Kreativitě stačí dát prostor a mohou se dít velké věci, ukázala naše konference Kreativní PR: Jak komunikovat vědu netradičně.
Když jsem slyšela výstupy řečníků a řečnic na konferenci Science Communication 2025: Kreativní PR: Jak komunikovat vědu netradičně, byla jsem ohromena, co všechno je možné vymyslet a zorganizovat: někdy nadšenecky v jednom-dvou lidech, někdy v zářném příkladu spolupráce akademických institucí, firem, měst a krajů. Tuto ukázkovou spolupráci všech sektorů, kdy každý přidává svou troškou do mlýna – někdo organizací, někdo financemi – představila Lucie Mezníková z Magistrátu města Brna, která stála u zrodu Dnů elektronové mikroskopie v Brně. Akce, která se od roku 2017 rozrostla do nevídaných rozměrů a podporuje PR nejen vědy, ale i města, v němž vzniká třetina světové produkce elektronových mikroskopů. Lucie Mezníková měla odvahu prezentovat PRistům na konferenci nejen úspěchy, ale i přešlapy, které nutně u každé akce vzniknou.
Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského zase ukázala, že jedince plného energie nic nezastaví. Když se rozhodla, že bude dělat pro děti a studenty chemické kurzy, divadla a výstavy, tak je prostě dělá a nečeká, až ji k tomu někdo vyzve, dá jí prostory a peníze. Vše si vybojovala a zařídila. Snad její aktivita neztroskotá na tom, že státní politika podpory nadaných dětí je nyní nově postavena na tom, že nadání je třeba doložit papírem, nejen nadšením a zájmem dětí.
Tereza Bártlová Martínková z Univerzity Karlovy nám představila výukové a zážitkové centrum Univerzity Karlovy Didaktikon a Českou asociaci science center. Didaktikon sice není obřím science centrem, ale líbí se mi, jak tuto zdánlivou nevýhodu kompenzuje promyšleností a připraveností akcí pro školy, které si tu mohou zažít třeba vyšetřování vraždy, a při tom si prakticky vyzkoušet izolaci DNA, ale i mnoho jiných interaktivních programů. I pro mě byla izolace DNA na střední škole v USA velmi formativním zážitkem, který si dodnes pamatuji a částečně přispěl i k mé následné studijní volbě.
Jitka Richtová z Biologického centra AV ČR vysvětlila, co jsou otevřené laboratoře – open laby. Jak bych je popsala? Možná jako malá science centra budoucnosti, kde si každý může vyzkoušet, jak vypadá věda. Držím palce, aby se tyto otevřené laboratoře podařilo rozjet na více místech – ideálně opět ve spolupráci několika sektorů. Laboratoře totiž mohou otevřít i firmy, nejen akademická sféra. Mohou se pak stát nejen tahákem pro děti a studenty, ale i pro turismus jako třeba v Rakousku, kde je turismus hodně postavený právě na tom, že lidé navštěvují reálné provozy – farmy a továrny, ale klidně i spalovny odpadu a další provozy. Proč tedy ne laboratoře?
Věra Ondřichová z Fyzikálního ústavu ukázala, jak to vypadá, když na výzkumné instituci funguje PR a vedení instituce mu nehází „klacky pod nohy”. Pak může kreativita proudit a vznikají věci jako divadlo, komiks o nanotechnologiích, murál či stezka s interaktivními exponáty pod širým nebem...
Pavlína Konopáčová a David Mareš z Technické univerzity v Liberci pro mě byli se svým dusíkovým představením a vtipnými instagramovými videi nečekaným zlatým hřebem. Nasmála jsem se, jako už dlouho ne. Ukázali, že skvělé PR může být vedle promyšlené strategie i vedlejším produktem legrace. Prostě něco začnete dělat pro vlastní pobavení a má to úspěch i u jiných. Díky těmto videím se jim nyní i zvýšil zájem zahraničních studentů o stáž v jejich laboratoři.
A nakonec ambiciózní projekt Česká cesta do vesmíru se svým Zero G letem, prezentovaný Terezou Kubicovou z agentury CzechInvest. Ambicí projektu je vychovat novou generaci ambasadorů technického pokroku. Projekt Česká cesta do vesmíru pod křídly Ministerstva dopravy ukazuje, že i státní správa je plná kreativních lidí, kterým stačí dát prostor.
Naše každoroční konference není jen o přednáškách. Slouží především jako místo setkání. Setkání lidí, kteří si chtějí popovídat s kolegy a načerpat inspiraci nejen od přednášejících, ale i jeden od druhého. Jak dělat PR nejen své instituci, ale vědě jako celku, což by mělo být ultimátním cílem.
Díky za tato setkání, jsem z nich nabitá pozitivní energií jako proton.
Bližší a méně osobní popis konference přineseme ještě v článku od kolegy Jana Michala.
