Blíží se volby do Poslanecké sněmovny, které proběhnou 3.–4. 10. 2025. Co politické strany nabízí v oblasti vědní a inovační politiky? Chtějí ministra či dokonce ministerstvo pro vědu? Plánují upravovat počet poskytovatelů prostředků na výzkum? Měnit vysokoškolský zákon? A jak chtějí posílit přenos znalostí do inovací a mezinárodní postavení české vědy i průmyslu? Na to všechno jsme se jich přímo zeptali.
Oslovili jsme strany a koalice, které dle průzkumů veřejného mínění provedených v průběhu srpna agenturou STEM překračovaly 5% hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny (otázky jsme stranám zasílali na začátku září). Těmito stranami a koalicemi byly: ANO, SPOLU, STAN, SPD, Piráti a Stačilo! Celkový rozsah odpovědí neměl přesáhnout 2500 slov.
Obdrželi jsme odpovědi od Pirátů, SPD, STAN a Stačilo! Od koalice SPOLU jsme obdrželi pouze vyjádření současného ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška a příslib odpovědí za celou koalici, do uzávěrky článku jsme však přesto odpovědi neobdrželi. Od hnutí ANO jsme nedostali reakci žádnou. Odpovědi jednotlivých politických uskupení jsme řadili dle abecedy.
Okruhy s konkrétními otázkami, na které jsme chtěli odpověď:
Ministr pro vědu, výzkum a inovace
- Chcete zachovat funkci ministra/ministryně pro vědu, výzkum a inovace, který/která je i předsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)?
- Pokud ano, kdo je váš potenciální kandidát/ka na ministra pro vědu, výzkum a inovace?
- Pokud ne, kdo by podle vás měl být předsedou/předsedkyní RVVI?
Samostatné ministerstvo vědy – ano či ne?
- Chcete během volebního období předložit zákon, který by zřídil ministerstvo pro vědu, výzkum a případně vysoké školství a Akademii věd?
- Pokud ano, chcete, aby pod něj spadaly i vysoké školy a Akademie věd? Pokud ne, tak proč ne?
- Chcete nějakým způsobem měnit fungování RVVI? Pokud ano, jak?
Rozpočet a poskytovatelé
- Chcete snížit či zvýšit počet poskytovatelů prostředků na výzkum (nyní máme devět poskytovatelů)? Pokud ano, jak?
- Jak vysoký rozpočet na výzkum, vývoj a inovace chcete navrhnout a prosadit pro rok 2027?
- Chcete změnit v českém systému vědy, výzkumu a inovací ještě něco dalšího?
Vysokoškolský zákon
- Chcete nějakým způsobem měnit vysokoškolský zákon?
- Pokud ano, jak?
- Chcete nějak upravit systém akademické samosprávy, např. umenšit roli akademických senátů a posílit roli rektora či správní rady apod.? Popište prosím.
Transfer znalostí a strategická odvětví
- Jakými kroky chcete podnítit výzkumné organizace (včetně univerzit), aby přenesly do praxe to, co dělají, tedy aby přetavily znalosti do inovací?
- Jaké konkrétní kroky chcete podniknout, aby se Česká republika posunula z pozice mírného inovátora do pozice silného inovátora či inovačního lídra?
- V jakých vědních oblastech/inovacích podle vás vynikáme a jejich podpora by měla být naší strategickou prioritou?
Internacionalizace
- Jakým způsobem chcete v zahraničí posílit „značku Česko“?
- Chcete usnadnit a zrychlit přijímání vzdělaných zahraničních pracovníků ze třetích zemí (získání trvalého pobytu, občanství)?
- Jaký je váš postoj k legislativě v oblasti startupů a spin-offů? Jakým způsobem posílíte jejich vznik a růst?
ANO
Bez reakce
Piráti
Ministr pro vědu, výzkum a inovace
Piráti považují za prioritu investice do vzdělávání, vědy a výzkumu. V rámci strany diskutujeme různé modely, jak tohoto cíle dosáhnout. Vědu a výzkum nelze realizovat bez úzké vazby na vysoké školy. Zřízení pozice ministra/ministryně pro vědu, výzkum a inovace má výhodu v tom, že má tato oblast silnější hlas při jednání vlády. Současně je ale důležité, aby investice do vědy a výzkumu měly podporu od předsedy vlády a ministra financí, což se doposud nedělo.
Nechceme si před volbami rozdělovat žádná „křesla“. Důležité pro nás je, že na našich kandidátkách máme odborníky na různé oblasti, takže jsme připraveni převzít odpovědnost tam, kde to bude potřeba a kde budeme moct nejvíc prosadit náš program.
Pokud by v čele RVVI nestál/a ministr/yně, tak by ji měl vést zkušený a uznávaný odborník z vědecké praxe, který se nebude bát posunout českou vědu do 21. století a podporovat i ambicióznější projekty.
Samostatné ministerstvo vědy – ano či ne?
Tuto možnost zatím diskutujeme interně, abychom dokázali posoudit jednotlivé varianty. Není tak důležité, aby vzniklo nové ministerstvo, důležité je, aby stát měl dostatečné kapacity na skutečné hodnocení dopadů investovaných veřejných prostředků a na smysluplné hodnocení vědeckých organizací.
Česká republika by měla mít ambici aktivně podporovat vznik či kvalitativní růst potřebných a nyní chybějících vědních oborů (například výzkum v oblasti veřejného zdraví či v oblasti umělé inteligence).
Výzkumné vysoké školy i Akademie věd jsou důležitou součástí českého vědeckého a inovačního prostředí. Ať již budou struktury státní moci jakékoli, musí s těmito aktéry počítat. Platí, že kvalitní výzkum je pouze takový, který je svobodný. Proto musí být zaručena nezávislost jak univerzit, tak Akademie věd na aktuální politické moci. Zároveň musí existovat smysluplné hodnocení vědecké činnosti, aby byly veřejné prostředky využívány efektivně a přinášely tak žádoucí výsledky.
V případě zřízení ministerstva vědy by bylo nezbytné řešit postavení RVVI vůči tomuto resortu.
Rozpočet a poskytovatelé
Prioritou Pirátů je snižovat byrokracii a zatížení výzkumníků administrativou. Proto podporujeme další redukci počtu poskytovatelů a rozvoj integrovaných informačních systémů, které budou vstřícné k žadatelům. Cílem je, aby výzkumníci více času bádali a méně času trávili formálními úkony. Zároveň chceme v maximální míře využít respektované a smysluplné hodnocení, které již existuje – dobrým příkladem je využití hodnocení projektů ERC evropskými hodnotiteli pro program ERC-CZ. Považujeme za důležité, aby design systému rozdělování prostředků na výzkum překonával osobní vazby v poměrně malém rybníčku české vědy.
Cílem Pirátů je, aby intenzita výdajů na VaV dosahovala dlouhodobě alespoň evropského průměru, měřeno podílem výdajů na HDP. Pro rok 2027 bychom chtěli, aby státní výdaje odpovídaly 0,65 % podílu na HDP. V rámci nárůstů by se prioritně mělo posilovat institucionální financování založené na (mezinárodním) hodnocení kvality. Důležité je také zajistit, aby změny ve financování VaV ze zdrojů EU v rámci nového evropského rozpočtu byly dostatečně kompenzovány a nedošlo tak ke skokovému snížení celkového financování z veřejných zdrojů.
Chceme podpořit internacionalizaci českého vědeckého prostředí, a to zejména vstřícnou pracovně-právní a imigrační politikou pro studenty a vědecké pracovníky.
Vysokoškolský zákon
Ano, podporujeme vznik nového vysokoškolského zákona, který má být připraven ve spolupráci s reprezentacemi vysokých škol a dalšími stakeholdery, s jasnou vizí pro vzdělanější Česko.
Dílčích změn je mnoho, ze zásadních zmiňme například zavedení finanční podpory pro studenty VŠ (studentské granty), skutečnou diverzifikaci vysokých škol na výzkumné a profesní (spojenou s příslušnou reformou financování), zavedení funkčních míst docentů a profesorů, změny směřující k umožnění duálního vzdělávání nebo celoživotnímu učení spíše než ostré omezení hranicí 26 let věku (28 pro PhD).
Chceme, aby vysoké školy byly autonomní, nezávislé na politické moci. To zajišťuje akademické samospráva. Současný systém však považujeme za příliš složitý a v realitě bránící efektivnímu řízení škol. Chceme umožnit, aby si vysoké školy samy mohly nastavovat svoji vnitřní strukturu. Jsme otevřeni hledání nového modelu volby rektorů, takového, aby do volby nezasahovali politici a zároveň byla posílena role aktérů nezávislých na voleném vedení vysoké školy, a nového modelu vztahů mezi fakultními a univerzitními orgány, aby univerzitní orgány mohly efektivně zvyšovat kvalitu vzdělání a vědy napříč všemi fakultami.
Transfer znalostí a strategická odvětví
Pozitivní motivací je vytvořit takové (legislativní a regulatorní) prostředí, kdy je snadné inovace uvádět do praxe a v případě úspěchu z nich benefitovat. Dalším aspektem motivace může být důraz na (skutečné) inovace v rámci hodnocení výzkumných organizací.
Pro posílení inovační aktivity v Česku chceme naplňovat doporučení uvedené v odkazované zprávě Evropské komise, jako např: posílení financování, jednoduchý a srozumitelný systém daňových odpočtů, konzistentní přístup státních orgánů, kvalitní legislativní a regulatorní prostředí, zvýšení počtu absolventů vysokých škol a podpora snadného zapojování inovátorů ze zahraničí do české ekonomiky.
Přestože v Česku máme ve světovém kontextu špičkové inovativní obory (např. oblast elektronových mikroskopů či 3D tisku), nepovažujeme za účelné je ze strany státu nějak zvýhodňovat. Důležité je, aby legislativní a regulatorní prostředí nebránilo úspěšným inovátorům v růstu a expanzi i za hranice Česka.
Internacionalizace
Značku Česko v kontextu vědy a znalostní ekonomiky chceme posílit aktivní činností v zahraničí, od lobingu, přes ambasadory a zejména dobrým legislativním a dostatečným finančním zázemím pro vědu a inovace v Česku. Základem je Česko jako svobodná, prosperující a bezpečná země pevně zakotvená ve společném trhu EU.
Chceme usnadnit a zrychlit přijímání vzdělaných zahraničních pracovníků ze třetích zemí.
Podporujeme vznik a rozvoj legislativy vstřícné k novým firmám (startupům, spin-offům). V ní jasně vymezíme, co je startup, a s touto definicí spojíme konkrétní výhody. Třeba rychlou online registraci, flexibilnější pracovní právo, daňové pobídky pro první investory a další zlepšení režimu zaměstnaneckých akcií.
SPD
Ministr pro vědu, výzkum a inovace
Hnutí SPD považuje vědu, výzkum a inovace za zásadní pro konkurenceschopnost České republiky. Funkce ministra pro vědu a výzkum je ale podle nás spíše politickým gestem než skutečným řešením. Nechceme rozšiřovat počet ministerských křesel, která stojí daňové poplatníky miliardy a často vedou jen k dalšímu byrokratickému aparátu.
Podle nás má Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) fungovat jako odborný, nikoli politický orgán. Předsedou by měl být premiér, který nese celkovou odpovědnost za vládu, a odborným místopředsedou respektovaný zástupce vědecké obce, například z Akademie věd či univerzit. SPD by tedy funkci samostatného ministra nezachovala, ale posílila by nezávislou a odbornou roli RVVI. Kandidáta na ministra proto nemáme, protože odmítáme navyšování počtu ministrů a vládních postů.
Naší prioritou je, aby rozhodování o vědě a výzkumu nebylo zneužíváno k politickému marketingu, ale vedlo k praktickým výsledkům a reálnému přínosu pro české občany a hospodářství.
Samostatné ministerstvo vědy – ano či ne?
SPD samostatné ministerstvo vědy a výzkumu odmítá. Česká republika nepotřebuje další drahý úřad. Věda a výzkum by měly být přehledně rozděleny pod existující ministerstva – vysoké školy pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aplikovaný výzkum například pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Akademie věd má mít vlastní autonomii a stát má být jejím partnerem, nikoli direktivním řídicím orgánem. Zřizování nového ministerstva by znamenalo jen další stovky úředníků, budovy a náklady, které se místo do vědy utopí v provozu státní správy.
Pokud jde o RVVI, je nutné omezit politický vliv a posílit zastoupení odborníků z praxe a z průmyslu, aby rozhodování více odráželo skutečné potřeby české ekonomiky a společnosti. Nechceme, aby byla česká věda a školství řízena od zeleného stolu politiky, ale aby spolupracovala s firmami a institucemi, které vytvářejí pracovní místa a přidanou hodnotu v České republice.
Rozpočet a poskytovatelé
SPD je pro zjednodušení systému poskytovatelů a jejich lepší koordinaci. Devět různých poskytovatelů znamená roztříštěnost a neefektivitu. Podporujeme jejich sloučení do menšího počtu, který bude přehledný, méně byrokratický a bude mít jasně vymezené kompetence. Rozpočet na vědu a výzkum by měl růst, ale jen pokud budou prostředky efektivně využívány.
Pro rok 2027 bychom prosazovali rozpočet ve výši alespoň 2 % HDP, ovšem s důslednou kontrolou účelnosti a s důrazem na obory, které mají reálný přínos pro české hospodářství a soběstačnost. Podporovat chceme zejména technické obory, obranný a energetický výzkum, digitalizaci a prakticky využitelné inovace.
Současně odmítáme, aby se prostředky přidělovaly podle politických preferencí nebo lobbingu. Česká věda musí být praktická, užitečná a spojená s potřebami občanů, nikoliv sama pro sebe.
Vysokoškolský zákon
SPD nechce revoluční změny ve vysokoškolském zákoně, ale určité úpravy jsou nutné. Podporujeme větší transparentnost financování vysokých škol a spravedlivější rozdělování prostředků mezi obory. Není přijatelné, aby obory s malým praktickým přínosem dostávaly stejné prostředky jako technické a přírodovědné, které jsou klíčové pro fungování státu a ekonomiky. Akademickou samosprávu respektujeme, ale její podoba nesmí vést k uzavřenosti a k neschopnosti reagovat na potřeby společnosti. Jsme pro posílení pravomocí rektorů a vedení univerzit v otázkách řízení, spolupráce s praxí a investičních rozhodnutí. Akademické senáty mají mít roli kontrolní a garanční, nikoliv blokovací. Podporujeme rovněž posílení vazby mezi školami a zaměstnavateli, aby absolventi vysokých škol nacházeli uplatnění v české ekonomice a přispívali k její soběstačnosti.
Transfer znalostí a strategická odvětví
SPD zdůrazňuje, že věda musí sloužit občanům a ekonomice, nikoliv jen vědcům samotným. Budeme podporovat propojení výzkumných institucí a firem, například prostřednictvím daňových zvýhodnění pro podniky, které spolupracují s univerzitami a Akademií věd. Prosazujeme rozvoj aplikovaného výzkumu, který přináší konkrétní výsledky – nové technologie, výrobky a postupy. Aby se Česká republika posunula mezi silné inovátory, musíme odstranit zbytečnou byrokracii, zajistit stabilní financování a podporovat obory, kde máme tradici a potenciál: strojírenství, energetiku, chemii, nanotechnologie, letectví a kybernetiku. Strategickou prioritou je také oblast obrany a bezpečnosti, protože moderní technologie jsou zásadní pro naši svobodu a nezávislost. Podpora má směřovat tam, kde se výsledky promítnou do reálného života občanů – v dostupné energii, kvalitním zdravotnictví, moderní dopravě či ochraně životního prostředí.
Internacionalizace
SPD podporuje dobré jméno České republiky v zahraničí, ale odmítáme model, kdy jsme jen montovnou nadnárodních korporací. „Značku Česko“ chceme posilovat podporou českých firem, které prorazí se svými výrobky a technologiemi a budou prezentovat Českou republiku jako zemi schopnou inovací. Pokud jde o přijímání zahraničních pracovníků, odmítáme bezhlavé otevírání dveří pracovníkům ze třetích zemí, zejména mimoevropských. Prioritou je vzdělávání a uplatnění českých občanů. V případě nedostatkových profesí je možné zvážit cílené programy, ale jen pod jasnými pravidly a se zárukou, že to nebude na úkor našich lidí. Co se týče startupů a spin-offů, chceme omezit byrokracii, usnadnit přístup k financím a zajistit, aby se české nápady neprodávaly pod cenou zahraničním korporacím. Naším cílem je, aby se české inovace rodily, rostly a zůstávaly v České republice, čímž posílí naši ekonomickou suverenitu.
SPOLU
Mluvčí reagoval, ale odpovědi v čase uzávěrky nezaslal. Osobní vyjádření zaslal pouze ministr Marek Ženíšek: „Osobně jsem zastáncem samostatného ministerstva pro vědu a vysoké školy, a to z celé řady racionálních důvodů. Koalice SPOLU má pro tuto pozici několik vhodných kandidátů. O těchto záležitostech se však jedná až po volbách.“
STAN
Ministr pro vědu, výzkum a inovace
Chceme zachovat funkci ministra/ministryně pro vědu, výzkum a inovace, který/která je i předsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Jako hnutí jsme připraveni na tuto pozici navrhnout řadu našich expertů z oblasti vědy a výzkumu.
Samostatné ministerstvo vědy – ano či ne?
Ano, chceme zřídit Ministerstvo pro inovace, vědu a vysoké školy. Postavení Akademie věd a vysokých škol zůstane stejné, ministerstvo převezme příslušnou agendu současného MŠMT. Ale v žádném případě nechceme podřídit akademické instituce státu. Nevěříme v revoluci, ale v evoluci, kdy budeme postupně hledat v novém sjednoceném systému řízení vědy a inovací optimální nastavení. RVVI je velmi důležitým prvkem našeho vědního systému. Ani zde nechystáme žádné revoluční změny. Cílem potenciálních změn je posílit její strategickou úlohu.
Rozpočet a poskytovatelé
Nebráníme se snížení počtu poskytovatelů, v každém případě však potřebujeme sjednotit podmínky pro žadatele, včetně formálních a technických požadavků. Zvýšené investice do vědy a výzkumu považujeme za klíčový prvek udržení konkurenceschopnosti našeho průmyslu, proto v části programu věnované průmyslu uvádíme: „Zajistíme vyšší rozpočty pro výzkumné instituce a inovační programy s cílem podpořit technologie, které jsou a budou žádané. V případě TA ČR a GA ČR zdvojnásobíme rozpočet – tedy ho navýšíme přibližně o 11 mld. Kč. U Akademie věd zvýšíme rozpočet o 50 %, což představuje necelé 4 mld. Kč. Přidáním prostředků také v rozpočtech jednotlivých ministerstev (cca 15 kapitol se samostatnou položkou na vědu) zvýšíme celkový rozpočet na vědu a výzkum o 50 %, tedy zhruba o 25 mld. Kč. Česká republika by si měla jasně definovat technologické priority s ohledem na stav svého průmyslu a odbornou expertizu vysokých škol v mezinárodním kontextu. Právě tyto oblasti budeme cíleně podporovat v jejich dalším rozvoji.”
Vysokoškolský zákon
Zatímco uznáváme významnou a pozitivní roli akademické samosprávy, změnu mechanismu výběru a posílení role rektora vnímáme jako pozitivní krok. Jednou z možných variant změn je adaptace rakouského modelu na české poměry. Senát navrhne 3 kandidáty, z kterého vybere rektora komise složená ze zástupců pověřených 1/3 senátem, 1/3 správní radou a 1/3 ministerstvem pro inovace, vědu a vysoké školy.
Transfer znalostí a strategická odvětví
Nově schválená metodika hodnocení výzkumných organizací posiluje postavení transferu znalostí, budeme důsledně kontrolovat uplatnění tohoto posílení v praxi. V červnu RVVI schválila materiál k národním prioritám orientovaného výzkumu, který vznikl na základě široké odborné diskuze a který je dobrým podkladem k zacílení podpory. Je zřejmé, že klíčovou úlohu bude hrát umělá inteligence, kde má v současnosti česká věda velmi dobré postavení, a je zcela zásadní toto postavení udržet.
Internacionalizace
Ve volebním programu mj. uvádíme: „Zavedeme flexibilnější systém přijímání zahraničních pracovníků, včetně možnosti upravovat kvóty ve vybraných sektorech s dlouhodobým nedostatkem pracovní síly. ... Zavedeme také bodový systém, který bude na základě kvalifikace a bezpečnostních kritérií přidělovat uchazečům body – podle jejich počtu pak žadatel získá nebo nezíská pracovní vízum. ...Budeme selektivně snižovat administrativní a jiné překážky při příchodu kvalifikované pracovní síly ze zahraničí ... Zavedeme startup víza – speciální vízové programy pro zahraniční podnikatele, kteří chtějí založit své firmy v České republice.” STAN vystupoval jako jeden z klíčových iniciátorů nedávné novely zákona o zaměstnaneckých akciích. Očekáváme, že 50% navýšení rozpočtu na vědu a výzkum a jejich zacílení do priorit pomůže rozšířit podhoubí, ze kterého mohou startupy a spinoffy vznikat. Nejlépe posílíme značku Česko, pokud se přestaneme vymlouvat na české specifické poměry, a budeme plně podporovat zapojení českých vědců do mezinárodní soutěže. V programu mj. máme: „-vyčleníme prostředky v řádu miliard korun na zřízení podpůrného fondu. Na peníze z tohoto fondu vznikne automatický nárok v případě, že žadatel podal grant do vybraného seznamu prestižních mezinárodních programů (např. EU Horizon, NSF či NIH v USA) a jeho projekt získal pozitivní hodnocení – i pokud nezískal samotné financování.”
Stačilo!
Ministr pro vědu, výzkum a inovace
Po negativních zkušenostech s dosavadními neviditelnými ministry, které snad jménem ani nikdo nezná a hlavně nikomu nechybí, jak je vidět v praxi, a tak říkáme Ne ministerstvu.
Samostatné ministerstvo vědy – ano či ne?
Úkoly Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace, tj. předkládat souhrnné úpravy a analýzy, by zvládl i orgán GA ČR, TA ČR a Akademie věd spolu se zástupci širší akademické sféry. Předseda nebo předsedkyně (vedoucí takového orgánu nebo pracovní skupiny). Rotoval by ve vedoucí funkci v intervalu dle předkládané zprávy pro vládu.
Rozpočet a poskytovatelé
Změnit přílišnou orientaci na získání grantů a podpory, kde je hlavním cílem hrazení mzdových nákladů. To je na úkor kvality projektů a jejich uplatnitelnosti či efektivity v praxi.
Vysokoškolský zákon
Politikům by nemělo příslušet zasahování do akademického světa, pokud ten dodržuje zákony a řídí se ústavními principy. Návrhy na změny by měly přijít od uživatelů vysokoškolského zákona a být podrobeny testu praxe nebo konsenzem nad budoucností.
Transfer znalostí a strategická odvětví
Změnit TA ČR a GA ČR v instituce státu podporující kvalitní výstupy a ne mnohdy pouze jinou formou financující své „školy“ a jejich zájmy. Máme mnoho velmi kvalitních projektů a hlavně nápadů, které stojí za podporu státu. Je třeba tyto myšlenky, nápady, inovace, novátorské postupy podporovat, ale až následně po vyhodnocení, a k nim nabízet kapacity jak materiální, tak personální k jejich realizaci. Mnohdy se totiž vytratilo hledisko efektivnosti vynaložených prostředků kvůli kritériu celkového objemu podpory, čím větší číslo, tím jsme „slavnější“.
Internacionalizace
Poslední dobou je součástí „podpory“ značky Česko tzv. konferenční turistika. Raději bych viděl výraznou podporu a vznik impaktovaných vědeckých platforem k možnosti publikace a šíření informací. Ne na komerční bázi „za dolary vám otisknu vše“, jak vidíme bohužel už i v Česku, ale na bázi záruk za kvalitu a ty by měl dodat stát přes své subjekty.
To by také bylo určitým dílčím řešením startupů a hlavně spin-offů. Problematika autorství a využití patentů (či existujících řešení) nebo navázání na proběhlý výzkum by právě popularizací a publikací přispěly k rozšíření povědomí v rámci širšího spektra, hlavně v zahraničí. Nic nepropaguje v zahraničí značku více, než kvalitní a dobře odvedená práce, vždyť náš průmysl stále ještě žije i díky Made in Czechoslovakia!
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
