Daniel Münich: České vysoké školy na světovém oborovém žebříčku QS 2026

Tentokrát jsem při psaní blogu spojil síly s Lucií Beránkovou, která v současnosti působí jako hlavní analytička týmu 2ET, tedy agendy 2. ekonomické transformace. 

A mimořádně blog začneme hutnějším shrnutím: 

• Světový žebříček vysokých škol QS Word University Ranking by Subject je jedinečný svou oborovostí. Je v něm dost nesystematicky zařazena i neuniverzitní Akademie věd ČR, kterou ale v našem srovnání tiše ponecháváme (Pozn. red. – redakce VědaVýzkum.cz vydavatele žebříčku s tímto dotazem kontaktovala a vydavatel odpověděl, že jde o chybu a Akademii věd ČR z žebříčku vyřadí). V letošním vydání žebříčku QS 2026 se alespoň v jednom oboru umístilo 16 českých škol z celkem 23, u kterých lze s ohledem na jejich misi umístění předpokládat. V roce 2026 se na žebříček QS poprvé dostala UTB.

• Celkově se na žebříček dostalo 91 českých oborů x škol. Od roku 2023 tak jejich počet narostl o 20. Z toho se ale pouze třetina nachází v horní polovině oborových pořadí a pouhé dva obory českých škol v nejlepší oborové čtvrtině. Nejvyššího relativního oborového pořadí v Česku dosáhly obory Agriculture and Forestry na ČZU (12,2 %), Medicine na UK (17,2 %); Art & Design na UMPRUM (25,1 %) a Economics & Econometrics na UK (25,2 %).    

• Nejvíce oborů na QS mají UK (30), MU (15), ČVUT (10) a VUT (10). Nejčastější zastoupení má Česko v oborech Chemistry (7), Computer Science & Information Systems (6) a Material Sciences (6).  

• Za pozornost veřejných politik stojí strategicky či společensky důležité obory, ve kterých se české školy na žebříček nedostaly vůbec, jako např. Development Studies; Hospitality & Leisure Management; Social Policy & Administration; Statistics & Operational Research.  

• Od roku 2023 si většina oborů českých škol relativní pořadí udržela nebo zlepšila. K propadu došlo jen v menším počtu oborů x škol.  

• Celkově lze na žebříku QS mezi roky 2023 a 2026 sledovat poměrně rychle rostoucí počty oborů českých škol a většinově jisté zlepšování v jejich pořadí. Na druhé straně je třeba vnímat poměrně nízkou výchozí základnu, tedy nízký počet oborů na žebříčku QS v roce 2023 a jejich nízké umístění. Zastoupení oborů českých škol zůstává nadále extrémně nízké v nejlepší čtvrtině škol na světě. Žádné české škole se dosud nepodařilo s oborem proniknout do Top 10 % na světě.

Přečtěte si také

Žebříček QS World University Rankings by Subject 2026: českým univerzitám klesá reputace, čínským stoupá

Jedno z nejrozsáhlejších světových srovnání oborů na jednotlivých vysokých školách odhalilo své letošní výsledky. V žebříčku QS World University Rankings by Subject si české univerzity oproti minulému roku často polepšily, největším skokanem je Česká zemědělská univerzita. Značně však klesla reputace českých univerzit, upozorňují autoři žebříčku. 

Rekapitulace 

O loňských výsledcích QS'25 jsem psal zde a Vladislava Vojtíšková z VědaVýzkum.cz zde. O letošních psala podrobně nedávno Vendula Grygová. Vřele doporučujeme si to přečíst předem a díky tomu můžeme popis indikátorů žebříčku QS, tedy jejich výhod, nevýhod a nedokonalostí, do velké míry přeskočit. Přesto pár upozornění uvést musíme.

V našem přehledu sledujeme pouze výsledky oborů českých vysokých škol, tedy pořadí obor x škola, a pomíjíme výsledky škol zahraničních.

Od textu na VědaVýzkum.cz se ten náš liší hlavně v tom, že nesrovnáváme absolutní pořadí oborů x škol, ale percentilová pořadí. Ta zohledňují skutečnost, že počet škol na žebříčku QS se napříč obory výrazně liší v rozsahu 50 (Music) až 850 (Computer science) a absolutní pořadí napříč obory proto nejsou srovnatelná. Právě z důvodů odlišných počtů škol v oborech je pro celková srovnání vhodnější sledovat spíše percentilová pořadí. Percentilové pořadí školy x oboru říká, v jaké relativní části oborového seznamu QS se daná česká škola umístila. Přesněji, v jakém procentu celkového počtu škol na seznamu QS daného oboru. Čím nižší percentilové pořadí, tím lepší umístění.(1)

Nabízíme hlavně detailní tabulky a grafy shrnující výsledky (tj. percentilová pořadí českých škol v oborech) s popisem příkladů pro čtenáře, jak si v nich najít a číst další detailní výsledky, zajímavé právě pro ně.

Raději připomínáme, že pořadí oboru vysoké školy na každém žebříčku, včetně toho QS, je do jisté míry dáno i celkovou velikostí školy (např. počet studentů, atp.) a velikostí daného oboru na škole. Pořadí oborů škol je totiž založeno na kombinaci dílčích indexů, přičemž hodnoty některých z nich silně korelují právě s velikostí školy (např. akademická pověst, pověst u zaměstnavatelů, h-index vědců, mezinárodní výzkumná síť pracoviště). Naopak jiné dílčí indexy (počet citací připadající na článek) reflektují jen kvalitu. V dřívějším postu na FB jsem (DM) vysvětloval a dával příklad UK a MU na žebříčku RWU/Shanghai, kde se UK nachází ve čtvrté stovce a MU až v páté, přičemž rozdíl lze do velké míry přisoudit právě rozdílu ve velikostech obou škol. 

Obory českých vysokých škol v jedné tabulce

Žebříčkem QS 2026 se můžete proklikávat sami. Ale pro celkový obrázek toho, jak Česko dopadlo, si zaklikáte opravdu hodně. Budete se muset postupně proklikat zhruba 60 vědními obory v 5 oborových skupinách, v rámci nich si vždy nakliknout Česko, v každém oboru si pak poznamenat absolutní pořadí českých VŠ a celkový počet hodnocených škol. Alternativně si můžete stáhnout data v nabízených XLS oborových souborech a v nich ty samé informace hledat v 60 oborových sešitech. Usnadnili jsme vám ale i letos práci a klíčové informace jsme vydestilovali do jediné Tabulky X. Logiku jejího obsahu vysvětlujeme níže na příkladu jedné z pěti oborových skupin, a to Social Sciences & Management. Zbytek už si snad čtenář najde a pochopí sám. 

Příklad oborové skupiny: Social Sciences & Management

Přehled oborů ve skupině Social Sciences & Management si zobrazte výběrem v menu nahoře v Tabulce X. V této oborové skupině se na žebříček QS jako celek dostaly pouze tři české školy: UK (54,4 %), MU (95,5 %) a VŠE (77,4 %). Procenta v tabulce udávají percentilové pořadí školy v oboru, čím menší, tím lepší (1). Celkové počty hodnocených škol v oborech této skupiny na světě vidíme ve sloupci (a). Počty zhodnocených škol se obor od oboru výrazně liší ve velkém rozsahu 50–850. Například v oboru Sports-Related Subjects najdeme na QS žebříčku vysokých škol pouze 149, v oboru Economics & Econometrics 699, tedy více než 4x víc. Pokud není v tabulce uvedeno nic, česká škola x obor se na QS žebříček v daném oboru nedostala. 

Vidíme, že v oborové skupině Social Sciences & Management má na žebříčku QS alespoň jeden obor pouze 5 českých škol. Z toho dvě (ČZU a UTB) pouze díky jedinému oboru z celkem 16 v této oborové skupině. Výrazně zde dominuje UK, která se na žebříček QS dostala hned v 9 oborech, MU pak ve 4 oborech a VŠE ve 3. Největší zastoupení, celkem 5 škol, má Česko v oboru Economics & Econometrics. Zdaleka nejlepší umístění v tomto oboru, a to na hraně nejlepší čtvrtiny z 699 škol světa, vykázala UK (25,3 %). Lepšího výsledku na celém žebříčku QS ve všech oborových skupinách dosáhly pouze další tři obory českých vysokých škol (Medicine na UK (17,2 %); Agriculture and Forestry na ČZU (12,2 %); Art & Design na UMPRUM (25,1 %)). Data z tabulky jsou přehledně vidět také v Grafu X. 

Zajímavé, nepřekvapivé, ale varující jsou obory, kde Česko naopak na žebříčku QS není zastoupeno ani jednou (Development Studies; Hospitality & Leisure Management; Marketing, Social Policy & Administration; Sports-Related Subjects; Statistics & Operational Research).

Obdobným způsobem si čtenáři sami mohou projít výsledky českých škol v dalších oborových skupinách pomocí menu v Tabulce X. Pro snadnější čtení nabízíme zobrazení výsledků také v Grafu X. Ten ukazuje percentilová pořadí oborů x škol ze souhrnné Tabulky X, čím lepší postavení oboru x školy na žebříčku QS, tím více nahoře. Klikem na legendě si můžete odfiltrovat oborové skupiny.

Zde shrnujeme klíčová pozorování:

• Alespoň v jednom oboru se umístilo 16 českých škol (tedy včetně AV ČR...) ze zhruba celkem 23, u kterých lze umístění na žebříčku teoreticky předpokládat na základě jejich mise. To představuje 91 českých oborů x škol. Viz souhrnná Tabulka 1 níže, nebo ji také najdete pod Tabulkou X.

• Nejčastější zastoupení na žebříčku QS má Česko v oborech Chemistry (7), Computer Science & Information Systems (6) a Material Sciences (6).
• Naopak zastoupení na žebříčku QS Česko nemá v delší řadě oborů (History of Art; Music; Theology, Divinity & Religious Studies; Data Science & Artificial Intelligence; Engineering – Mineral & Mining; Engineering – Petroleum; Dentistry; Nursing; Veterinary Science, Development Studies, Hospitality & Leisure Management, Marketing, Social Policy & Administration, Sports–Related Subjects, Statistics & Operational Research). Všimněte si, že jde namnoze o obory důležité pro kvalitu veřejných politik. Příčinou je mnohdy zřejmě tzv. Matoušův efekt (2), kdy malé a finančně slabé nebo v podstatě neexistující obory v Česku nemají personální zázemí, které by jim ve vnitro–školských procesech umožňovalo efektivně lobovat za jejich větší finanční a institucionální podporu.
• Nejvíce oborů na QS žebříčku má UK (30). Po ní následují MU (15), ČVUT (10) a VUT (10). Zastoupení oborů dalších českých škol je již mnohem nižší. Viz souhrnná Tabulka 1.
• Zastoupení oborů českých škol výrazně klesá s lepším percentilovým pořadím. V horní polovině škol v rámci oboru se umístilo pouze 34 českých oborů, z toho naprostá většina v druhé nejlepší čtvrtině (32).
• Do první čtvrtiny QS na světě se dostaly pouhé dva obory dvou českých škol (Medicine na UK (17,2 %); Agriculture and Forestry na ČZU (12,2 %). To jsou stejné obory a školy jako loni na QS'25, ale oba se v umístění meziročně výrazně zlepšily. A zlepšují se systematicky od roku 2023: Medicine na UK se posunula z 25,7 % na 17,2 % a Agriculture & Forestry na ČZU ze 14,7 % na 12,2 %. Oba obory na těchto školách jsou v mezinárodním srovnání nadprůměrně velké, což k jejich dobrému postavení na žebříčku QS také výrazně přispívá.
• Souhrnná Tabulka 3, kterou najdete níže a také pod Tabulkami X a 1, ukazuje změny (tj. rozdíly hodnot) mezi roky 2023 a 2026. Počet českých oborů x škol na žebříčku QS se během tohoto období zvýšil o 20 (tedy z 71 na 91). To představuje poměrně vysoký nárůst o zhruba čtvrtinu, ale musíme si uvědomit nízkou počáteční základnu. V horní polovině oborových žebříčků se počet zvýšil o 15 oborů x škol, v druhé nejlepší čtvrtině o 14 oborů x škol a v nejlepší čtvrtině tedy pouze o 1 obor x škola (Medicine na UK).

• Detailní přehled změn na žebříčku QS v letech 2023 až 2026 na úrovni oborů x škol nabízí interaktivní Tabulka Y. Ukazuje percentilová pořadí oborů x škol v jednotlivých letech ve sloupcích (a) až (d) a celkový percentilový posun mezi roky 2023 a 2026 ve sloupci (e) – kladná čísla představují posun směrem ke špičce oborového žebříčku. Pokud škola x obor v roce 2023 na žebříčku nebyla, počítá se posun od nejnižšího percentilu (100 %). Poslední metrika zvýhodňuje obory x školy s nízkou výchozí základnou v roce 2023. Barevným podkladem jsou ve sloupci (e) zvýrazněny obory x školy, které se posunuly výrazněji nebo výrazněji poklesly. V menu nahoře si sami můžete vybrat buď jedinou školu nebo jedinou oborovou skupinu nebo jediný obor: 
  • K největšímu posunu došlo v případě Anatomy & Physiology na UK, kterýžto obor v roce 2023 na QS žebříčku nebyl a v roce 2026 se umístil na 37 percentilu. Další obory s posunem 50 percentilů a víc jsou Archaeology na UK, Engineering – Chemical na VUT, Business & Management Studies na VŠE, Art & Design na AMU. 
  • K určitému propadu v pořadí došlo jen v minimu případů (Agriculture na UPOL, Environmental Sciences na MU, Education na UK, Communication & Media Studies na UK, Geography na UK a Environmental Sciences na UK. Ve všech případech jde ale o obory x školy, které na žebříčku QS už v roce 2023 byly.

Další detailní vhledy si milí čtenáři jistě pomocí našich interaktivních odkazů zajistíte snadno sami.

Autor: Daniel Münich

PS: Za pomoc s vytvořením interaktivních tabulek a grafů děkujeme kolegovi Tarasi Hrendašovi!

(1) Pokud se škola umístila v určitém rozsahu pořadí, pracujeme s pořadím uprostřed tohoto rozsahu.

(2) Fenomén tzv. Matoušova efektu v prostředí českého systému podpory VaV vysvětluje Štěpán Jurajda v podcastu IDEA Talks: 35. díl: Matoušův efekt oborové struktury vědy v ČR

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz

Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.