Daniel Münich

Akademický ekonom zabývající se výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v doktorském programu na CERGE-EI. Kromě výzkumné a pedagogické činnosti působil jako expert či poradce v rámci projektů EU, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a dalších institucí. Působí v České společnosti ekonomické, publikuje články v novinách a časopisech a komentuje témata související s trhem práce, školstvím, vzděláváním, vědou a výzkumem.

Tento blog je určen pouze těm, kteří návrh programového prohlášení nastupující vlády berou alespoň trošku vážně. V předposlední kapitole na konci najdeme kapitolu 17. Věda, výzkum a inovace. Při jejím čtení jsem zaznamenal úvahy, které se mi při tom prohnaly hlavou. Vedle klasických floskulí, které neurazí ani nepomohou, program obsahuje řadu neuspořádaných záměrů. Mohou, ale také nemusí fungovat. Najdeme tam věci, které slíbila a nesplnila již řada předchozích vlád. Také tam najdeme několik slibů tajemných nebo různě interpretovatelných.

Základní údaje: Daniel Münich; 19.11.2025

Ještě jednou se vracím k výzkumu na našich dvou největších univerzitách, Karlově a Masarykově. Tentokrát proklepnu, jak se v základním výzkumu za posledních zhruba 12 let posunuly. Opět to bude po oborech a bude mě zajímat nejen posun v personálních kapacitách a publikačním výkonu, ale také posun v kvalitě.

Základní údaje: Daniel Münich; 17.9.2025

Jak si na velké univerzitě vedou různé obory v základním výzkumu? Z počtu vědeckých článků to rozhodně nevyčtete. A zdaleka nejde pouze o to, že význam a přínos článků (jejich obsahu) se výrazně liší, a že se liší i oborově specifická publikační produktivita vědců. Zásadní roli totiž hraje i personální velikost oborů na univerzitě. Na to se v Česku rádo zapomíná a závěry o kvalitě pracovišť a škol se často dělají pouze na základě počtu článků, v lepším případě se rozlišuje, kde byly publikovány.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.9.2025

Který vědní obor je v Česku nejlepší? Tohle je častá, ale trochu naivní otázka, pokud si neřekneme, co je naším měřítkem kvality. Pokud jde o výzkum základní a bibliometrickou oporu jeho hodnocení, nabízí se nám měřítka tři: (i) velikost oboru, (ii) publikační výkon oboru a (iii) publikační produktivita. A hodnoty všech tří ukazatelů dávají smysl pouze ve srovnání se zahraničními standardy nebo v čase.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.7.2025

Loňské (2024) kolo celonárodního hodnocení výzkumných organizací za období 2018–2022 (zvané Hodnocení 2023) v Modulech 1 a 2 skončilo až před pár týdny zveřejněním výsledků tzv. škálování, tedy výsledků tzv. tripartitních jednání. Hodnocení v Modulech 3 až 5 proběhlo naposledy v roce 2020, ale výsledky jsem nenašel. Další kolo probíhá letos.

Základní údaje: Daniel Münich; 10.6.2025

V nedávném rozhovoru Zdeněk Strakoš, znalec programu ERC, vysvětluje, jak z peněz vyždímat špičkovou vědu. Kvalita vědy že se nedá počítat na body. Ale to, co říká, velmi kontrastuje s tím, jak vědu u nás ve velkém financujeme. České vědě pak nechybí talenty, ale zahazujeme je. A do toho teď vláda schválila nový program finanční podpory vědy na vysokých školách z dílny MŠMT, který do velké míry opakuje přesně to, před čím Zdeněk Strakoš v rozhovoru varuje a co nefunguje. Korunu všemu nasadil název programu – Excelence.

Základní údaje: Daniel Münich; 19.5.2025

V nedávném rozhovoru náměstek pro vědu Pavel Doleček říká, že stát v rámci institucionálního financování výzkumu neprosazuje společenské vědní potřeby, potažmo priority společenské, protože stát nemůže výzkumným organizacím mluvit do toho, na co erární peníze použijí. Dle blogu Daniela Münicha do toho stát mluvit nemůže proto, že si pro to dosud nevytvořil dostatečně silné nástroje.

Základní údaje: Daniel Münich; 10.4.2025

Vyšel nový světový žebříček vysokých škol QS Word University Ranking 2025 by Subject. Zajímavé a cenné na něm je oborovost. Jak si na něm stojí české vysoké školy, shrnul dobře již přede mnou portál Vědavýzkum.cz. Já to jen doplním. Relativně silné zastoupení má Česko v oborové skupině přírodních věd neživé přírody a v oborech věd technických. Naopak velmi slabé zastoupení má Česko v oborech společensko-vědních, kde najdeme pouze tři české vysoké školy. V řadě společensko-ekonomicky důležitých oborů pak Česko zastoupení nemá. Na třech nejlepších percentilových oborových pořadích se z českých vysokých škol umístila Česká zemědělská univerzita (ČZU) v oboru Agriculture a Univerzita Karlova v oborech Medicine a pak Economics and Econometrics.

Základní údaje: Daniel Münich; 27.3.2025

Toto je druhá epizoda v sérii blogů, kde vás polopaticky provádím výsledky posledního kola národního hodnocení vědy a výzkumných organizací. V první epizodě jsem se věnoval hodnocení vědních oborů v Reportu I v rámci Modulu 2. Tentokrát pokračuji Reportem II, který usiluje o zhodnocení výzkumných organizací (VO).

Základní údaje: Daniel Münich; 26.2.2025

Dlouho očekávaná reformička financování doktorských (PhD) programů zřejmě skončí jako obvykle. Zásadním nedostatkem dosavadního systému bylo, že klíčový regulátor a poskytovatel podpory postrádal informace o kvalitě PhD programů. Na tom se bohužel nezmění nic, protože hodnocení PhD programů se nestalo součástí právě schvalované revize Metodiky 17+ národního hodnocení vědy na vysokých školách.