Názory

Nikola Frollová: Věda jako status. Proč manažeři rádi citují studie, které nečetli?

Autor článku: ne
Zdroj: Nikola Frollová

Představte si běžnou scénu. Na LinkedInu se šíří post, že home office „podle studie z Harvardu“ ničí produktivitu. Někdo se zeptá na zdroj, autor na něj odkáže a tím to často končí. Odkaz na Harvard nebo „meta-analýzu“ často funguje jako statusový signaling.

Základní údaje: Nikola Frollová; Názory; 3.12.2025

Vladislava Vojtíšková: Kreativita nezná mezí

Kreativitě stačí dát prostor a mohou se dít velké věci, ukázala naše konference Kreativní PR: Jak komunikovat vědu netradičně.

Základní údaje: Vladislava Vojtíšková; 28.11.2025

Jakub Čech: Univerzita Karlova přijala dva kroky k větší transparentnosti a ochraně proti střetu zájmů

Má smysl, aby proděkani rozhodovali o schválení akreditací, které sami připravují? Měl by celouniverzitní senát kontrolovat, když fakulta pronajme několikapatrovou budovu na deset let? Dva příklady ukazují, že i jeden člen akademického senátu může přispět k lepšímu fungování univerzity.

Základní údaje: Jakub Čech; 20.11.2025

Daniel Münich: Programové prohlášení nové vlády – čtení z kávové sedliny

Tento blog je určen pouze těm, kteří návrh programového prohlášení nastupující vlády berou alespoň trošku vážně. V předposlední kapitole na konci najdeme kapitolu 17. Věda, výzkum a inovace. Při jejím čtení jsem zaznamenal úvahy, které se mi při tom prohnaly hlavou. Vedle klasických floskulí, které neurazí ani nepomohou, program obsahuje řadu neuspořádaných záměrů. Mohou, ale také nemusí fungovat. Najdeme tam věci, které slíbila a nesplnila již řada předchozích vlád. Také tam najdeme několik slibů tajemných nebo různě interpretovatelných.

Základní údaje: Daniel Münich; 19.11.2025

Jan Mašek: Junior Faculty – když se změna na univerzitě rodí odspodu

Autor článku: ne
Zdroj: Jan Mašek

Před necelým rokem byla na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy založena organizace Junior Faculty. Inspiroval ji koncept, který je hojně rozšířený ve Švédsku a v různých obměnách tvoří běžnou součást řady univerzit po celém svět. V českém prostředí se s ním můžeme setkat poprvé. Jedním ze zakladatelů a současným předsedou je autor tohoto komentáře.

Základní údaje: Jan Mašek; Názory; 14.11.2025

Konference „Budoucnost vědeckého publikování“ pořádala britská Royal Society ve svém sídle v Carlton House v Londýně

Reforma hodnocení výzkumu je nutná

Autor článku: ne
Zdroj: Martin Svoboda

„Prestiž se má přesunout od titulů časopisů ke kvalitě a skutečnému přínosu jednotlivých výsledků, s transparentními a vícerozměrnými indikátory a kariérními dopady, které odměňují kvalitu, ne kvantitu.“ Ačkoliv to v oficiálních závěrech londýnské konference takto uvedeno nebylo, z diskusí a příspěvků jejích účastníků – snad s výjimkou vydavatelů – vyplývá jednoznačná shoda, že toto je cesta k udržitelné budoucnosti.

Základní údaje: Martin Svoboda; Názory; 7.11.2025

Jakub Čech: Univerzita Karlova začne zveřejňovat mzdová rozpětí v pracovních inzerátech

Měli by uchazeči o zaměstnání hned z inzerátu vědět, jakou mohou v případném novém zaměstnání očekávat mzdu? Sníží to případné nerovné zacházení u netarifních složek mzdy, kdy méně ambiciózní kandidáti či kandidátky si při pohovoru řeknou o menší mzdu, než by mohli se stejnými zkušenostmi, ale větším sebevědomím získat?

Základní údaje: Jakub Čech; 24.10.2025

Česká pravidla k otevřenému přístupu k publikacím jsou polovičatá a vystavují instituce riziku

Autor článku: ne
Zdroj: Martin Svoboda

České vědecké instituce jsou v sevření protichůdných pravidel: někteří poskytovatelé po nich chtějí zpřístupnění článku v režimu Open Access s licencí CC-BY bez embarga, ovšem zákon jim na rozdíl od jiných evropských zemí oporu nepřináší. Instituce se tak vystavují riziku případných soudních sporů s vydavateli vědecké literatury.

Základní údaje: Martin Svoboda; Názory; 3.10.2025

Výzkumné derby CUNI versus MUNI

Ještě jednou se vracím k výzkumu na našich dvou největších univerzitách, Karlově a Masarykově. Tentokrát proklepnu, jak se v základním výzkumu za posledních zhruba 12 let posunuly. Opět to bude po oborech a bude mě zajímat nejen posun v personálních kapacitách a publikačním výkonu, ale také posun v kvalitě.

Základní údaje: Daniel Münich; 17.9.2025

Úspěšnost vědních oborů Univerzity Karlovy pod bibliometrickým drobnohledem: Velikost není vše

Jak si na velké univerzitě vedou různé obory v základním výzkumu? Z počtu vědeckých článků to rozhodně nevyčtete. A zdaleka nejde pouze o to, že význam a přínos článků (jejich obsahu) se výrazně liší, a že se liší i oborově specifická publikační produktivita vědců. Zásadní roli totiž hraje i personální velikost oborů na univerzitě. Na to se v Česku rádo zapomíná a závěry o kvalitě pracovišť a škol se často dělají pouze na základě počtu článků, v lepším případě se rozlišuje, kde byly publikovány.