CZEDER 2025 poodhalil budoucnost rámcového programu po roce 2027

Konference, na které se sešlo na 160 účastníků, zahrnovala kromě přednášek dvě panelové diskuse. První se zabývala budoucností financování výzkumu a inovací z EU, včetně perspektiv z evropské úrovně i z českého národního kontextu. Druhá měla téma zhodnocování výsledků výzkumu a vědeckých poznatků generovaných výzkumnými projekty.

Stěžejní přednášku konference měl Francisco de la Torre Francia, zástupce vedoucího oblasti pro společné strategické plánování a programování z Evropské komise, konkrétně z Generálního ředitelství pro výzkum a technologický rozvoj EU (DG RTD). Francia představil návrh nového rámcového programu pro výzkum a inovace, který naváže v roce 2028 na Horizont Evropa a bude těsně propojen s Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF).

Evropská komise plánuje zjednodušení financování formou snížení počtu programů z více než padesáti na šestnáct a vytvoření jednotného rámce, v němž bude ECF hrát ústřední roli. Pro odstranění duplicity a zvýšení efektivity využívání prostředků se má sjednotit podpora výzkumu, inovací a průmyslového rozvoje do jednoho inovačního cyklu, který zahrne proces od základního výzkumu až po komercializaci výsledků. Společné financování bude řízeno jednotným souborem pravidel, tzv. single rulebook a nástroji ECF, zatímco specifické výzkumné oblasti zůstanou pod pravidly Horizontu Evropa. Výchozím typem financování bude tzv. lump-sum financování, kdy není třeba dokládat jednotlivé výdaje, ale splněné milníky, na které dostávají řešitelé předem určený objem peněz. Evropská komise chce také zrychlit proces hodnocení projektů, kdy od podání projektu do podpisu smlouvy by mělo uběhnout maximálně 8 měsíců. 

Evropská partnerství mají zůstat důležitou součástí, jejich počet má být snížen pro lepší efektivitu a strategičnost. Komise rovněž plánuje posílení flexibility Evropské rady pro inovace (EIC), podle modelu agentur typu DARPA, kde bude možné rychle zastavit nebo upravit projekty s nižším potenciálem. Mezi novinky patří možnost spolufinancování kapitálových investic do výzkumné a technologické infrastruktury a nová klasifikace zemí na „widening“ a „transition“ podle úspěšnosti ve výzkumných programech a inovační výkonnosti. Česká republika v návrhu zůstává mezi „widening“ zeměmi, ale například Slovinsko, Estonsko či Portugalsko se v návrhu posouvají mezi „transition“ země. Rozdělení zemí se určovalo dle hodnocení European Innovation Scoreboard a zisku peněz z programu Horizont Evropa za poslední dva roky. 

Přečtěte si také

Česká republika zůstává mírným inovátorem a zaostává za průměrem EU

Na to, že Česká republika zaostává v inovacích, upozorňuje také Evropská komise ve své výroční zprávě Country Reports. Česku vytýká špatný přenos výzkumu do praxe, úbytek přírodovědně a technicky zaměřených odborníků, úbytek žen ve výzkumu a málo vstřícný systém vůči kvalifikovaným migrantům. 

Velká pozornost má být věnována i otázce tzv. duálního využití výzkumných projektů, které mohou mít jak civilní, tak obranné uplatnění a mohou přinášet synergie mezi tyto dva sektory. Evropská komise navrhuje, aby tyto projekty mohly být financovány z programu Horizont Evropa. 

Co se týče Evropské výzkumné rady (ERC), tak tu Francia označil za „korunní klenot” financování evropského výzkumu a ujistil účastníky, že ERC nečekají zásadní změny vyjma návrhu, že funkční období prezidenta, resp. prezidentky, ERC by se mělo zkrátit na dva roky s možností druhého dvouletého funkčního období namísto současných čtyř let s možností čtyřletého prodloužení. Francia to zdůvodnil faktem, že svět se rychle mění a 8 let ve funkci je „možná až moc".

Francia také představil předběžné částky, které by mohly jít do jednotlivých pilířů 10. rámcového programu. Je však třeba zdůraznit, že jde o návrh komise, který se může ještě hodně změnit. Celému programu navrhuje Evropská komise 175 miliard eur, které by měly být rozděleny tak, že do prvního pilíře excelentní vědy (ERC, MSCA) půjde 45 miliard eur, do druhého pilíře určeného na tematické výzvy půjde 75,6 miliard eur, 38,8 miliard eur má jít do třetího pilíře určeného na inovace (EIC, EIT) a čtvrtý pilíř, z něhož bude financován Evropský výzkumný prostor (infrastruktury, widening...), bude financován dle návrhu Evropské komise částkou 16,2 miliardy eur. 

Co se týče tematických výzev z druhého pilíře, aktuálně jsou navrženy tyto priority a částky: 25 miliard eur na přechod na čisté energie a technologie (Clean Transition), 19,7 miliard eur na biotechnologie (Biotech), 16,9 miliard eur na digitální technologie (Digital), 6,4 miliardy eur na odolnost (Resilience) a 7,6 miliard eur na společenské výzvy (Society). 

Celý návrh dle slov Francii směřuje k vytvoření pružnějšího, jednoduššího a více integrovaného evropského systému podpory výzkumu a inovací.

Přednáška Vladimíra Vojtěcha, analytika TC Praha, seznámila posluchače s vývojem účasti České republiky v dosavadním průběhu Horizontu Evropa a ve vybraných dotačních programech EU do srpna 2025. ČR si výrazně zlepšila pozici koordinátora projektů v tematických částech programu (IA a RIA), stále ale nedosahuje takové pozice, jako je průměr států EU-13. Přes úspěchy v získávání grantů ERC (z 11 grantů v FP7 přes 28 grantů v H2020 na prozatímních 49 grantů ERC v HE) a přes zvyšující se počet projektů, které české týmy koordinují, patří ČR zatím pouze k „mírným“, nikoliv „silným“ inovátorům.

Následná panelová diskuse se věnovala pohledu budoucího financování výzkumu a inovací jak z evropské, tak české perspektivy. Diskutujícími byli F. T. Francia, Lucie Núňez Tayupanta, ředitelka Odboru výzkumu a vývoje MŠMT, a Pavel Juráš, zástupce ředitele odboru strukturálních fondů MPO. MPO by mělo být zodpovědné za čerpání České republiky z Evropského fondu pro konkurenceschopnost (u něhož se diskutovalo, zda pod něj nebude spadat i celý program Horizont Evropa, ale nakonec by měl být samostatný). Pavel Juráš poodhalil také pozici České republiky k navýšení prostředků v programu Horizont Evropa. Podle jeho vyjádření Česká republika navýšení peněz v programu uvítá, pokud ovšem neohrozí kohezní fondy. 

V diskusi zazněl apel na lepší koordinaci mezi členskými státy a institucemi EU, efektivnější přenos informací a zajištění strategické soudržnosti programů.

Na české straně se zdůrazňovala nutnost zachovat rovnováhu mezi „bottom-up“ výzkumem (ERC, MSCA) a „top-down“ prioritami, jako jsou mise, moonshot projekty či obranný výzkum. Přičemž by se neměla uplatňovat nadměrná orientace na průmysl a bezpečnost.

Panelisté zdůraznili též důležitost otevřenosti programu pro všechny členské státy, nejen pro rozvinuté regiony, a apelovali na zachování vědecké excelence a rovného přístupu. Tématem diskuse byla i budoucnost partnerství a misí v rámci programu Horizont Evropa. Diskutující zmínili potřebu hledání rovnováhy mezi národními a evropskými úrovněmi partnerství a nejistotu ohledně jejich další podoby po roce 2030. Zdůraznili, že i po skončení současných misí, například v oblasti boje s rakovinou nebo adaptace na změnu klimatu, zůstane nutnost pokračovat ve výzkumných a inovačních aktivitách. Mise představují nový přístup, který více zapojuje místní komunity a podporuje přímou implementaci výsledků výzkumu do praxe.

Odpolední část konference otevřela Szilvia Nemeth, zástupkyně vedoucího oddělení pro zhodnocování znalostí a technologické infrastruktury DG RTD z EU, s přednáškou o důležitosti zhodnocování znalostí a výhledem do budoucna. Nemeth zdůraznila význam sdílení a spolupráce a popsala pět klíčových oblastí, ve kterých podle ní může proces zhodnocování znalostí selhávat. První je podpora a financování, které bývá často nedostatečné nebo špatně cílené, druhou oblastí jsou dovednosti a vzdělávání jako práce s duševním vlastnictvím, zakládáním firem nebo vytvářením spin-offů, které ovšem nejsou součástí formálního vzdělávání a musejí se získat praxí. Třetí oblast se týká řízení inovačního procesu, kdy se v praxi mnohé inovace ztratí, zůstanou nevyužité. Čtvrtou oblastí jsou lidé jako ústřední prvek inovačního systému. Nemeth zdůraznila, že zhodnocování znalostí má vedle ekonomického procesu i společenský rozměr, kdy jsou do procesu zapojeni občané. Ti jsou nejen příjemci výsledků, ale i partnery v diskusi o tom, jakým směrem se inovace ubírají. Pátou oblastí je monitorování a udržitelnost systému, neboť měření úspěšnosti zhodnocování znalostí je složité, protože přínosy nejsou vždy okamžitě viditelné ani snadno kvantifikovatelné.

Na stejné téma navazovala odpolední panelová diskuse, kterou vedli S. Nemeth, Martin Fusek, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace a zástupce ředitele pro strategický rozvoj ÚOCHB AV ČR, dále přednášející Inge Volman, Business developer z Radboud University, a Hana Kosová, odbornice na valorizaci na volné noze. Diskuse se zaměřila na různé přístupy ke znalostní valorizaci. Dle diskutujících zahrnuje tento pojem nejen komercializaci vědeckých výsledků, ale i jejich společenské dopady a využití ve veřejné správě či občanské společnosti. Na příkladech ze Švédska, Portugalska a Nizozemska ukazovali, jak může být systém podpory inovací dobře koordinovaný, otevřený a efektivní.

Při debatě o tom, zda má mít prioritu komerční či společenská stránka valorizace, se účastníci shodli, že obě jsou důležité, ale vyžadují odlišné přístupy a metriky. V otázce organizací, které spojují výzkum s průmyslem a veřejnými institucemi (kanceláře pro transfer technologií, inkubátory a inovační agentury), našli řečníci shodu na potřebě jejich profesionalizace, schopnosti komunikovat mezi vědeckým a aplikačním světem a aktivně hledat řešení namísto překážek. Překážky přenosu výsledků výzkumu do praxe vidí panelisté v pozdním zapojení klíčových aktérů, v nízké motivaci vědců a v jejich administrativním přetížení. Diskutující by přivítali změnu myšlení, větší podporu podnikatelského ducha a mobilitu mezi akademií a průmyslem.

Po celou dobu konference CZEDER mohli účastníci navštívit posterovou sekci ve foyer hotelu, kde výzkumníci a výzkumnice z vědeckých ústavů a univerzit prezentovali své úspěšné projekty. 

Konference CZEDER je největší akce věnovaná evropským rámcovým programům pro výzkum, technologický vývoj a inovace v České republice a každoročně ji pořádá Technologické centrum Praha ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy za účasti významných řečníků a hostů z akademické sféry, veřejné správy a zástupců Evropské komise. Účastníky konference pozdravil také Jiří Nantl, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy a Michal Pazour, zástupce ředitele Technologického centra Praha (TC Praha), který připomněl dlouholetou spolupráci s MŠMT a rostoucí význam české účasti v evropském výzkumu. Zdůraznil potřebu společné evropské reakce na demografické, klimatické a geopolitické výzvy i otázku technologické suverenity.

Záznam z konference je zveřejněný na YouTube kanálu zde.

Článek vychází z tiskové zprávy Technologického centra Praha, kterou redakčně upravila a doplnila Vladislava Vojtíšková.