Udržitelnost veřejných rozpočtů a financování zdravotní péče patří mezi důležitá témata současné debaty. Jak souvisí některé rizikové faktory s výdaji na zdravotní péči na úrovni států, zkoumá nová studie z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Nová studie The impact of health risks on healthcare expenditure in European countries se zaměřuje na to, jak mohou některé vybrané rizikové faktory souviset s výdaji na zdravotní péči na úrovni států. Autoři Jarmila Zimmermannová, Karel Helman a Miroslav Hájek se soustředili zejména na spotřebu alkoholu, tabáku a dalších rizikových látek a také na vybrané ukazatele životního prostředí.
Dva pohledy na jedno zdraví: Jak autoři postupovali?
Výzkumníci pracovali s daty z let 2013 až 2021 z vybraných evropských zemí. Cílem bylo zjistit, zda vybrané faktory mohou pomáhat vysvětlit rozdíly ve výdajích na zdravotní péči mezi jednotlivými státy.
Použili dva hlavní přístupy:
- Model škodlivé spotřeby, který sledoval souvislost mezi výdaji na alkohol, tabák a další látky a výdaji na zdravotní péči.
- Environmentální model, který zkoumal vztah mezi emisemi a zdravotními výdaji.
V analýze autoři zohlednili také HDP na obyvatele jako konkrétní proměnnou, aby bylo možné lépe oddělit vliv ekonomické úrovně zemí od sledovaných rizikových faktorů. Země navíc rozdělili do skupin podle zdravotních profilů, výše výdajů na zdravotnictví a vývoje emisí skleníkových plynů, aby mohli porovnat různé typy států. Autoři pracují s panelovou regresí s fixními efekty, tedy s modelem, který pomáhá lépe oddělit rozdíly mezi státy od změn v čase.
Co analýza ukázala?
Výsledky matematických modelů přinesly jak podporu některým předpokladům, tak i jedno překvapivější zjištění.
Alkohol a rizikové látky
U alkoholu a dalších rizikových látek výsledky naznačily, že vyšší spotřeba je spojena s vyššími výdaji na zdravotní péči. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami evropských zemí byly zřetelné. Ve více vyspělých zemích se tento vztah projevil silněji než v méně rozvinutých státech.
- V ekonomicky méně rozvinutých zemích s vysokou mírou rizik (zejména postkomunistické země, včetně ČR): o 0,24 eura na obyvatele.
- Ve vyspělých zemích s vysokou mírou rizik (např. Německo, Francie): o 0,63 eura na obyvatele.
- Ve vyspělých zemích s nízkou mírou rizik (např. Skandinávie): o 3,71 eura na obyvatele.
Autoři rozdíly interpretují tak, že vyspělejší státy obvykle více investují do zdravotnictví a zároveň reagují na změny ve zdravém životním stylu intenzivněji.Studie ukazuje, že alkohol je v modelu spojen s růstem výdajů na zdravotní péči. Ve všech zkoumaných skupinách zemí platí, že pokud stoupne spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele o 1 euro, náklady na zdravotní péči vzrostou o více než 1 euro.
Emisní paradox
V případě emisí autoři našli zápornou souvislost mezi množstvím skleníkových plynů a výdaji na zdravotní péči. To neznamená, že vyšší emise samy o sobě snižují výdaje na zdraví. Spíše to ukazuje, že země s různou úrovní emisí se liší i v tom, kolik prostředků dávají do zdravotnictví a jaké mají celkové priority.
U modelu zahrnujícího všechny země platí, že vyšší emise skleníkových plynů o 1 tunu na obyvatele korespondují s nižšími výdaji na zdravotnictví o 124,43 eura na obyvatele.Autoři tento výsledek vykládají tak, že vyspělejší země obvykle více investují jak do ekologických opatření, tak do zdravotní péče, zatímco některé méně rozvinuté země mají slabší investice v obou oblastech. Studie tak ukazuje, že mezi environmentální situací a zdravotními výdaji existují souvislosti, které se mezi zeměmi liší.
Co to znamená pro praxi?
Studie neukazuje jednoduchou příčinu ani jeden univerzální závěr. Spíše naznačuje, že rizikové chování, škodlivá spotřeba i stav životního prostředí mohou souviset s výdaji na zdravotní péči a že tyto vztahy se mezi evropskými zeměmi liší. Výsledky je přitom třeba číst opatrně, protože sami autoři upozorňují na limity kauzální interpretace modelů.
Pro veřejnou debatu je důležitý hlavně závěr, že dlouhodobě udržitelné zdravotnictví se neřeší jen léčbou, ale i prevencí a omezením rizikového chování. Autoři navíc doporučují, aby se zdravotní a environmentální politika lépe koordinovaly, protože právě to může pomoci stabilitě financování zdravotních systémů do budoucna.
Autorka: Růžena Škrobánková
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
