Rozhovor vznikl v rámci kampaně Měsíc žen ve vědě, kterou na České zemědělské univerzitě v Praze spouští s podporou projektu AGRIGEP při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Tento svátek připadl na 11. února. V souvislosti s kampaní oslovili Janu Mazancovou, která působí na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.
Už 27. září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892–1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA.
Toho, že je Česká republika poměrně úspěšná v budování technologických firem s globálním produktem, už si každý asi všiml. O nějakém miliardovém „exitu” nebo dalším investičním kole si přečteme téměř každý měsíc. Zdá se tedy logické podpořit začínající technologické firmy z našich daní a investovat tak do budoucí prosperity v této oblasti.
Univerzita Hradec Králové dlouhodobě podporuje rovnost pohlaví ve společnosti a obzvláště pak ve vědě. S hrdostí sledujeme příběhy vědkyň, které často dokáží skloubit profesní život s tím osobním. Jednou z mnoha úspěšných žen na naší univerzitě je Hanka Tomášková z Fakulty informatiky a managementu UHK.
Slova nobelisty Ernesta Rutherforda o tom, že vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance, vystihují nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky. Objevy dokázal vysvětlit široké veřejnosti přirovnáním nové formy magnetismu k tanci labutí.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o novém hodnocení programu Horizont Evropa a nové šabloně pro tvorbu směrnice k projektovému odměňování.
Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací.
Vývoj v oblasti umělé inteligence rychle nabírá na dynamice a odborníci se shodují, že s nástroji jako ChatGPT firmy OpenAI jsme teprve na začátku vývoje, který je srovnatelný s pronikáním internetu do společnosti. Špičkové produkty v oblasti IT může nabídnout i Rakousko, základní výzkum a aplikace řešení ale zatím v praxi naráží na nedostatek finančních prostředků ze strany státu i v oblasti rizikového kapitálu.
S Helenou Illnerovou, bývalou předsedkyní Akademie věd ČR a bývalou předsedkyní a dnes emeritní členkou Učené společnosti, jsme se sešly k bilančnímu rozhovoru. V druhé části rozhovoru s profesorkou Helenou Illnerovou jsme si povídaly o vedení Akademie věd ČR, zkušenostech s politiky a popularizaci vědy.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nenechte si ujít otevření registrace na Festival Nového evropského Bauhausu a přihlašování do podnikatelských programů EIT Food. Dozvíte se také o digitálním partnerství EU a Kanady, předběžném kalendáři výzev MSCA pro rok 2024 a zprávě Evropského parlamentu k implementaci programu Erasmus+. Nepřehlédněte také tři nové výzvy CHIPS JU.
Strana 176 z 772