrazně méně než v evropských zemích. Navzdory válce však přibližně 80 % ukrajinských výzkumníků zůstává na Ukrajině a pokračuje ve své práci. To je celkový obraz současného stavu naší vědy,“ uvedl Grygorii Mozolevych. Dodal také, že Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny schválilo svůj Strategický akční plán do roku 2027.

Čtvrtý blok konference ve znamení mezinárodních iniciativ na podporu ukrajinského výzkumu a vzdělávání

Odpolední část konference se zaměřila na prezentaci zahraničních iniciativ. Jedním z řečníků byl Frederik Søndergaard, politický referent z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, který představil strategii Evropské komise na podporu Ukrajiny. Ve své agendě dohlíží na provádění dohody o přidružení Ukrajiny k programu Horizont Evropa a podílí se na přípravě a realizaci opatření na podporu ukrajinského výzkumného a inovačního ekosystému v reakci na rozsáhlou ruskou invazi.

Následovaly příklady podpory z Německa, které přiblížil Jörn Grünewald z agentury DLR, z Francie v podání Claire Madl z CEFRES a z Velké Británie prostřednictvím Hany Sedivé z britského velvyslanectví v Kyjevě, která představila iniciativu UK–Ukraine Twinning. Kromě dalších iniciativ byly zmíněny rovněž projekty, které přímo přispívají k integraci Ukrajiny do Evropského výzkumného prostoru – například projekt LUKE nebo iniciativa Light for Ukraine (MAVKA beamline).

Celý záznam z konference naleznete na: Conference on Ukraine’s Reconstruction in Research and Higher Education.