EU spustila exascale superpočítač JUPITER, který jí má pomoci dohnat USA a Čínu v AI. Izrael čelí prudkému poklesu vědecké spolupráce. A Trump označil paracetamol za příčinu autismu, proti čemuž se vědci ostře vymezují. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v září.
Smrt Charlieho Kirka podle akademiků může zvýšit tlak na americké univerzity
Dne 10. září 2025 byl na kampusu Utah Valley University v Oremu zastřelen americký konzervativní aktivista a zakladatel organizace Turning Point USA (TPUSA) Charlie Kirk. Zemřel ve věku 31 let. Kirk si vybudoval vliv zejména mezi mladými, převážně bílými muži na vysokých školách, které oslovoval prostřednictvím sociálních sítí a svého populárního podcastu.
Andrew Moran, vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů na London Metropolitan University, pro Times Higher Education uvedl, že „Trumpova administrativa by tragické události mohla využít jako nástroje k dalším útokům na americké univerzity“, zejména pokud se Kirkova smrt stane předmětem politizace. Podle Morana tak hrozí ještě silnější politická polarizace kampusů.
„Už jsme to viděli v případě Harvardu... ale toto by mohlo zapadnout do agendy Trumpovy administrativy o univerzitách vedených radikální levicí a liberály. Zjištění a potvrzení toho, kdo tento čin spáchal, bude opravdu zásadní, protože pokud půjde o někoho z levice, někoho označovaného za radikála, zcela to zapadne do agendy Trumpovy administrativy. Bude to použito k dalšímu utahování šroubů vůči univerzitám podobným způsobem, jakým už administrativa obviňovala univerzity z nedostatečného postupu proti antisemitismu,“ přiblížil Moran.
Podobné obavy vyjádřil i Isaac A. Kamola, ředitel Centra pro obranu akademické svobody při American Association of University Professors a docent politologie na Trinity College v Connecticutu. Pro Inside Higher Ed uvedl, že „Trump již říká, aniž by bylo potvrzeno, kdo je střelec, že incident využije jako příležitost potrestat levici, a to je podle mě opravdu děsivé“. Kamola zároveň připomněl, že Kirkova vlastní rétorika často vykreslovala univerzity jako bojiště – svědčí o tom ostatně i název jeho knihy Campus Battlefield – a profesory a studenty, s nimiž nesouhlasil, označoval jako nepřátele.
EU spustila exascale superpočítač JUPITER, má jí pomoci dohnat USA a Čínu v AI
Často opakované tvrzení, že v závodu o rozvoj umělé inteligence hraje Evropská unie druhé housle za USA a Čínou, má vyvrátit nový superpočítač JUPITER, který oficiálně dosáhl hranice exascale. (O projektech a iniciativách, které mají potenciál posunout ČR v AI závodu, si můžete přečíst v tomto článku, pozn. red.)
Superpočítač, jenž má podle odborníků výrazně posílit evropský výzkum, byl slavnostně uveden do provozu 5. září 2025 ve výzkumném centru Forschungszentrum Jülich za účasti německého kancléře Friedricha Merze. Projekt odstartoval již v roce 2018 a je výsledkem spolupráce Evropské komise a Německa v rámci iniciativy EuroHPC JU. Cílem je, aby evropští vědci mohli realizovat vlastní projekty bez nutnosti spoléhat se na infrastrukturu USA či Asie.
Do tzv. exascale ligy vstoupil JUPITER překročením hranice jedné kvintiliony (10¹⁸) výpočtů za sekundu. V žebříčku TOP500 aktuálně zaujímá čtvrté místo mezi nejvýkonnějšími počítači světa. První příčku drží americký superpočítač El Capitan.
JUPITER však přináší prvenství v jiné kategorii – a to v energetické účinnosti. Podle Evropské komise totiž „běží výhradně na obnovitelné energii“, a patří tak mezi nejúspornější systémy světa. Vedoucí projektu Thomas Lippert pro časopis Nature v této souvislosti uvedl, že se toho dosahuje využíváním obnovitelné elektřiny z německé národní sítě.
O přístup k superpočítači bude podle oficiálního zdroje výzkumného centra Forschungszentrum Jülich možné žádat dvakrát ročně a už nyní bylo vybráno prvních 30 projektů, zaměřených mimo jiné na aplikace AI, klimatické modely, částicovou fyziku, energetiku a biomedicínu.
Velké naděje jsou vkládány právě do oblasti AI. JUPITER bude využíván k trénování nových modelů a podle Lipperta má sehrát klíčovou roli i při vývoji evropských velkých jazykových modelů (LLM). „JUPITER bude základem pro vývoj velmi kvalitního jazykového modelu, který budou provozovat dvě dobře známé společnosti,“ uvedl Lippert pro Nature, přičemž dodal, že bližší podrobnosti budou uvedeny v blízké době.
Izrael čelí prudkému poklesu vědecké spolupráce
Analýza dat z databáze Scopus ukazuje, že v roce 2025 došlo k významnému snížení podílu izraelských preprintů psaných ve spolupráci se zahraničními autory. Podle odborníků je to jeden z prvních měřitelných důsledků akademických bojkotů, které reagují na izraelskou vojenskou kampaň a blokádu Gazy (překlad článku jsme vydali zde, pozn. red.).
„V letošním roce sledujeme dramatický nárůst počtu i intenzity případů bojkotu,“ uvedl Emmanuel Nahshon z Asociace izraelských univerzit, která tuto problematiku dlouhodobě sleduje.
Největší ústup spolupráce se podle časopisu Science Business projevil ve Španělsku a Jižní Africe, tedy v zemích, které patří k nejtvrdším kritikům izraelského postupu v Gaze. Podíl izraelských preprintů se španělskými autory klesl z 9,2 % v roce 2024 na 5,9 % v roce 2025. V případě Jižní Afriky došlo k poklesu z 3,4 % na 1 % a u Německa z 16 % na 12,7 %. Podobné trendy lze sledovat i u Nizozemska, Kanady či Japonska.
Výjimku představují Spojené státy, které jsou stále hlavním partnerem izraelských vědců. Pokles je zde jen mírný, což souvisí mimo jiné s tím, že řada amerických států přijala zákony zakazující bojkot. Harvard navíc nedávno posílil spolupráci s izraelskými univerzitami, a to v době, kdy vláda USA hrozí omezením financování kvůli obviněním z antisemitismu.
Podle expertů však není možné přičítat všechny dopady pouze samotným bojkotům. Výzkumnou spolupráci omezila i mobilizace izraelských vědců po útocích Hamásu v říjnu 2023, přerušení leteckých spojů a cestovní omezení. Přesto zůstává zřejmé, že v zemích se silně kritickým postojem vůči izraelské politice – především ve Španělsku a jižní Africe – se útlum spolupráce kryje s politickými postoji.
Článek portálu Science Business dále uvádí, že podle zprávy Asociace izraelských univerzit z února 2025 připadalo až 60 % všech zaznamenaných bojkotů mezi říjnem a prosincem 2024 na evropské instituce. Celkově již více než 60 univerzit po celém světě ukončilo spolupráci s izraelskými partnery nebo odprodalo podíly ve firmách zapojených do konfliktu.
Varovné signály přicházejí podle Science Business také z Asie. Data potvrzují pokles spolupráce nejen s Japonskem, ale i s Čínou. Situaci dále vyostřil incident z počátku září, kdy čínský akademik Yan Xuetong z Tsinghua University veřejně obvinil izraelského vojenského atašé ze smrti více než 70 tisíc civilistů v Gaze, což vyvolalo silnou odezvu na čínských sociálních sítích. Již v roce 2024 byla navíc uzavřena pobočka čínské University of International Business and Economics v Izraeli.
Odhalení podvodného paper mill z Ukrajiny: do prestižních časopisů měly proniknout tisíce podvodných článků
Mezinárodní vyšetřování odhalilo síť ukrajinských firem, které se systematicky zabývají prodejem autorství vědeckých prací. Tyto takzvané paper mills od roku 2017 dokázaly propašovat do více než 380 recenzovaných časopisů nejméně 1 500 studií. Podle časopisu Nature tak jde o jednu z největších odhalených sítí v Evropě.
Podle poznatků na základě šetření Anny Abalkiny z berlínské Freie Universität a Svetlany Kleiner ze Springer Nature je s podvodnými doménami spojenými se sítí „Tanu.pro“ propojeno přes 4 500 autorů z více než 460 univerzit ve 46 zemích. Nejvíce z nich pocházelo z Ukrajiny, Kazachstánu a Ruska.
Ze zmíněného vyšetřování vyšlo rovněž najevo, že zmíněnou doménu registroval zakladatel kyjevské společnosti Scientific Publications, založené v roce 2016. Přestože společnost tvrdí, že funguje v souladu se zákonem, na svém webu však otevřeně nabízí možnost „objednat si publikaci článku ve vysoce impaktovaném časopise“, což podle expertů svědčí o obchodu s autorstvím. Samotné podvodné články nesly řadu opakujících se znaků – od zjevně zmanipulovaných obrázků po nerelevantní citace.
Odborníci zároveň varují, že s rozšířením generativní AI může podobných podvodů přibývat. Umělá inteligence dokáže generovat věrohodné texty i obrázky, a tím usnadnit snahu obejít recenzní řízení.
Zpráva přichází v době, kdy se na paper mills – neboli „papírny“ – zaměřuje stále více jak médií, tak i vědeckých organizací. Například The Economist ve svém článku upozornil, že z nich vzniká dynamicky rostoucí průmysl nabízející celé hotové články i manipulaci recenzí. Podle časopisu Science pak musela některá vydavatelství kvůli náporu podezřelých textů dočasně pozastavit příjem rukopisů.
Portál Retraction Watch v této souvislosti uvádí, že vydavatelé častěji stahují již zveřejněné práce a zpřísňují kontrolu, nicméně odborníci, jako právě Anna Abalkina, zdůrazňují, že současná opatření nestačí. Podle nich je nutné zavést robustnější mechanismy a nástroje pro systematické odhalování vědeckých podvodů.
Trump označil paracetamol za příčinu autismu, vědci se vůči tvrzení ostře vymezují
Ve druhé polovině září 2025 vyvolalo značný rozruch ve Spojených státech tvrzení, že užívání paracetamolu (v USA známého jako acetaminophen prodávaného pod populární značkou Tylenol) během těhotenství by mohlo vést ke zvýšenému výskytu autismu. Prezident Donald Trump, za přítomnosti ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., uvedl, že „data nelze ignorovat“ a chystá varování v příbalových informacích k lékům.
Mnozí odborníci však podle časopisu Nature tvrdí, že vědecká literatura nepodporuje kauzální souvislost mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a autismem. Jedním z hlavních faktorů nárůstu diagnóz autismu v populaci je podle části vědecké komunity změna diagnostických a screeningových kritérií. Tedy, že spíše než reálný nárůst příznaků dochází k jejich častějšímu odhalení. K závažným zdravotním důsledkům u plodu může v těhotenství vést naopak spíš horečka než léky používané na její tlumení. Horečka, zejména v prvním trimestru, může podle Společnosti pro medicínu matky a plodu zvýšit riziko potratů, předčasného porodu a dalších problémů.
V návaznosti na slova Donalda Trumpa Americká odborná společnost gynekologů (ACOG) vydala tiskové prohlášení, v němž zdůrazňuje, že množství současných studií ukazuje, že paracetamol „hraje důležitou a bezpečnou roli v péči o těhotné ženy“. V klinickém doporučení ACOG navíc uvádí, že přestože některé práce navrhují možné riziko, „z nejlepších metodologicky robustních studií dosud nenašlo důkaz kauzality“.
Reakce přišly i od dalších odborných organizací. Světová zdravotnická organizace (WHO) rovněž odmítla spojení mezi paracetamolem a autismem a vyzvala k opatrnosti při interpretaci dat. Europská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve svém prohlášení uvedla, že dosavadní údaje nenaznačují nutnost změnit doporučení. Paracetamol podle EMA nadále zůstává možností pro léčbu bolesti či horečky během těhotenství, „pokud je užíván v minimálním účinném dávkování“.
Trumpova administrativa se i přes tyto argumenty rozhodla na základě svých závěrů navrhnout změny v označení paracetamolu (přesněji Tylenolu) a poslat dopis všem americkým lékařům s upozorněním na rizika jeho užívání v těhotenství.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
