hlavní partner portálu
Fyzikální ústav dlouhodobě patří mezi nejaktivnější ústavy AV ČR nejen co do vědeckých výstupů, ale i popularizace vědy. Na Mezinárodní den vzdělávání se proto na půdě FZU uskutečnilo setkání pro zdejší (nejenom) vědce a vědkyně aktivní v přibližování vědy veřejnosti.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za leden. Co se z něj dozvíte? Imigranti páchají méně trestných činů než rodilí Američané. Očekávaný zákaz interrupcí zvýšil počet trvalých antikoncepčních zákroků. Energetický sektor přesouvá odpovědnost za klimatickou změnu na spotřebitele, které vykresluje jako „hrdiny uhlíkové neutrality”.
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu.
Mezinárodní rok kvantové vědy a technologií, který vyhlásila OSN na rok 2025, byl právě zahájen v Paříži. Cílem iniciativy je nejen oslava 100 let kvantové mechaniky, ale také zvýšení povědomí o jejím přínosu pro vědu, průmysl i každodenní život. Kvantové materiály a jejich využití jsou dnes jedním z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů s obrovským potenciálem pro budoucí inovace. Přečtěte si o nich v článku od Výzkumného centra NTC při Západočeské univerzitě v Plzni, které vede zmocněnec pro kvantové technologie Petr Kavalíř.
Dokumentární film Zpátky na světlo je výsledkem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a VŠCHT Praha, která spojuje archeologii, traseologii a materiálový průzkum. Šárka Msallamová z VŠCHT Praha přispěla k odhalení původu bronzových artefaktů a jejich výrobních technologií, čímž přiblížila život našich předků.
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků.
Dne 29. ledna 2025 si připomínáme sto let od narození Armina Delonga (1925–2017), zakladatele elektronové mikroskopie a světově uznávaného fyzika, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. Svými průkopnickými pracemi ovlivnil nejen československou, ale i mezinárodní vědeckou komunitu. Později se ve své kariéře zaměřil na nízkonapěťovou prozařovací mikroskopii, kterou využívala zejména biologie.
Vědecký tým z národního superpočítačového centra IT4Innovations vyvinul inovativní metodiku pro vizualizaci rozsáhlých dat ze simulací proudění tekutin (CFD) prostřednictvím objemového renderování a pokročilých vizualizačních nástrojů.
Kožní infekce způsobené plísněmi, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky, by mohly být brzy diagnostikovány rychleji a přesněji díky výzkumu vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Nový přístup, který využívá analýzu těkavých organických látek (volatilů) produkovaných patogeny, otevírá cestu k inovativní diagnostické metodě. Těkavé látky se totiž v malém množství posléze uvolňují do ovzduší i během infekce na hostiteli, což přispívá k charakteristickému zápachu „zapařených nohou“.
Vybíráme pro vás zajímavé vědecké publikace z biologie a medicíny, které by vás neměly minout, ani pokud se sami věnujete úplně jinému oboru. Přestože se soustředíme na práce z prestižních časopisů, kritériem není počet citací nebo přečtení. Jedná se spíše o subjektivní výběr jednotlivých redaktorů – odborníků v daných oborech. Zde je výběr Venduly Lužné.
