hlavní partner portálu
Meziroční výdaje státu na výzkum a vývoj vzrostly v roce 2023 o 1,4 % na 39 mld. korun, což představovalo 0,51 % hrubého domácího produktu. V tomto ukazateli nicméně zůstává Česko pod evropským průměrem.
Ve středu vláda schválila návrh nového Zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který představuje nejzásadnější legislativní úpravu systému českého výzkumu za více než 20 let. Předkladatelem zákona je ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek, který si jej stanovil jako jednu z hlavních priorit.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo národní pozici k 10. rámcovému programu EU pro výzkum a inovace (FP10), který bude spuštěn v roce 2028. Tento strategický dokument si klade za cíl zohlednit potřeby českého výzkumného a inovačního prostředí a přispět k formování budoucí podoby unijního programu. Národní pozice bude předána Evropské komisi jako podklad pro nadcházející jednání.
Ve středu 18. 12. projedná vláda návrh nového Zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Zbývá vyřešit rozpor mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu a zákon může jít po novém roce do Sněmovny. Zeptali jsme se ministra Marka Ženíška na několik dotazů k novému zákonu.
V pátek 13. prosince 2024 se ve Strakově akademii konalo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jíž předsedá ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Členové Rady mimo jiné projednali plány činností výzkumné rady Technologické agentury ČR a vědecké rady Grantové agentury ČR, materiál „Hodnocení výsledků programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2022“ nebo doporučení pro poskytovatele k aplikaci postupů otevřené vědy.
V roce 2023 Evropská unie utratila 381,4 miliardy eur za výzkum a vývoj, což je o 6,7 % více než v předchozím roce (357,4 miliardy eur) a o 57,9 % více než v roce 2013 (241,5 miliardy eur). Intenzita výzkumu a vývoje, definovaná jako podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP, zůstala v porovnání s rokem 2022 stabilní (2,2 %).
V Lucemburku byly oznámeny výsledky výzvy na evropské AI Factories, které v Evropě podpoří širší nasazování nástrojů umělé inteligence ve společnosti i průmyslu. Jedním z vítězných projektů je také LUMI AI Factory, který navazuje na úspěšné konsorcium LUMI. To provozuje donedávna nejvýkonnější evropský superpočítač, do něhož je skrz národní superpočítačové centrum IT4Innovations zapojena také Česká republika.
Akademický sněm Akademie věd ČR zvolil hned v prvním kole volby do svého čela fyzika Radomíra Pánka. Získal 128 hlasů z 242 hlasujících. Návrh projedná vláda, nového předsedu pak jmenuje prezident České republiky. Vedení Akademie věd se Radomír Pánek ujme 25. 3. 2025. Nahradí současnou předsedkyni Evu Zažímalovou, které končí druhé čtyřleté funkční období.
Akademický sněm Akademie věd ČR zvolil 10. 12. 2024 hned v prvním kole volby do svého čela fyzika Radomíra Pánka. Získal 128 hlasů z 242 hlasujících. Návrh projedná vláda, nového předsedu pak jmenuje prezident České republiky. Vedení Akademie věd se Radomír Pánek ujme 25. 3. 2025. Nahradí současnou předsedkyni Evu Zažímalovou, které končí druhé čtyřleté funkční období.
Nedostatek kvalifikované pracovní síly se na Slovensku stává hybnou silou pro přijímání opatření směřujících k rychlejšímu zavádění automatizace a robotizace do slovenské ekonomiky.
