Názory - Results from #20

Martin Vlach: Potřebujeme další akademické ceny, ocenění a medaile?

Každý rok se to opakuje. Rozesílané tiskové zprávy, slavnostní večery, fotografie laureátů s křišťálovými či kovovými plastikami a pestré seznamy jmen, která bychom si (prý) měli zapamatovat. Jen ve vědě je toho dost (a to jsem zcela jistě na někoho zapomněl): ceny uděluje MŠMT, Česká hlava, Nadace Neuron, Akademie věd ČR, společnost Siemens, Učená společnost ČR, ESET, L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a do toho ještě univerzity i ústavy dávají výjimečným osobnostem, vědkyním a vědcům medaile i další pocty. A jistě se brzy objeví v souvislosti se změnami v orgánech a vedení institucí, které teď ve větším počtu proběhly, ceny další. A člověka napadne kacířská, ale prostá otázka: potřebujeme v Česku opravdu ještě další ceny za vědu a výzkum, nebo už se to začíná tak trochu podobat olympiádě a závodům ve sbírání diplomů, plaket a frček?

Základní údaje: Martin Vlach; 14.5.2026

Jan Čechal: Více dat, méně pochopení. Případová studie XPS

Autor článku: ne
Zdroj: CEITEC

Aristoteles, Da Vinci či Liebniz bývají v různých debatách označováni za poslední muže, kteří ovládli veškeré vědění své doby. Obsáhnout všechno vědění však dnes není v moci člověka a s rozvojem společnosti přirozeně ztrácíme komplexní expertizu v jednotlivých disciplínách.

Základní údaje: CEITEC; Názory; 10.5.2026

Od umělé inteligence přes robotiku až po vesmírné technologie. Týden inovací představuje řečníky

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.10.2026
Textové pole: Inovation Week

Umělá inteligence už dávno není pouze tématem výzkumných laboratoří. Mění zdravotnictví, způsob práce i fungování firem a stále častěji se propojuje s fyzickým světem prostřednictvím robotiky. Zároveň se nové technologie dostávají do oblastí, které ještě před několika lety působily jako sci-fi – od humanoidních robotů až po řešení pro využití ve vesmíru.

Daniel Münich: České vysoké školy na světovém oborovém žebříčku QS 2026

Světlo světa spatřilo letošní vydání renomovaného žebříčku vysokých škol QS World University Ranking 2026 by Subject. Oproti většině ostatních má žebříček QS jednu obrovskou výhodu – na školy se dívá oborově. To je velmi důležité, protože kvalita a renomé oborů se uvnitř škol výrazně liší a jediné pořadí za celou školu mnohdy skrývá velké oborové rozdíly.

Základní údaje: Daniel Münich; 6.5.2026

Dalibor Štys: Pokud experiment nebo výpočet nezopakujeme, nemáme žádnou garanci správnosti výsledku

Vědecké publikování je v době internetu pseudoproblém. Arxiv existuje již dávno a úplně postačí, když se doplní o databázi citací a diskusní fórum k článku.

Základní údaje: Dalibor Štys; 5.5.2026

Sam Bogerd: Přišel čas experimentovat s tím, jak v Evropě financovat vědu

Autor článku: ne
Zdroj: Science Business

V příštích několika měsících Evropská unie stanoví podobu svého dalšího rámcového programu pro výzkum a inovace. Instituce se přou o velikost rozpočtu a na co ho utratit, ale málokdo si klade zásadnější otázku: jak se ho naučit efektivně utrácet? Experimentální metavědecká jednotka by Komisi umožnila testovat inovativní způsoby udělování finančních prostředků na výzkum s okamžitým dopadem.

Základní údaje: Science Business; Názory; 17.4.2026

Podpora de minimis: Co potřebují vědět startupy a spin-offy

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 25.10.2026
Textové pole: JIC

Získáváte grant na vývoj produktu, využíváte zvýhodněný mentoring nebo platíte méně za služby inkubátoru? Možná už čerpáte podporu de minimis. Pro startupy je to užitečná cesta k financování i odborné pomoci. Má ale společný limit, do kterého se jednotlivé podpory sčítají. Přečtěte si, jak funguje, kde zjistíte jeho zůstatek a co si ohlídat před další žádostí.

Václav Pavlík: Mise Artemis II znovu otevírá otázku, jakou roli ve vesmíru hrajeme?

Autor článku: ne

Mise Artemis II představuje návrat člověka k Měsíci po více než půlstoletí. Nejde však o opakování programu Apollo. V jiném technologickém i geopolitickém kontextu se znovu otevírá otázka, proč člověka do hlubokého vesmíru vůbec posíláme a co tím vlastně sledujeme?

Základní údaje: Názory; 10.4.2026

Eduard Fiedler: Velikonoce jako paradox vztahu

Autor článku: ne

Vztahy jsou všude kolem nás, v našich myšlenkách, slovech a vnějších realitách, mikroskopických i makroskopických. Vědci tráví většinu času tím, že se jimi podrobně a trpělivě zabývají. Jak známo, kauzální vysvětlení není ničím jiným než odhalením vztahu mezi účinnou příčinou a účinkem. Vztah k sobě nebo k druhým lidem tvoří ústřední zájem psychologie.

Základní údaje: Názory; 5.4.2026

Vladislava Vojtíšková: Sledováním zahraničních vazeb bychom přišli o talenty i důvěru

Současná situace kolem zákona o evidenci zahraničních vazeb či zahraniční finanční podpory mi připomíná covidové déjà vu či otočky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Návrhy legislativy se každou chvíli mění. Článek, který jsme měli připravený k vydání na úterý 24. března 2026, jsme museli v pondělí večer po jednání vlády stahovat ze systému, abychom se k němu ve středu mohli zase vrátit, neboť návrh – zatím v nejasné podobě – je opět na stole. Proč je to špatně?

Základní údaje: Vladislava Vojtíšková; 26.3.2026

Grafika byla vygenerována pomocí ChatGPT a doupravena

Postdok mezi čtyřmi kontinenty

Autor článku: ne
Zdroj: Czexpats in Science

V posledních dvou letech se na postdoka vydaly čtyři biochemičky s doktoráty z Prahy, každá do jiného koutu světa: do USA, do Japonska, do Německa a do Jihoafrické republiky. Jak se jim tam bádá a žije? Jaké jsou mezi zeměmi rozdíly a na co si dát pozor? O tom se dočtete v blogu Jany Pilátové (Lawrence Berkeley National Laboratory, USA), Karolíny Honzejkové (Okinawa Institute of Science and Technology, Japonsko), Veroniky Vetýškové (Leibniz Institute for New Materials, Německo) a Terezie Ticháčkové (Stellenbosch University, Jižní Afrika).

Základní údaje: Czexpats in Science; Názory; 21.3.2026

Zuzana Osifová: Postdoc v Izraeli – lví odvaha nebo ryzí šílenství?

Autor článku: ne
Zdroj: Czexpats in Science

Zuzana Osifová, vědkyně a zároveň spisovatelka, je již druhým rokem postdoktorandkou na Weizmannově institutu v Izraeli, jako stipendistka Nadace Experientia a kanadské Azrieli Foundation. Věnuje se zde vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance (NMR), které by jí pomohly poodhalit tajemství skládání a dynamiky proteinů při fyziologických koncentracích. Jak se jí bádá a žije v zemi, kde zvuk sirén neznamená jednou měsíčně „zkoušku sirén“, ale opravdu potřebu se jít schovat do krytu?