Jak kreativně a neotřele komunikovat vědu pro celou řadu cílových skupin? Odpověď nabídli odborníci na popularizaci vědy ve svých výstupech na letošní konferenci SCIENCE COMMUNICATION, tradičně pořádané portálem VědaVýzkum.cz. Řečníci sdíleli pozitivní i negativní příklady z vlastní praxe napříč řadou formátů: od workshopů, velkých akcí po prezentace na veletrzích i komunikaci na sociálních sítích.
„Řečníci naší konference tvoří jen omezenou výseč kreativních lidí. Řada přítomných v publiku se však sama aktivně podílí na komunikaci vědy – pořádá akce na svých ústavech, píše články či se věnuje dalším formám popularizace. Nebylo v našich možnostech vás všechny představit jako řečníky. Prosím proto, abyste konferenci využili i k setkání s kolegy z jiných ústavů, kteří řeší v oblasti komunikace vědy stejné výzvy jako vy, k načerpání inspirace i ke sdílení vlastní praxe,“ uvedla při zahájení konference Vladislava Vojtíšková, šéfredaktorka portálu VědaVýzkum.cz.
Úvodního slova se ujal také majitel portálu Jan Mach a v pořadí již šestým ročníkem konference, pořádaným na Ústavu fyziky plazmatu na pražském Ládví, provázela v roli moderátorky redaktorka a editorka portálu Tereza Mašínová.
Žákovské chemické experimenty s přidanou hodnotou
V prvním bloku přednášek vystoupila Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, která prostřednictvím vzdělávacích programů založených na experimentování přibližuje zábavnou formou chemii nejen žákům ZŠ a SŠ, ale také předškolákům. (Celý rozhovor s Květoslavou Stejskalovou naleznete zde.)
„Náš tým PEXED (Popularization EXperimental EDucation) tvoří 50 vědců a studentů, kteří se střídavě zapojují do pestré palety vzdělávacích programů – od workshopů, chemických kroužků, sobotních chemických kurzů (Cesta za Nobelovkou) po programy pro středoškoláky (Den (s) vědcem, Hledá se nový Heyrovský), prázdninovou letní školu či chemické divadlo. Důraz klademe zejména na teorii, bez níž se experimentování neobejde. Právě v dobře vysvětlené teorii, vystavěné na logice – nikoli na biflování definic, kterým žák nerozumí – spatřuji přidanou hodnotu,“ popsala rozsah aktivit PEXED Květoslava Stejskalová.
Ve své prezentaci zároveň zmínila i příběh Petra Vítka, jednoho z řady úspěšných absolventů programu, dnes studenta VŠCHT, který se také aktuálně stal lektorem programu Otevřená věda AV ČR v rámci stáže Subnanometrové klastry jako vysoce účinné katalyzátory.
Přečtěte si také
Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? Čtěte v rozhovoru.
Dny elektronové mikroskopie v Brně: Jak Brno zpřístupnilo nanosvět všem
V další prezentaci představila Lucie Mezníková z Oddělení spolupráce a rozvoje Magistrátu města Brna zrod a vývoj Dnů elektronové mikroskopie (DEM). Zatímco první ročník v roce 2017 přilákal 5 000 návštěvníků, v roce 2025 už jejich počet vzrostl na čtyřnásobek, tedy na 20 000.
„Brno zaujímá v oblasti elektronové mikroskopie výjimečné místo s tradicí sahající až do období po druhé světové válce. Přibližně 30 % světové produkce elektronových mikroskopů se vyvíjí a vyrábí právě zde. Město disponuje několika významnými výzkumnými pracovišti – například Ústavem přístrojové techniky AV ČR, CEITEC a specializovanými laboratořemi na brněnských univerzitách. V celém ekosystému elektronové mikroskopie, včetně návazných dodavatelů, pracuje až 5 000 lidí. Souhrnný obrat hlavních brněnských firem – Thermo Fisher Scientific, TESCAN a Delong Instruments – dosahuje zhruba 30 miliard korun. I přes tyto působivé údaje tento obor v Brně stále není veřejnosti dostatečně známý, a firmy proto usilují o to, aby byly viditelné také jako atraktivní zaměstnavatelé,“ uvedla Lucie Mezníková k důvodům popularizační akce DEM.
Flash talks přinesly představení portálu VědaVýzkum.cz, projektu OpenLab a propojení vědy se scrollováním
Po obědě pokračovala konference blokem Flash Talks, v rámci kterého se řečníci v desetiminutových vystoupeních podělili o své zkušenosti s realizací kreativních forem komunikace vědy.
Nechybělo ani představení portálu VědaVýzkum.cz, které uvedla jeho šéfredaktorka Vladislava Vojtíšková. Představeno bylo zaměření portálu, jeho partneři, obsah i možnosti spolupráce.
V další prezentaci vystoupila Jitka Richtová, vedoucí projektu České Budějovice OpenLab, který vzniká při Biologickém centru AV ČR ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou. Moderní vzdělávací laboratoř propojuje vědu, kreativitu a praxi. Nabízí žákům, jejich učitelům i široké veřejnosti kurzy, workshopy a zájmové aktivity, během nichž objevují STEM obory zábavnou a interaktivní formou. „Koncepty OpenLabů odpovídají zaměření hostující instituce. Z velké části plní funkci spojovacího článku – propojuje hlavní poslání instituce s vnějším světem. Na to navazují specifika a potřeby daného regionu, které daný OpenLab reflektují,“ uvedla Richtová.
Další prezentující, studenti David Mareš a Pavlína Konopáčová z Technické univerzity v Liberci, představili svůj úspěšný instagramový profil s virálními videi z nanochemické laboratoře. Během jediného roku se těmto „vědeckým content creatorům“ podařilo vybudovat profil, jehož nejpopulárnější video překročilo hranici pěti milionů zhlédnutí. „Instagram nám umožňuje sledovat statistiky, díky kterým jsme zjistili, že se nám podařilo zasáhnout cílovou skupinu mladých lidí ve studijním věku. Zpočátku jsme slavili každého nového sledujícího, ale díky výběru vhodných trendů – například smyčkových videí – se nám podařilo zaujmout. Naše poselství tedy zní: hlavně se nevzdávat,“ uzavřela svou prezentaci dvojice mladých popularizátorů vědy.
Česká asociace science center, Didaktikon a vstup do nanosvěta i do ulic na FZU
Jako další řečnice vystoupila Tereza Martínková Bártlová, odborná garantka a manažerka vzdělávacího centra Didaktikon. V rámci bloku Flash Talks nejprve představila jako zástup Ivany Češkové Českou asociaci science center – profesní organizaci sdružující česká science centra, hvězdárny, planetária a další instituce věnující se popularizaci vědy, techniky a vzdělávání.
„Ambicí České asociace science center je od roku 2013 sdružovat organizace zaměřené na neformální vzdělávání a popularizaci vědy široké veřejnosti, které si kladou za cíl lidi nadchnout a – zejména u žáků – probudit zvídavost a odvahu, jež se stala naším krédem. Odvaha věci zkoumat je totiž to, co potřebujeme nejen u žáků, ale u všech návštěvníků,“ uvedla Tereza Martínková Bártlová.
Přečtěte si také
Česká asociace science center sdružuje sedm různých institucí, planetárií a science center v šesti městech po celé České republice. V rozhovoru s Ivanou Češkovou, ředitelkou České asociace science center, jsme se bavily o jejich významu v neformálním vzdělávání, potížích s financováním, které brání dalšímu rozvoji, i o centrech, která byste neměli v Evropě minout.
Následně v prezentaci dalšího bloku Tereza Martínková Bártlová přiblížila také samotné centrum Didaktikon, který sídlí v pražském Kampusu Hybernská a vznikl ve spolupráci hlavního města Prahy s Univerzitou Karlovou. Jedná se o moderní prostor zaměřený na neformální vzdělávání, kde se žáci i učitelé setkávají přímo s vědci a pedagogy univerzity. Ti stojí za tvorbou expozic i workshopů a do programů přinášejí nejen odborné znalosti, ale také osobní nadšení pro vědu.
Blok Flash talks se svou prezentací uzavřela Věra Ondřichová, vedoucí PR a popularizace na Fyzikálním ústavu AV ČR, která divákům přiblížila fyzikální komiks nazvaný Taje nanosvěta, publikační počin z letošního roku, a outdoorovou aktivitu – Naučnou stezku AV ČR Ládví/Kobylisy. „Komiksem jsme si stanovili cíl přiblížit žákům středních škol ne příliš lehce uchopitelné téma světa na nanoúrovni. Jeho hrdiny je dvojice středoškoláků, kteří se během své stáže v rámci Otevřené vědy záhadně ocitnou v minulosti – a to na samém sklonku roku 1959 v době přednášky Richarda Feynmana. Úplnou novinkou v rámci našich aktivit jsou také Divadelní dny FZU. Naučnou stezkou jsme si pak stanovili za cíl prostřednictvím exponátů a interaktivních artefaktů seznámit veřejnost s jednotlivými ústavy,“ přiblížila aktivity v oblasti popularizace FZU Ondřichová.
Přečtěte si také
V areálu Akademie věd ČR v Praze 8 na Ládví vzniká nová naučná stezka, která přístupnou a hravou formou představí veřejnosti výzkum místních ústavů AV ČR. Interaktivní exponáty přiblíží témata z různých vědních oborů přímo ve veřejném prostoru.
Náročné výběrové řízení mladých kadetů mise Zero-G a popularizace STEM oborů
Jako poslední prezentující celé konference vystoupila Tereza Kubicová, náměstkyně pro technologický rozvoj ve společnosti CzechInvest, předsedkyně řídicího výboru ESA BIC Czech Republic a zakladatelka kosmického festivalu Czech Space Week. Ve své prezentaci přiblížila jeden z klíčových pilířů iniciativy České cesty do vesmíru – let Zero-G. Projekt si kladl za cíl motivovat mladou generaci ke studiu STEM oborů, které jsou s kosmickými aktivitami úzce propojené. Let umožnil vybraným účastníkům zažít stav beztíže, se kterým se běžně setkávají pouze profesionální astronauti.
„Půlroční šestikolové výběrové řízení přiblížilo zájemcům ve věku od třinácti do osmnácti let proces, kterým prochází astronaut předtím, než se může stát kandidátem letu do vesmíru. Do projektu se přihlásilo 861 dětí a na palubu letounu Airbus A310 jich bylo nakonec vybráno 26. Celý průběh probíhal pod dohledem francouzských instruktorů,“ popsala Kubicová. Výběr pak zahrnoval náročné jak kognitivní, fyzické, osobnostní, tak i psychologické testy. V současnosti již všichni kadeti působí jako ambasadoři České cesty do vesmíru a pomáhají prezentovat misi a s tím spojené technické vzdělávání na svých školách i dalších institucích.
Foto: Simona Špádová
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
