Z mezinárodního oborového žebříčku QS vyplývá, že české vysoké školství si co do počtu na něm zastoupených oborů vede v evropském srovnání průměrně. Vychází sice lépe než většina zemí východní Evropy, vykazuje výsledky zhruba na stejné úrovni jako Maďarsko a Řecko a drží se v dohledu za Estonskem a Portugalskem. Pokud ale zohledníme kvalitu a renomé, za zeměmi západní Evropy stále zaostáváme o rozdíl třídy či dvou.
Mnohé české VŠ už některé ze svých oborů na světové pódium QS protlačily. V nejvyšších kvalitativních patrech oborového pořadí ale stopa oborů českých VŠ zůstává symbolická. Před Českem jsou stále i evropské země populačně podobně velké a hlavně chudší. Právě rozdíl mezi pouhou mezinárodní viditelností a světovou excelencí je hlavním zjištěním našeho srovnání.
Průměrné a neslavné výsledky českých VŠ na žebříčku QS silně kontrastují s nedávno zveřejněnými výsledky národního hodnocení vědy na českých VŠ, podle kterého téměř 3/4 veřejné institucionální podpory vědy směřuje na mezinárodně excelentní VŠ.
Stručný návod na čtení
Na úvod je třeba zdůraznit, že oborový žebříček QS nesleduje vysoké školy (VŠ) jako celek, ale obory na VŠ. Oborů rozlišuje zhruba 60 v celkem 5 oborových skupinách. Jedna VŠ tak na žebříčku může mít zastoupen jak obor jediný, tak desítky oborů. Pro posuzování úspěšnosti vysokoškolských systémů jsou tedy důležitější počty oborů VŠ na QS žebříčku, než samotné počty vysokých škol. My navíc obory VŠ rozlišujeme podle jejich umístění v rámci světového pořadí VŠ v rámci oborů. To nám umožňuje sledovat nejen zastoupení země, ale i kvalitu. V rámci každého z oborů rozlišujeme 4 stejně početné skupiny, konkrétně nejlepší (horní) čtvrtinu, horní a spodní polovinu a nejnižší čtvrtinu.
Naše mezinárodní srovnání prezentuje tabulka. Její obsah vysvětlíme na údajích za Česko. Záměrně se soustřeďujeme pouze na Evropu. Aby naše srovnání nebyla zatížena rozdílnou velikostí zemí, počty VŠ i oborů všech zemí v tabulce jsou přepočteny na populační velikost Česka (10,9 mil). Písmena v závorkách se odkazují na sloupce tabulky.
Alespoň s jedním oborem se na žebříček QS podařilo prosadit celkem 16 českým VŠ (g). Celkem mají české VŠ na žebříčku QS 91 oborů (e). Z toho ale pouze 2 obory VŠ najdeme v nejlepší čtvrtině VŠ (a). V horní polovině uvnitř oborů se umístilo už 34 oborů českých VŠ (b). Ještě více jich najdeme ve spodní polovině 57 (c) a z toho se ve spodní čtvrtině nachází 26 (d).
Počty oborů vysokých škol zemí na žebříčku QS
Teď přecházíme k tomu nejdůležitějšímu – k počtu oborů VŠ zemí na žebříčku QS. Údaje najdete ve sloupcích (a) až (e) přiložené tabulky. Připomínáme, že všechny údaje v tabulce, kromě sloupce (f), jsou přepočteny na populační velikost Česka.
Celkové počty oborů, bez rozlišení kvalitativního umístění, ukazuje sloupec (e). 91 oborů Česko řadí na 18. místo z 31. Z nových členských zemí EU je to s výjimkou Estonska nejlepší výsledek. Vedoucí trojice zemí, Švýcarsko, Velká Británie a Dánsko, každá s téměř 300 obory, má před Českem obrovský náskok (cca 3x). Za Řeckem a Portugalskem, tedy zeměmi zhruba podobné úrovně ekonomického rozvoje a populační velikosti, ale Česko zaostává také (vykazují 114, resp. 145 oborů proti 91 českým). Ekonomicky vyspělejší, ale populačně mnohem větší země než Česko, tedy Itálie, Německo, Španělsko a Francie také nepředstavují velký zázrak, protože vykazují každá také jen kolem 100 oborů.
Samotné počty oborů však vypovídají spíše jen o mezinárodní viditelnosti vysokoškolského systému. Nevypovídají ale nic o tom, jak vysoko se jednotlivé obory v rámci světové konkurence umisťují. Dvě země mohou vykazovat podobný počet oborů na žebříčku, ale jedna z nich může mít podstatně větší zastoupení mezi světovou špičkou. Právě proto je třeba věnovat zvláštní pozornost kvalitativnímu umístění v rámci oborů.
O kvalitě VŠ v zemích vypovídá umístění v horní čtvrtině oborů na světě (sloupec (a) zobrazený i v grafu). Právě podle těchto počtů jsou země v tabulce seřazeny. Zde se z českých VŠ umístily obory pouze 2: Agriculture and Forestry ČZU na 12. oborovém percentilu a Medicine UK na 17. percentilu. Detaily k tomu jsou v našem předchozím textu, který jsme psali před časem s Lucií Beránkovou z 2. Ekonomické transformace. Česko tak v rámci Evropy zaujímá 19. místo.
Nejvíce oborů v top skupině má po přepočtu na počet obyvatel Švýcarsko (117), Velká Británie (97) a Dánsko (89). Oproti českým 2 to je rozdíl diametrální. Ale na hony vzdálené Česku jsou i ostatní země západní Evropy. Nejhorší z nich Španělsko, Francie, Itálie a Německo mají každá zastoupeno zhruba 20 oborů. To je sice 4–5x méně než vykazuje vedoucí trojice zemí, ale stále 10x více než má Česko.
Zatímco se vstup na žebříček QS podařil již poměrně široké skupině českých VŠ, pronikání do nejvyšších pater žebříčku zůstává výjimečné. Problém českého vysokého školství tedy zřejmě už nespočívá v tom, že by se jeho obory na mezinárodní scéně neprosazovaly. Problémem je schopnost posouvat již etablované obory mezi světovou špičku.
Pro ilustraci toho, jak se Česko přiblížilo vybraným západoevropským zemím co do kvantity, zatímco v kvalitě ještě silně zaostává, může posloužit srovnání s Francií. Obě země – přepočteno na populaci Česka – mají podobný počet VŠ na žebříčku (16 vs 15), a dokonce obdobný počet oborů (91 vs 94). Avšak v kvalitativním ukazateli, kterým je počet oborů v horní čtvrtině, je mezi oběma zeměmi rozdíl skoro desetinásobný (2 vs 19).
Před Českem se umístily i ekonomicky podobně či méně rozvinuté země Maďarsko (2.3), Řecko (3.3), Portugalsko (5.2) a Estonsko (7.5). První tři země jsou i podobně populačně velké jako Česko. Ale abychom nebyli přehnaně přísní, z minulé analýzy víme, že Česku uniklo místo v nejlepší oborové čtvrtině dalším dvěma oborům jen těsně: Art & Design UMPRUM na percentilu 25.1 a Economics & Econometrics UK na percentilu 25.2. Pokud bychom je započetli, mělo by Česko v nejlepší čtvrtině obory 4, a skončilo by mírně před Maďarskem i Řeckem.
Portugalsko a Estonsko mají v nejlepší čtvrtině oborů zhruba 2x, respektive 3x vyšší zastoupení než Česko. Za Českem pak výrazně zaostává třeba Polsko (0.6). A další z bývalých východoevropských zemí, které nemají ani jeden zářez: Rumunsko, Slovensko, Chorvatsko, Slovinsko.
Pozice Česka v horní polovině oborů QS už je výrazně lepší. 34 oborů VŠ nás řadí před podobně ekonomicky silné a populačně velké Maďarsko a Řecko, nikoliv však před Portugalsko. Ztráta Česka na země západní Evropy je zde také menší. Ve srovnání s českými 34 obory jich má Portugalsko 59, Španělsko 54, Francie 46 a Německo s Itálií po 52. Ztráta Česka na vedoucí trojici Švýcarska, Velké Británie a Dánska je sice také menší, ale stále velmi vysoká (5x).
Kvalitativní rozložení oborů zemí
Za vaši pozornost stojí i to, jak se země liší v rozložení kvalitativního umístění oborů. To ukazuje sloupec (f). Konkrétně ukazuje počet oborů VŠ zemí v horní čtvrtině oboru jako % počtu oborů VŠ ve spodní polovině oboru. Česku tento podíl vychází na velmi nízkých 3.5 %. Všechny země v tabulce před námi ho mají vyšší a to včetně Řecka, Portugalska a Maďarska. Ze zemí západní Evropy má nejnižší podíl Španělsko 24.2 %, což je stále diametrálně více než v Česku.
Co to vlastně znamená?
Českým VŠ se už na žebříček QS podařilo prosadit solidní počet oborů. Ten je vyšší než v případě většiny ekonomicky méně rozvinutých zemí Evropy, je téměř srovnatelný s nejhoršími zeměmi západní Evropy. Česko ale stále výrazně zaostává za desítkou ekonomicky nejvyspělejších zemí západní Evropy. Tato ztráta se zvětšuje s tím, jak začneme rozlišovat kvalitu. Ztráta Česka je v případě čtvrtiny nejlepších oborů stále galaktická.
Data QS podporují tezi, že české vysoké školství již překonalo první a jednodušší fázi internacionalizace, tedy prosazení významnějšího počtu oborů do mezinárodních srovnání. Další etapa ale zřejmě bude náročnější. Nepůjde již primárně o zvyšování počtu oborů, ale o dlouhodobé posilování jejich kvality, reputace, výzkumné výkonnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti. Pozitivní závěr pro řadu českých VŠ je, že v řadě oborů již překonaly prahové hodnoty umístění se na žebříčku QS. Nyní ale potřebují přidat na kvalitě, aby mohly konkurovat s lepšími a nejlepšími VŠ v Evropě. O VŠ mimo Evropu ani nemluvě. České výzkumné univerzity, a samozřejmě MŠMT, by proto měly větší pozornost než dosud věnovat prohlubování kvality a excelence. Hlavně na těch VŠ, které už své obory v nižších patrech žebříčku QS mají.
Počty vysokých škol zemí na žebříčku QS
Jak už bylo zmíněno v úvodu, z Česka se na žebříček QS s alespoň jedním oborem prosadilo 16 VŠ (sloupec (g)). Zde připomeňme, že v Česku působí celkem 26 veřejných VŠ + 2 státní VŠ a k tomu kolem 33 soukromých. Při zohlednění rozdílných velikostí zemí těch 16 českých VŠ na žebříčku QS představuje zhruba průměr. Podobné počty, přepočteno na populační velikost, vykazuje i řada podobně populačně velkých zemí jako Česko: Nizozemí, Belgie, Švédsko, Řecko, Maďarsko. Výrazně vyšší počty VŠ ovšem vykazují Švýcarsko, Dánsko, Finsko, Rakousko, Norsko, Estonsko, Litva. Samotný počet škol země na oborovém žebříčku QS je ale těžké kvalitativně interpretovat.
A co na to výsledky národního hodnocení vědy VŠ?
Výsledky českých VŠ na žebříčku QS samozřejmě není radno chápat jako jediné ani definitivní měřítko kvality VŠ. Přesto žebříček představuje jeden z mála zdrojů umožňující systematičtější mezinárodní srovnání na úrovni oborů. Právě proto je zajímavé srovnání míry, v jaké se obraz českých VŠ založený na oborovém žebříčku QS shoduje s obrazem, který nám poskytuje naše domácí hodnocení.
Jako na zavolanou se nabízí srovnání výsledků českých VŠ na žebříčku QS s nedávno zveřejněnými výsledky českého národního hodnocení vědy (VaVaI) na VŠ. O tom se podrobně dočtete také v komentáři Vladislavy Vojtíškové na portálu VědaVýzkum.cz.
Hlavním závěrem národního hodnocení vědy na VŠ je, že z celkem 30 VŠ, které v Česku získávají veřejnou institucionální podporu vědy (DKRVO), jich 8 získalo nejlepší známku „A”. Tu zavedená metodika hodnocení (na str. 25) definuje takto: „A – Vynikající (excellent): Ve výzkumných parametrech globálních oborů mezinárodně kompetitivní instituce a/nebo instituce se silným inovačním potenciálem a vynikajícími výsledky aplikovaného výzkumu a/nebo instituce naplňující vynikajícím způsobem svěřenou misi.”
Pokud ale vezmeme v potaz podíly veřejné institucionální podpory vědy na VŠ, které jdou na vysoké školy, pak téměř ¾ českého výzkumného VŠ sektoru jsou národním hodnocením shledány jako A – VÝBORNÝ (EXCELENTNÍ). To je již na první pohled v zásadním nesouladu s tím, co se dozvídáme z oborového žebříčku QS. Jistě, známky národního hodnocení jsou uděleny za celé VŠ, zatímco žebříček QS sleduje obory VŠ. Také je třeba brát v potaz, že národní hodnocení vědy na VŠ nepostihuje oblast vzdělávání. Ale ať tak či tak, těžko hledat důvody a výmluvy pro tak diametrální rozdíly obou hodnocení. Ale o tomto podrobně snad někdy příště.
Zde si nelze nevzpomenout na epizodu z kultovního seriálu Simpsons', kde žáci v nápravném programu hrají hru na židličkovanou (nebo také na posledního). V normální hře pro některé hráče židle chybí, ale v této verzi je naopak židlí více než hráčů, aby všichni najisto došli výhry, štěstí a uznání.
Nic není dokonalé
Nic není dokonalé, natož mezinárodní žebříčky VŠ, a ten QS není výjimkou. Na řadu nedostatků upozorňuje už náš předchozí text a v něm uvedené odkazy.
Problém s rozdílnou populační velikostí řešíme přepočtem údajů ostatních zemí na populační velikost Česka. S naší srovnávací analýzou výše se pojí i různá míra fragmentovanosti vysokých škol a samotných oborů v zemích. Tento fenomén se totiž může promítat do počtu oborů na žebříčku QS. Ideální by proto bylo znát velikost oborů všech VŠ srovnávaných zemí, ale tato data k mání nejsou.
Z výše uvedených důvodů není od věci Česko srovnávat s populačně podobně velkými zeměmi a zeměmi s řádově podobným počtem (velikostí a oborovou koncentrací) VŠ. Zde se tedy pro srovnání nabízí Řecko, Maďarsko a Portugalsko. Právě třeba Portugalsko je daleko před námi nejen v postavení špičkových oborů VŠ na žebříčku QS, ale např. i v získávání prestižních ERC grantů. Ale o tom podrobněji také až někdy příště.
Autoři: Lucie Beránková a Daniel Münich
Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz
Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
