Po škrtech ve fyzice, astronomii a dalších infrastrukturních projektech se kritici ptají: jsou USA stále spolehlivý partner v globální vědě? Prudké rozpočtové škrty již nyní převracejí americký vědecký svět, Trumpova administrativa se však nyní zaměřuje i na globální vědu, včetně spolupráce USA s evropským urychlovačem částic CERN a dalšími „velkými vědeckými“ laboratořemi.
Navrhované škrty, podrobně popsané 31. května v Trumpově rozpočtovém plánu na rok 2026 předloženém Kongresu, ohromily vědce z celého světa, pro které byly USA klíčovým spolupracovníkem.
Bývalý úředník CERNu, kde americké peníze a vědecké výzkumy pomohly laboratoři v roce 2012 s proslulým objevem Higgsova bosonu, uvedl, že škrty sice mohou zpomalit některé práce CERNu, ale hlavně naruší americkou fyziku a talent. Je to případ, kdy se Američané „střílejí do vlastní nohy“, řekl Peter Jenni, bývalý vedoucí jednoho z předních experimentů CERNu.
Ve Washingtonu silně reagovali i demokraté zajímající se o vědu. Kongresman Bill Foster, fyzik, v jehož okrese v Illinois se nachází urychlovač částic Fermilab, odhadl celkové škrty v základním výzkumu, které Trump navrhuje pro rok 2026, na více než 25 miliard dolarů. To, jak uvedl v rozhovoru pro Science Business, uvede obory americké vědy „na kapačky“. A pro zahraniční výzkumné partnery to podle Fostera „zpochybňuje, zda jsou USA spolehlivým partnerem“.
Škrty ve vědeckých rozpočtech patří mezi tisíce velkých i malých změn uvedených v Trumpových návrzích na americký fiskální rok končící 30. září 2026 a přicházejí nad rámec řady dalších škrtů nařízených pro běžný rok, v některých případech dočasně zablokovaných soudy. Celkový rozpočet na rok 2026 by snížil federální výdaje ve stovkách kategorií od zdravotnictví po čistou energii, s výjimkou obrany. Foster poznamenal, že škrty ve výši 25 miliard dolarů v základních vědeckých rozpočtech jsou zhruba stejné velikosti, jako Trumpův navrhovaný rozpočet na vytvoření nového protiraketového systému Golden Dome. „Podle mého názoru se toho hodně seškrtalo za účelem financování bezvýznamné práce s Golden Dome,“ řekl.
Slyšení a debata o rozpočtu na rok 2026 na Kapitolu teprve začínají, a to i přesto, že republikány ovládaný Kongres stále bojuje ve svých vlastních řadách o současný rozpočet na rok 2025. Foster však řekl, že pokud se proti Trumpovi nevzbouří dostatek republikánů, „obávám se, že velká část projde.“
V plánu na rok 2026 je pozoruhodný jeho akcent věnovaný mezinárodní vědě. Od Trumpovy inaugurace 20. ledna bylo přijato několik menších nebo dočasných opatření: Národní instituty zdraví zastavily nové zahraniční „subgranty“ pro zahraniční partnery amerických univerzit a ministerstvo zahraničí pozastavilo nové vízové pohovory pro zahraniční výzkumníky vstupující do USA, obojí je označováno jako dočasná opatření, dokud se nezavedou nové bezpečnostní systémy. Novinkou v rozpočtu na rok 2026 je však rozsáhlé škrtání mezinárodní výzkumné infrastruktury a projektů.
Škrty pro CERN
Obzvláště pozoruhodný je případ škrtů pro CERN. Laboratoř poblíž Ženevy byla založena v roce 1954 jako vědecký projekt míru, který sjednotil všechny dříve válčící strany ve špičkovém výzkumu v oblasti fyziky vysokých energií. Od té doby se rozrostl na 24 členských států a zahrnuje tisíce fyziků, počítačových programátorů a inženýrů z celého světa. Jeden ze dvou největších probíhajících experimentů, Atlas, má za úkol propojit přibližně 2 900 výzkumníků z celého světa, včetně asi 500 Američanů, říká Jenni.
V průběhu let se CERN stal světovým lídrem v oblasti zkoumání subatomárních částic s cílem porozumět podstatě hmoty, energie a vesmíru. Jeho nejznámějším počinem bylo nalezení jasných důkazů o existenci Higgsova bosonu v roce 2012. Akademický článek oznamující objev měl více než 5 000 jmenovaných spoluautorů z celého světa a teoretici stojící za tímto výzkumem získali Nobelovu cenu za fyziku.
USA se angažují v CERNu nejméně 50 let, v současné době však spíše jako pozorovatel než jako člen; plné členství by vyžadovalo, aby Kongres slíbil finanční prostředky nad rámec svého běžného ročního cyklu financování, což je ve Washingtonu politicky nemožné. Jenni však říká, že i tak USA v průběhu let přispěly více než 500 miliony dolarů na pomoc s výstavbou, provozem a prováděním experimentů na svém současném urychlovači částic – a jeho význam pro americkou fyziku v 90. letech prudce vzrostl poté, co USA zrušily svůj vlastní konkurenční projekt urychlovače, supravodivý superurychlovač.
Americká angažovanost v CERNu byla také pilířem vědecké diplomacie: během studené války to bylo jedno z mála míst, kde se mohli setkávat fyzici z východu a západu. Tato multikulturní scéna je stále důležitá pro „měkkou“ diplomacii, poznamenává John Wood, bývalý předseda orgánu EU pro plánování výzkumné infrastruktury a dnes konzultant CERNu. „Když vejdete do jídelny (CERNu), uslyšíte 500 jazyků, lidi pracující společně, mladé lidi, kteří se učí žít s druhými. Pokud chcete měkký přístup k míru, pak je mezinárodní věda tou správnou cestou.“
Pak jsou tu praktické výhody. CERN „má historii inovací,“ říká Cole Donovan, bývalý Bidenův poradce v Bílém domě, nyní zástupce ředitele Federace amerických vědců. World Wide Web tam vznikl díky britskému informatikovi Timu Berners-Leemu. V medicíně se magnetická rezonance a protonová terapie rakoviny posunuly vpřed díky technické práci v CERNu. Donovan říká: „Protonová terapie je doslova urychlovač protonů, před který se stavíte; a když postavíme jeden velký ve fyzice, sníží se tím náklady“ později, když průmysl tuto technologii využije pro medicínu.
Přečtěte si také
CERN pokročil v plánech na výstavbu nového kruhového urychlovače, který má překonat Velký hadronový urychlovač. Podle nedávné studie má nový projekt dosáhnout trojnásobného obvodu dosavadní vlajkové lodě laboratoře. Část vědců ho vítá, část vyjadřuje obavy z dlouhého časového horizontu realizace projektu a vysokých nákladů, označují ho dokonce za „drahou hračku”. Zeptali jsme se na názor vědců z české infrastruktury CERN-CZ.
Rozpočtové škrty
Zdá se ale, že v Trumpových rozpočtech na rok 2026 pro Národní vědeckou nadaci a vědecký úřad ministerstva energetiky, dva hlavní zdroje financování CERNu ze strany USA chybí. Podpora pro Velký hadronový urychlovač (LHC) by se ve fiskálním roce 2026 snížila z 20,5 milionu dolarů v roce 2024 a podobné částky v roce 2025 na 12 milionů dolarů, ačkoli Kongres o těchto číslech stále polemizuje. Kongres uvádí, že škrty také znamenají, že „účast amerických výzkumníků na výzkumu LHC bude úměrně snížena a NSF očekává podobné snížení rozpočtu na software a výpočetní kapacitu pro analýzu“.
Zároveň by rozpočtová položka ministerstva energetiky pro výzkum a vývoj urychlovačů, která v roce 2024 činila 29 milionů dolarů, byla v roce 2026 zrušena a převedena do jiné rozpočtové položky s názvem „Fyzika vysokých energií“ se samostatným snížením o 98 milionů dolarů, čímž by se celková částka snížila na 1,1 miliardy dolarů.
Dobrat se vysvětlení, proč nebo jak k těmto škrtům dochází, je v současné době prakticky nemožné. Dokument ministerstva energetiky nenabízí žádné vysvětlení a jeho tiskové oddělení na otázky časopisu Science Business nereagovalo. Mluvčí NSF zaslal e-mailem předpřipravené prohlášení, že celkový rozpočet agentury „odráží strategické uspořádání zdrojů v omezeném fiskálním prostředí, v němž NSF upřednostňuje investice, které mohou mít největší národní dopad.“ A hlavní rozpočtové dokumenty Bílého domu jsou ještě neprůhlednější.
Donovan, který v minulosti pomáhal vyjednávat dohody mezi USA a CERNem, říká, že část problému spočívá v tom, že škrty přicházejí z Bílého domu tak rychle a zuřivě, že si samotné agentury nejsou jisté, co se děje nebo proč. Ředitel NSF rezignoval v dubnu, zjevně v nesouhlasu s Trumpovými nařízeními.
Ať tak či onak, načasování škrtů je pro CERN obzvláště nešťastné. CERN svádí dlouhý boj u svých členských a pozorovatelských států o modernizaci LHC a přípravu dalšího velkého zařízení ve 30. letech 21. století. A jak poznamenává kongresman Foster, slabá nebo chybějící podpora USA toto úsilí zkomplikuje. Jenni, bývalý pracovník CERNu, zároveň poznamenává, že EU právě pracuje na aktualizaci své vlastní strategie částicové fyziky. Absence amerických fyziků a inženýrů v plánování nepomůže. CERN se k věci v tuto chvíli nevyjadřuje. Mluvčí odepsala portálu Science Business, že „v tuto chvíli nevidíme žádný dopad na výzkumný program CERNu. K budoucnosti se nemůžeme vyjadřovat."
A další škrty…
CERN samozřejmě není jediným možným poraženým v této washingtonské hře s čísly.
Mezi další velké škrty v rozpočtu NSF v oblasti vědy patří snížení rozpočtu na jednu z největších amerických výzkumných infrastruktur, Laserovou interferometrickou gravitační vlnovou observatoř (LIGO), ze 48 milionů dolarů na 29 milionů dolarů. Na dvou podzemních lokalitách v Hanfordu ve Washingtonu a Livingstone v Louisianě fyzici hledají důkazy o gravitačních vlnách předpovězených teorií relativity. Nejsou v tom ale sami. Stejně jako v případě CERNu, i v případě LIGO existuje síť zahraničních partnerů, včetně Evropské kosmické agentury, Italského národního jaderného institutu a německé Společnosti Maxe Plancka. Dokument NSF – opět bez vysvětlení – uvádí, že bude financovat pouze jednu ze dvou stávajících lokalit a na druhé bude podporovat „sníženou úroveň technologického rozvoje“.
Přečtěte si také
Americká věda prochází velkou nejistotou, co jí přinese vláda prezidenta Trumpa a jeho administrativy v čele s Elonem Muskem a jeho úřadem DOGE. Ta se k různým oblastem vědy vyjadřovala kriticky a přislíbila zastavení některých programů, což taktéž učinila. Jak vidí situaci v americké vědě čeští vědci, kteří v USA působí či působili?
Výzkum oceánů, možná kvůli Trumpově vztahu k výzkumu klimatu, by se setkal s výrazným snížením rozpočtu NSF, přičemž by se rozsáhlá americká akademická výzkumná flotila snížila ze 153,6 milionu dolarů na 92 milionů dolarů.
V astronomii se zdá, že škrty se pravděpodobně dotknou celého oboru, a to tří velkých astronomických projektů – konsorcia pro radioastronomii, sluneční observatoře a infračervené observatoře. Jejich rozpočty NSF by dohromady klesly z 202 milionů dolarů na 141 milionů dolarů. Mluvčí Americké astronomické společnosti, který byl požádán o komentář, odepsal e-mailem: „Škrty ve financování astronomických vědeckých zařízení v důsledku tohoto návrhu rozpočtu poškodí vedoucí postavení USA v mnoha z těchto vědeckých snah a riskují narušení důvěry v budoucí mezinárodní spolupráci.“
Diplomatický rozkol
Vědecká diplomacie je důležitou součástí těchto projektů. Projekt infračerveného záření provozuje dalekohledy v Arizoně, na Havaji a na několika místech v Chile, spolufinancuje je francouzské státní Centre National de la Recherche Scientifique a vědeckými partnery jsou různé organizace v Latinské Americe.
Jeden z chilských dalekohledů, pojmenovaný po americké astronomce zabývající se temnou hmotou, Vere Rubinové, by měl být po letech mezinárodního plánování a výstavby spuštěn v roce 2026. Cílem je s pomocí kamery, kterou nazývá největší na světě, pořídit miliony snímků jižní oblohy a lokalizovat 10 až 100krát více hvězd, než bylo dosud pozorováno. Bude také hlídat asteroidy a další objekty na kolizní dráze se Zemí.
Trumpův rozpočet by i nadále financoval zprovoznění laboratoře Rubinové, ale zastavil by financování souvisejících radioastronomických prací na Kitt Peaku a v jednom z chilských zařízení. Dvě další zařízení by byla provozována pouze na 50 % kapacity.
Kritici varují, že tento druh rychlých změn politiky, zejména po tak rozsáhlých diplomatických přípravách, USA žádné přátele nezíská. Jenni poznamenává: „Mezinárodní spolupráce se dá velmi rychle zničit. Obnovit ji nebude tak snadné.“
Text vznikl překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Richard L. Hudson, Diane M. Fresquez
Zdroj: Science Business
Přečtěte si také
Igor Lukeš působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů v americkém Bostonu. Jak na něj a jeho kolegy dopadají kroky prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy v oblasti vědy? Jak reagují Američané a jak by měla zareagovat Evropa? Čtěte v rozhovoru.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
