Ambice Finska dosáhnout do roku 2030 výdajů na výzkum a vývoj na úrovni 4 % hrubého domácího produktu si žádá procesní, systémové i legislativní změny. Aktuálně země vydává na R&D 3 % HDP, z nichž třetinu financuje stát a dvě třetiny soukromý sektor. Finsko disponuje unikátní sítí státních výzkumných institutů, s nimiž v praxi firmy i univerzity široce spolupracují.

Horizont Evropa je v třetím roce svého fungování a k dispozici jsou předběžné statistiky, Švédsko se v rámci předsednictví Rady EU zaměří na boj s klimatickými změnami, Nový Zéland se vypořádává s přidružením k Horizontu Evropa. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý únor.

I přesto, že Švýcarsko hostí jednu z největších vědeckých organizací na světě, bylo loni v září vyloučeno z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Stalo se tak proto, že není přidruženo k rámcovému programu Evropské unie pro výzkum Horizon Europe. Švýcarští vědci označili rozhodnutí EU za nerozumné.

Klíčovou roli ve vědě sehrávají editoři vědeckých časopisů, kteří mají hlavní slovo v otázce publikování rozličných odborných témat. Podle nedávno zveřejněné studie zaměřující se na praxi editorů je hlavním problémem sebe-publikace a propastný rozdíl v zastoupení žen a mužů na vedoucích postech jednotlivých periodik.

Korejská sonda Danuri, známá také jako Korea Pathfinder Lunar Orbiter (KPLO), odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX na začátku srpna loňského roku.  Na oběžnou dráhu Měsíce dorazila o čtyři měsíce později, v polovině prosince. Tímto milníkem se Jižní Korea zařadila do exkluzivního klubu zemí s úspěšnými misemi na Měsíc, do kterého patří mimo jiné také Japonsko, Čína a Indie.

Velká Británie bude lákat soukromé investory do výzkumu, Brusel chystá iniciativu na podporu mladých výzkumníků, napětí v oblasti výzkumu mezi USA a Čínou stoupá. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.

Spolupráce mezi Akademií věd České republiky a Academia Sinica na Tchaj-wanu se rozvíjí navzdory proběhlé pandemii, a to ve všech třech vědních oblastech – od živé i neživé přírody až po humanitní a společenské vědy. Po téměř třech letech izolace se Tchaj-wan pomalu otevírá, a je tedy potěšující, že tamní vědci opět mohou přivítat české kolegy na ostrově i osobně.

Akademická půda je považována za svobodnější, ale i zde jsou znát nerovnosti odvíjející se od určitých odlišností. Zajímalo nás, jak se v našem i světovém vědeckém prostředí cítí LGBTQ+ komunita. K problematice LGBTQ+ vědců v Česku se pro nás vyjádřil odborník v oblasti sociálně-vědního výzkumu sexuality Michal Pitoňák.

Které osobnosti nejvíce udávaly trendy ve světové vědě a výzkumu v roce 2022? Časopis Nature sestavil žebříček deseti nejvýznamnějších osobností vědy, pěti žen a pěti mužů, kteří v letošním roce formovali vědu. Je mezi nimi například astronomka, díky níž jsme mohli spatřit jedinečné snímky vesmíru nebo vědkyně, která se stala hlasem Ukrajiny.

Vleklé dohady o peníze zbylé v programu Horizont Evropa, Německo zřizuje národní agenturu pro transfer technologií a Švédsko se připravuje na předsednictví Radě EU. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě politiky výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý prosinec událo.