Šest zemí EU se shodlo na pozici k rozpočtu. Mario Draghi chce urychlit reformu EU s novým think-tankem

Společné prohlášení šesti států

Po setkání hlav vlád Německa, Rakouska, Dánska, Finska, Nizozemska a Švédska, které se konalo na konci srpna na pozvání německého spolkového kancléře Friedricha Merze v Berlíně, vydaly zúčastněné země společné prohlášení týkající se jejich postoje k příštímu víceletému finančnímu rámci na roky 2028–2034. Prohlášení ze dne 27. srpna 2026 obsahuje mimo jiné následující klíčová sdělení:

• Signatáři jasně podporují ambici dokončit jednání o příštím víceletém finančním rámci v roce 2026.
• Víceletý finanční rámec bude nutné modernizovat a reformovat, a to „jak z hlediska jeho struktury, tak i způsobu, jakým přiděluje zdroje“.
• Signatáři vyzývají k mírnému růstu příštího víceletého finančního rámce s cílem řešit strategické priority, nicméně uvádějí, že návrh Evropské komise bude muset být „vyváženým způsobem“ snížen o několik stovek miliard eur, přičemž k těmto škrtům budou přispívat všechny rozpočtové položky.
• Rovněž se zasazují o stanovení strategických priorit v návaznosti na strategickou agendu EU v oblastech bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, migrace a suverenity.
• Signatáři očekávají, že orgány EU „uspořádají svou pracovní zátěž v rámci stávajícího počtu zaměstnanců“.
• Příští víceletý finanční rámec bude muset být „podpořen efektivním, sociálně odpovědným a pro podniky příznivým legislativním a regulačním rámcem“.
• Respektování společných hodnot EU a právního státu musí být základní podmínkou pro přístup k financování EU.

Přečtěte si také

Letta, Draghi, Heitor – přehled velkých zpráv, které navrhují budoucnost VaVaI a vzdělávání

Rámcový program FP10 je nyní chtě či nechtě tématem všech bruselských událostí zaměřených na vědu, výzkum a inovace. V jeho kontextu se zástupci Evropské komise často v odpovědích odkazují na tři zprávy, které stihly od začátku roku 2024 zahýbat politickým prostorem Bruselu. Jsou jimi Lettova zpráva, Draghiho zpráva a nyní i čerstvě vydaná Heitorova zpráva.

Nový think-tank Rhine Group Maria Draghiho 

Zatímco pokračují jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie, bývalý italský premiér a předseda Evropské centrální banky Mario Draghi založil think-tank Rhine Group, jehož cílem je urychlit implementaci doporučení v Draghiho zprávě „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti", která by měla vést k vyšší konkurenceschopnosti EU.

Draghi založil think-tank spolu s Patrickem Collisonem, spoluzakladatelem a generálním ředitelem společnosti Stripe, která se zabývá platebními technologiemi. Jeho výkonným ředitelem je Luis Garicano, profesor veřejné politiky na London School of Economics. Think tank se skládá z 54 generálních ředitelů, ekonomů, vědců a vedoucích pracovníků velkých technologických společností.

Rhine Group na svých webových stránkách upozorňuje, že z padesáti největších technologických společností na světě jsou pouze čtyři evropské a že Evropa je slabá ve všech nově vznikajících technologiích, které budou formovat nadcházející desetiletí. Pokud bude stagnace pokračovat, kontinent postupně ztratí schopnost financovat klíčové závazky moderního státu: obranu, veřejné zdravotnictví, důchody, vzdělávání, investice do klimatu a záchranné sítě pro ty, kteří přijdou o práci.

Vzhledem ke změněnému vztahu s USA a tvrdé konkurenci ze strany Číny na třetích trzích a v Evropě vnímá think-tank pozici Evropy „v těžší situaci než v době, kdy byla zveřejněna Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti “, což podle něj vyžaduje přijetí naléhavých opatření. Rhine Group svolává evropské lídry z vlád, akademické sféry a podniků, aby diskutovali o možných odpovědích na tyto výzvy pro budoucnost Evropy. Diskuse think-tanku budou založeny na výzkumných dokumentech distribuovaných jako předběžné čtení a budou se řídit pravidlem Chatham House, které účastníkům setkání umožňuje volně používat získané informace, ale zakazuje prozradit totožnost nebo příslušnost mluvčího či ostatních účastníků.

Zdroj: ERA Portal Austria