Vlády členských států EU pokročily v jednáních o programu Horizont Evropa na období 2028–2034, zejména v pilíři věnovaném základnímu výzkumu. Stále je však potřeba více vyjasnit vazby programu na Evropský fond pro konkurenceschopnost, roli členských států při určování priorit a způsob financování obranných projektů.
„Tempo jednání je vysoké,“ uvedla dánská ministryně pro vědu Christina Egelund při zahájení závěrečného jednání ministrů pro výzkum v rámci dánského předsednictví Radě EU 9. prosince, než se předsednictví na začátku nového roku ujme Kypr.
Ministři následně projednali zprávu o pokroku v jednáních, kterou zveřejnilo dánské předsednictví a která jako klíčovou a stále nezodpovězenou otázku označuje zapojení členských států do procesu stanovování priorit.
Očekává se, že Evropská komise vyjasní budoucí řídicí mechanismus a nástroje pro koordinaci v oblasti konkurenceschopnosti, které mají přispět k určování priorit shora a k lepšímu slaďování mezi programy financování EU. To v současnosti představuje „zásadní neznámou“, uvádí zpráva.
Na tiskové konferenci po jednání komisařka pro výzkum Ekaterina Zaharieva uvedla, že „vzala na vědomí“ přání členských států sehrávat silnou roli při určování priorit.
Mezitím je podle Egelund stále potřeba „některé věci upřesnit“, pokud jde o konkrétní vazby mezi Horizontem a Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF). Předpokládá však, že v oblasti strategických technologií dojde k „tematickému překryvu“.
Během jednání Zaharieva uvedla, že „silný a samostatný rámcový program bude motorem budoucího Fondu pro konkurenceschopnost“ a vyzvala ministry, aby „odolali pokušení nahlížet na Fond pro konkurenceschopnost jako na hrozbu“ pro výzkum a inovace."
Financování obrany
První formální debata ministrů pro výzkum o návrhu programu Horizont Evropa, která se konala 30. září, se soustředila na výzkum technologií dvojího užití (civilní a vojenské), bezpečnostní a obranný výzkum, ale v této oblasti zatím nebyla dosažena shoda.
Egelund uvedla, že návrh Komise učinit z Horizontu Evropa program s dvojím užitím ve výchozím nastavení byl „kladně přijat velkým počtem členských států“, existují však rozdílné postoje, pokud jde o financování čistě obranných projektů. Návrh by zejména umožnil Evropské radě pro inovace (EIC) podporovat inovace v oblasti kritických technologií se zaměřením na obranné aplikace.
„Stále si myslím, že o tom potřebujeme vést otevřenější a upřímnější diskuse,“ řekla Egelund. „Je těžké v těchto debatách ignorovat tvrdou realitu, že žijeme v době, kdy několik stovek kilometrů od místa, kde teď stojíme, probíhá válka,“ dodala.
Členské státy se zatím nedohodly, jak mají být obranné projekty EIC financovány. Mohly by se například rozhodnout směřovat prostředky z ECF nebo dokonce zavést přístup podobný americké Agentuře pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA) přímo v rámci ECF, aby byly všechny obranné investice soustředěny na jednom místě, uvádí zpráva o pokroku.
Je rovněž zapotřebí vyjasnit budoucnost Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Návrh Komise sice zmiňuje poslání EIT, ale ne samotnou agenturu, a několik členských států proto požádalo o její explicitní zařazení, uvádí zpráva.
Mezitím budou v rámci ad hoc pracovní skupiny pro víceletý rozpočet tvořené diplomaty spolupracujícími s ministerstvy financí a zahraničí pokračovat diskuse o možnosti využít ECF k financování výzkumných a technologických infrastruktur důležitých pro evropskou konkurenceschopnost.
Přečtěte si také
Hlavním tématem 22. ročníku konference České dny pro evropský výzkum – CZEDER 2025, který se uskutečnil 10. listopadu 2025, byla budoucnost rámcového programu po roce 2027 (Future of the EU Research & Innovation Framework Programme beyond 2027), kdy skončí devátý rámcový program Horizont Evropa.
Zachování nezávislosti
Ačkoli platí, že nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše, členské státy dosáhly pokroku u 1. pilíře programu Horizont Evropa, který podporuje základní výzkum.
Pokud jde o Evropskou výzkumnou radu (ERC) a akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA), cílem podle Egelund bylo „zachovat to, o čem víme, že funguje dobře a má silnou mezinárodní značku“.
Vědecká komunita vyjádřila obavy z plánu Komise zkrátit funkční období prezidentů ERC a EIC na dva roky s možností jednoho opakování. Rada chce pokračovat v současné praxi čtyřletých mandátů a také prosazuje požadavek, aby se prezident/ka ERC věnoval/a činnostem ERC alespoň z 80 % svého pracovního času.
Členské státy rovněž vypustily ustanovení, podle kterého by ERC měla fungovat v souladu se svými principy vědecké excelence a autonomie „při respektování korporátních politik Evropské komise“, což by podle zprávy „mohlo být mylně vykládáno z hlediska autonomie ERC“.
U MSCA, které slouží k podpoře začínajících výzkumníků, Rada upřesnila, že odklon od otevřeného (bottom-up) charakteru financování ve prospěch konkrétních tematických priorit, typů institucí či geografických oblastí „může nastat pouze v řádně odůvodněných případech a jen tehdy, pokud bude k dispozici dodatečné financování z jiných zdrojů“.
Společný výzkum
Vlády EU chtějí také zavést změny pravidel týkajících se partnerství veřejného a soukromého sektoru zřizovaných v rámci programu Horizont Evropa. Tvrdí, že tato partnerství by měla být vybírána společně s členskými státy, nikoli pouze Komisí, a že by se jich mělo účastnit alespoň deset členských států místo pěti, jak navrhuje Komise.
Druhý pilíř zaměřený na společný (kolaborativní) výzkum v příštím programu má zahrnovat část věnovanou konkurenceschopnosti, sladěnou s politickými prioritami ECF, a část zaměřenou na společnost, která se bude věnovat globálním společenským výzvám. Členské státy chtějí tuto „společenskou“ část posílit, protože ji podle zprávy považovaly za „neuspokojivou“.
Tuto část návrhu již přepracovaly a vymezily tři hlavní oblasti, které mají řídit společenskou transformaci: porozumění geopolitickým, environmentálním, technologickým a demokratickým změnám a zajištění podkladů pro tvorbu politik; podpora demokratických, spravedlivých a bezpečných společností; a podpora evropských kultur a kreativních odvětví.
Společná řešení
O detailech příštího výzkumného programu nakonec rozhodnou jednání mezi Radou a Evropským parlamentem. Poslanec Evropského parlamentu Christian Ehler ze skupiny Evropské lidové strany, hlavní zpravodaj k tomuto spisu, přivítal pokrok dosažený během dánského předsednictví.
Řekl, že očekává nalezení společné řeči s členskými státy v řadě technických otázek, kde Rada odstranila nejasnosti nebo „napravila neodůvodněné změny“ oproti stávajícímu programu, například pokud jde o nezávislost ERC a EIC. „Velmi vítám opravnou práci, kterou Rada odvedla,“ uvedl pro Science Business.
Méně se však podařilo postoupit v otázkách přesahujících jednotlivé části programu, jako je řízení a vazby na ECF, což jsou podle něj „právě ty body, kde může existovat rozdíl mezi Radou a Parlamentem. (...) Zvlášť správa programu je zásadní otázkou, protože Komise navrhla velkou míru flexibility, a to nebude fungovat. Spoluzákonodárci musí znovu nastolit rovnováhu mezi flexibilitou a předvídatelností.“
Ehler zároveň očekává obtížná jednání mezi institucemi ohledně procesu přidružování nečlenských zemí k programu Horizont Evropa. Poslanci si stěžovali, že byli vyloučeni z jednání o vstupu třetích zemí do současného programu. „Doufáme v konstruktivní diskusi o této otázce, ve které dokážeme najít vhodnou rovnováhu mezi demokratickými pravomocemi institucí EU,“ řekl Ehler.
V minulosti byl Ehler kritický k rozhodnutím zapojit do programu Horizont Evropa země, jako je Singapur a Egypt, v době, kdy přetrvávají otázky ohledně jejich přístupu k demokracii, lidským právům a akademickým svobodám.
Poslance zároveň čeká obtížný úkol přesvědčit národní vlády, aby uvolnily více peněz. Návrh zprávy o příštím víceletém rozpočtu EU, který má projednat rozpočtový výbor Parlamentu, požaduje větší celkový balík, protože návrh Komise je předložen v běžných (nominálních) cenách. Navrhovaných 175 miliard eur pro program Horizont Evropa podle zpravodajů Siegfrieda Mureşana a Carly Tavares po započtení inflace za sedm let odpovídá 155 miliardám eur. Zpravodajové proto požadují rozpočet odpovídající 173 miliardám eur v cenách očištěných o inflaci.
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
