Evropská kosmická agentura si na ministerské radě prosadila historické navýšení rozpočtu i jasný mandát pro aktivity v oblasti obrany a bezpečnosti.
Na setkání ministrů v Brémách 26. a 27. listopadu členské státy odsouhlasily, že v příštích třech letech zvýší rozpočet agentury na 22,1 miliardy eur. Tento krok odráží rostoucí význam vesmíru pro evropskou bezpečnost i technologickou suverenitu.
Výsledek se přiblížil původnímu požadavku Evropské kosmické agentury (ESA) ve výši 22,3 miliardy eur a znamená tak nárůst o 30 % oproti současnému rozpočtu. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher připustil, že tak těsný soulad mezi požadavkem a výsledkem nepamatuje. „Když jsem ta čísla viděl, nevěřil jsem vlastním očím. Bylo to velmi emotivní,“ řekl novinářům. „Ministři evidentně vzali vážně to, že Evropa musí dohnat ztracený náskok.“
Součástí přijaté rezoluce je také jasný mandát, aby se ESA mohla věnovat projektům v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně financování nového programu European Resilience from Space. Ten má posílit evropské schopnosti v oblasti zpravodajství, sledování, navigace a bezpečné komunikace.
Největším přispěvatelem zůstává Německo s částkou 5,1 miliardy eur (23 % členských příspěvků), následované Francií a Itálií, které dodají shodně po 16 %. Německá ministryně pro výzkum, technologie a vesmír Dorothee Bär označila navýšení svého národního podílu o 30 % za „velmi jasný signál“, obzvláště v době rozpočtových škrtů.
Reakce na geopolitické tlaky i technické zpoždění
Současný tříletý rozpočet ESA z roku 2022 činí 16,9 miliardy eur a už tehdy panovaly obavy, že je nedostatečný pro konkurenci s USA či Čínou. Od té doby výzvy zesílily: pokračující válka na Ukrajině a zpoždění evropských nosných raket dočasně přinutily Evropu spoléhat na zahraniční služby pro přístup do vesmíru.
Úspěšný komerční debut rakety Ariane 6 v březnu 2025 a návrat Vega-C sice obnovily evropskou autonomii, ESA však upozorňuje, že bude nutné masivně investovat do budoucích kapacit, nových technologií i posílení klimatického monitoringu, průzkumu a obrany.
Aschbacher ministrům připomněl, že USA tvoří 60 % světových výdajů na vesmír, zatímco Evropa pouze 10 %. V oblasti obranných vesmírných výdajů je rozdíl ještě výraznější.
Silný důraz na inovace a dopravu do vesmíru
Největší část rozpočtu, 4,4 miliardy eur, připadne na kosmickou dopravu. ESA tím naváže na rozhodnutí loňského summitu v Seville, kde byla vyhlášena European Launcher Challenge – iniciativa na podporu konkurenceschopného trhu inovativních komerčních nosičů. Členské státy do ní nyní vložily přes 900 milionů eur, více než dvojnásobek původně plánované částky.
Vědecký program ESA dostane 3,8 miliardy eur, tedy každoroční růst o 3,5 % nad inflaci. Díky tomu může agentura uvažovat například o výpravě k ledovému měsíci Saturnu Enceladu a hledání stop života – mise bude teprve posuzována.
Další klíčové oblasti:
- 3,5 miliardy eur na pozorování Země
- 3 miliardy na pilotovaný a robotický průzkum
- 2,1 miliardy na konektivitu a bezpečné komunikace
Podle Aschbachera půjde 22 % celého rozpočtu do inovací, a to zejména v oblastech jako umělá inteligence, kvantové technologie, nové druhy pohonů či robotika.
EU i banky masivně navyšují investice do vesmíru
Do vesmíru více investuje i samotná Evropská unie. Evropská komise plánuje v novém Evropském fondu pro konkurenceschopnost (European Competitiveness Fund) od roku 2028 vyčlenit 131 miliard eur na obranu a vesmír – pětinásobek současné úrovně.
Ministrům to potvrdil komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius, který zdůraznil, že společné plánování EU, ESA a Evropské obranné agentury je dnes důležitější než kdy dřív.
Novinkou je také oznámení Evropské investiční banky (EIB) týkajícího se spuštění první specializované úvěrové linky pro vesmírné firmy. Program Space TechEU má mobilizovat 1,4 miliardy eur, z toho 500 milionů půjde přímo od EIB. ESA bude bankám poskytovat technické poradenství.
„Chceme tento nástroj rychle nasadit a podpořit růst i industrializaci evropského vesmírného sektoru,“ uvedla Catherine Bender z EIB.
ESA zároveň rozšiřuje své mezinárodní partnerství. Kanada přislíbila pětinásobné navýšení svého příspěvku a agentura během roku prohloubila spolupráci s Indií, Japonskem či Jižní Koreou.
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
