Vítězný tým ve své práci popsal, proč azulen porušuje tzv. Kashovo pravidlo, podle něhož molekuly vyzařují světlo pouze z nejnižšího, prvního excitovaného stavu. Azulen naopak vyzařuje světlo pouze z vyššího, druhého excitovaného stavu. Tuto hypotézu dále potvrdila experimentálně Lucie Ludvíková pomocí ultrarychlé transientní spektroskopie.

„Naše práce je typický výsledek základního výzkumu, v němž se snažíme pochopit, jak se věci chovají. My jsme sledovali, jak se chovají molekuly v excitovaných stavech. Zaměřili jsme se na molekulu azulen, organickou sloučeninu, která je známá v chemické komunitě, protože se chová velmi výjimečně a porušuje několik pravidel o typických vlastnostech uhlovodíků," říká vítěz Tomáš Slanina a blíže popisuje přelomovost práce:

„Podařilo se nám vysvětlit, jak azulen hospodaří s energií. Zatímco Kashovo pravidlo říká, že fotochemické vlastnosti většiny uhlovodíků nezávisí na tom, jestli je excitujeme světlem s vysokou či nízkou energií, chování azulenu po ozáření viditelným světlem a vysoce energetickým UV zářením se liší. Při ozáření viditelným světlem se tato energie přemění na teplo, při ozáření UV zářením vyzařuje azulen světlo ve formě fluorescence. Naše vysvětlení tohoto jevu nám jednak pomáhá pochopit, jak molekuly nakládají s excitační energií, ale může to vést i k designu látek, které budou s touto energií lépe hospodařit," popisuje Tomáš Slanina. 

Ocenění vnímá Tomáš Slanina jako velkou poctu pro celý jeho tým: „Je to obrovské uznání, moc si toho vážíme a bereme to jako motivaci do budoucna. Rád bych zdůraznil, že to byla práce celého týmu, hlavní zásluhu na projektu má první autor studie David Dunlop. Moc se nám líbilo slavnostní předávání, při které byla věda opravdu v hlavní roli."

Kromě nejlepšího výsledku základního výzkumu z oblasti technických a přírodních věd vybrala odborná porota ještě nejlepší diplomovou práci, nejlepší disertační práci a nejlepšího pedagogického pracovníka. Spolu se studenty získali odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací.

Nejlepší disertační práce

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovi univerzity v Brně za práci s názvem Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů. Každý rok zemře po celém světě na nemoci související s multirezistentními bakteriemi pět milionů pacientů ročně a do roku 2050 se toto číslo pravděpodobně zdvojnásobí. Mezi nadějné antimikrobiální látky patří bakteriociny, na které se zaměřila i Kateřina Snopková. Zkoumala interakce environmentálních kmenů enterobakterií a pseudomonád, které pocházejí z Antarktidy, charakterizovala detekované bakteriociny na molekulární úrovni a stanovila jejich inhibiční potenciál vůči klinickým patogenům.

Nejlepší diplomová práce 

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci získal Dominik Vašinka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Aplikace strojového učení v kvantovém měření. Originálním příspěvkem Dominika Vašinky k danému tématu je, že představil novou techniku optimalizace, která využívá pokročilých metod strojového učení. Zaměřil se při tom na konkrétní problém přesné manipulace se směrem kmitání světla na úrovni jednotlivých fotonů.

Nejlepší pedagogický pracovník 

Jako nejlepší pedagogický pracovník obdržel Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Hlavní oblastí jeho vědeckého i pedagogického zájmu jsou numerické metody analýzy obrazů a signálů. Pro jeho způsob výuky je typický dialog se studenty a snaha vtáhnout je během přednášky do řešení daného problému. Studenti jej dlouhodobě hodnotí jako jednoho z nejlepších vyučujících na fakultě i na celé škole. Další společensky významnou činností prof. Druckmüllera jsou populárně-vědecké přednášky, kterých přednesl stovky, a to v Česku i v zahraničí.

Vynikající kvalita ženské vědecké práce 

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za druhé místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získala Jekatěrina Jaroslavceva z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Nový algoritmus pro spojování 3D energetických depozitů založený na grafových neuronových sítích pro experiment CMS na velkém hadronovém urychlovači v CERNu. Práce Jekatěriny Jaroslavcevy pojednává o aplikaci umělé inteligence ve výzkumu částicové fyziky. Oceněná studentka vyvinula model využívající umělou inteligenci, který vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) používají k analýze částicových interakcí na velkém hadronovém urychlovači (LHC).

Ocenění za překonání překážek 

Ocenění za překonání překážek při studiu udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense získala Veronika Kamenská Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Veronika Kamenská trpí vrozenou, postupně se zhoršující zrakovou vadou, která ji omezuje při čtení běžného textu a práci s mikroskopickou technikou, vedle toho se potýká se specifickými poruchami učení. V období dospívání se u ní navíc rozvinulo psychické onemocnění, projevující se depresemi a úzkostmi. I přes tyto překážky úspěšně dokončila inženýrské studium programu Biomedicínské inženýrství a bioinformatika na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, kde obhájila diplomovou práci s názvem Využití bezheslové autentizace k identifikaci studenta ve výuce. V současné době pokračuje ve studiu prvního ročníku navazujícího inženýrského studia na Fakultě podnikatelské, současně je studentkou doktorského studijního programu Simulace v medicíně na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Veronika Kamenská je také spoluautorkou aplikace Nepanikař, která pomáhá lidem bojujícím s úzkostí, depresí a dalšími psychickými problémy.

Ceny za nejlepší absolventskou práci 

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Erik Derner z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Marek Kollmann z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za diplomovou práci s názvem Plánování výroby tepla a elektřiny v zařízení na energetické využití odpadu s využitím strojového učení.

Čestná uznání 

Poroty navíc udělily dvě uznání: čestné uznání za nejlepší diplomovou práci na téma Průmysl 4.0 za inovativní přístup k propojení Průmyslu 4.0 a biomedicíny získala Věra Šramhauserová z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci za práci Prototyp IoT komunikačního zařízení k digitalizaci ve zdravotnictví. Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Téměř 500 přihlášek 

Odborné poroty vybíraly z 496 přihlášek, 20 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 29 % ženy, mezi oceněnými pak představují 25 %. První příčku v počtu ocenění získalo České vysoké učení technické v Praze (6 oceněných), následuje Akademie věd ČR (5 oceněných) a Vysoké učení technické v Brně (3 ocenění), Univerzita Palackého v Olomouci a Masarykova univerzita (po 2 oceněních), Univerzita Karlova a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (po 1 oceněném). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 16,4 milionu Kč.

„V šestadvacátém ročníku soutěže jsme ocenili zcela mimořádné práce a osobnosti,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. „Nejde jen o vynikající zpracování, ale především o témata vítězných prací, která se zaměřují na palčivé problémy lidstva: jak si poradit s multirezistentními bakteriemi, jak lépe porozumět cirkadiálním rytmům, které ovlivňují život a duševní zdraví každého z nás, nebo jak využít skupiny dronů pro řešení krizových situací.“ vysvětlil Palíšek. „Další ročník soutěže jasně ukázal, že studenti, stejně jako pedagogové našich vysokých škol, dosahují výsledků srovnatelných se světovou špičkou,“ dodal.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 26 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 60 odborníků, zástupců akademické obce a neziskových organizací. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. Záštitu nad udílením cen 26. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o., Siemens Advanta a Zátiší Group.

Zdroj: Siemens, Tomáš Slanina