Názory - Results from #10

Tomáš Opatrný: Reflexe celostátního hodnocení výzkumu vysokých škol a srovnání lékařských fakult

Letos se uzavřelo další pětileté kolo hodnocení výzkumu na vysokých školách. Nyní nastává čas na jeho reflexi na základě porovnání zpráv Mezinárodních evaluačních panelů. Myslím, že takové porovnání může posloužit školám při přípravě na příští hodnocení.

Základní údaje: Tomáš Opatrný; 11.8.2026

Daniel Münich: O (ne)transparentnosti přípravy státních rozpočtů na vědu

Za laxního zájmu veřejnosti se dlouhodobě snižuje transparentnost vládnutí v Česku. A nevyhýbá se to ani oblasti řízení vědy na nejvyšší vládní úrovni. Lze to vysledovat i na (ne)transparentnosti přípravy návrhů státního rozpočtu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zmapoval jsem proto trend poslední dekády v podílu jednání Rady k přípravě státního rozpočtu na vědu, ze kterých nebyly zveřejněny podklady. Výrazný pokles transparentnosti se datuje od roku 2020. Korunu tomu nasadila v roce 2023 Fialova vláda, tedy podivné a neblahé procesní praktiky jejího ministra financí Zbyňka Stanjury. Výsledek roku 2026 a nové vlády ještě není uzavřen, ale začátek zatím vypadá spíše stanjurovsky.

Základní údaje: Daniel Münich; 7.8.2026

Od umělé inteligence přes robotiku až po vesmírné technologie. Týden inovací představuje řečníky

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.10.2026
Textové pole: Inovation Week

Umělá inteligence už dávno není pouze tématem výzkumných laboratoří. Mění zdravotnictví, způsob práce i fungování firem a stále častěji se propojuje s fyzickým světem prostřednictvím robotiky. Zároveň se nové technologie dostávají do oblastí, které ještě před několika lety působily jako sci-fi – od humanoidních robotů až po řešení pro využití ve vesmíru.

Ladislav Baloun: Kauzální salát. Proč s našimi daty umíme méně, než si myslíme?

Autor článku: ne
Zdroj: VědaVýzkum.cz

Proč přidávání dalších proměnných do statistických modelů paradoxně zhoršuje naše poznání? Zaměřil jsem se na pohled statistika Richarda McElreatha, který kriticky hodnotí analýzu observačních dat v behaviorálních vědách. „Kauzální salát“ se ale promítá do širokého spektra oborů, a to i v české vědě. Potřebujeme především změnit naše myšlení: mít nejdřív správný příběh a až poté čísla. Ze samotných čísel nemůžeme vytvořit správný model světa.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Názory; 14.7.2026

Milan Klicpera: Neutronová komunita v Česku má svůj společný hlas

Autor článku: ne
Zdroj: VědaVýzkum.cz

Česká neutronová asociace po prvním roce činnosti propojuje vědce napříč obory a posiluje postavení neutronového výzkumu v České republice.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Názory; 8.7.2026

Jiří Chýla: Budou i na Plagovu reformu vysokých škol studenti házet melouny?

Ministr školství Robert Plaga přichází s návrhem na změnu řízení vysokých škol. Domnívám se, že mohl jen oprášit promyšlený návrh, který už byl jednou na stole.

Základní údaje: Jiří Chýla; 4.7.2026

Podpora de minimis: Co potřebují vědět startupy a spin-offy

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 25.10.2026
Textové pole: JIC

Získáváte grant na vývoj produktu, využíváte zvýhodněný mentoring nebo platíte méně za služby inkubátoru? Možná už čerpáte podporu de minimis. Pro startupy je to užitečná cesta k financování i odborné pomoci. Má ale společný limit, do kterého se jednotlivé podpory sčítají. Přečtěte si, jak funguje, kde zjistíte jeho zůstatek a co si ohlídat před další žádostí.

Daniel Münich: Česko : Rakousko : Dánsko 2 : 38 : 89 – skóre oborového žebříčku vysokých škol

Z mezinárodního oborového žebříčku QS vyplývá, že české vysoké školství si co do počtu na něm zastoupených oborů vede v evropském srovnání průměrně. Vychází sice lépe než většina zemí východní Evropy, vykazuje výsledky zhruba na stejné úrovni jako Maďarsko a Řecko a drží se v dohledu za Estonskem a Portugalskem. Pokud ale zohledníme kvalitu a renomé, za zeměmi západní Evropy stále zaostáváme o rozdíl třídy či dvou.

Základní údaje: Daniel Münich; 30.6.2026

Lenka Zdeborová: Co se kazí, když se nic nemění. K debatě o reformě českých vysokých škol

Autor článku: ne
Zdroj: VědaVýzkum.cz

Reformu českých vysokých škol bychom neměli posuzovat tak, jako by současný stav byl neutrálním výchozím bodem. Není. Je to konkrétní institucionální uspořádání, které něco chrání, ale také vytváří řadu vlastních problémů.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Názory; 24.6.2026

Matthew Rampley: Jako akademický „cizinec“ si myslím, že vysoké školy se musí změnit a opravdu otevřít

Autor článku: ne

Do České republiky jsem před sedmi lety přišel jako zahraniční profesor a držitel grantu ERC. Díky odstupu, který mi tato pozice poskytuje, jsem si všiml systémových problémů, jež mnozí považují za samozřejmou součást akademického života. Odvolávání se na akademickou svobodu příliš často zakrývá nedostatek odpovědnosti, uzavřenost systému či neochotu řešit známé problémy. Navrhované reformy nejsou dokonalé, ale představují důležitý krok správným směrem.

Základní údaje: Názory; 18.6.2026

Jan Komárek: Jak NEreformovat české univerzity

Autor článku: ne
Zdroj: Jan Komárek

Sleduji s rostoucími obavami debatu o reformě českých univerzit. Jako proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy i jako vědec, který se nedávno vrátil ze zahraničí. Přestože sdílím přesvědčení, že současný systém potřebuje změny, navrhovaná reforma podle mého názoru vychází z povrchní analýzy, nebezpečně omezuje akademickou samosprávu a míří směrem, který je v evropských zemích podrobován rostoucí kritice.

Základní údaje: Jan Komárek; Názory; 4.6.2026

Vladislav Čadil: Hodnotit nestačí. Je třeba ukázat, že výzkum skutečně přispívá společnosti

Veřejné peníze na výzkum a vývoj se zpravidla obhajují obecnými výroky o významu výzkumu. Méně už tím, co skutečně změnily v ekonomice a společnosti. Právě schopnost tyto dopady věrohodně doložit představuje dosud málo využívaný nástroj veřejné odpovědnosti i účinné obhajoby rozpočtu.