Názory

České společenské vědy jako světová špička v publikování na konferencích

V minulém desetiletí byla česká vědecká komunita motivována k publikování nejen v odborných časopisech, ale i ve sbornících z konferencí. Tento trend byl podpořen metodikou hodnocení výzkumných organizací známou jako kafemlejnek.

Základní údaje: Ondřej Machek; 6.2.2025

Německo nade všecko? Nemáme si na co stěžovat!

Martin Vlach, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy, se ve svém blogu tentokrát zamýšlí nad úrovní a podporou přírodovědného a technického vzdělávání na univerzitách v Německu a v Česku, a nad tím, proč tyto obory potřebujeme možná víc než jindy.

Základní údaje: Martin Vlach; 20.1.2025

DORA a ARRA: Módní vlny v hodnocení vědy

Využívání bibliometrie ve světě i u nás zažívá jízdu na horské dráze – od prvotního nadšení po přehnané zatracování. Hlavní roli v tom sehrály deklarace DORA a ARRA. První DORA popsala bibliometrii jako scénář k apokalyptickému filmu. Pozdější deklarace ARRA opět bibliometrii přiznala užitečnost v rámci hodnocení formou peer-review.

Základní údaje: Daniel Münich; 15.1.2025

Mapa české vědy

V dynamickém světě vědy se hranice mezi jednotlivými disciplínami stále více prolínají. Tradiční oborové klasifikace často nedokážou zachytit komplexnost a propojenost současného vědeckého poznání. Metoda mapování vědy, kterou jsme vyvinuli nad daty z českého výzkumného prostředí, nabízí nový přístup, jak tento problém překonat.

Základní údaje: Radim Hladík; 9.1.2025

Chce ministr Ženíšek opravdu samostatné ministerstvo pro výzkum a vývoj? Stačí, když opráší Bělobrádkův návrh

V článku „TOP 09 chce samostatné ministerstvo pro vědu a vysoké školy. ,Nejsem příznivcem nových úřadů‘, říká Fiala“ informoval ministr pro výzkum, vývoj a inovace Marek Ženíšek (TOP 09), že TOP 09 by chtěla prosadit samostatné ministerstvo pro vědu a výzkum.

Základní údaje: Jiří Chýla; 8.1.2025

Šedá zóna publikování: Finsko vyřazuje mnoho časopisů MDPI a Frontiers z hodnocení

Ve světě vědy a vysokého školství, kde jsou publikace důležitým prvkem profesního růstu, hraje kvalita cílových časopisů zásadní roli. V mnoha zemích, například v České republice nebo ve Finsku, se od publikační činnosti částečně odvíjí veřejná finanční podpora institucí.

Základní údaje: Ondřej Machek; 7.1.2025

Statistická nadílka od ČSÚ

Český statistický úřad v prosinci avizoval nadílku nových statistik z oblasti výzkumu a vývoje. V předstihu jsem jeden z balíčků rozbalil a z mlčenlivých čísel vyrobil trojici zajímavých grafů. Srovnávají Česko se zeměmi EU co do intenzity výdajů na vědu a jejich zaměření na socioekonomické cíle.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.1.2025

Michal Lošťák: Lze dělat vědu jinak? Ano, či ne?

Autor článku: ne
Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze

Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.

Základní údaje: Česká zemědělská univerzita v Praze; Názory; 11.12.2024

Jiří Chýla: 50 let od listopadové revoluce ve fyzice částic

V pondělí 2. prosince 2024 tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy se v jednom čísle časopisu Physical Review Letters (Volume 33, Number 23) hned za sebou objevily tři články, které oznamovaly objev, jenž zásadním způsobem ovlivnil další vývoj našeho chápání zákonů mikrosvěta.

Základní údaje: Jiří Chýla; 6.12.2024

Začíná advent antropocénu? Už tu zase máme přesvětlené Antroponoce

Geologové sice zatím odmítli definici antropocénu jako další geochronologické epochy, ale o destrukčním vlivu lidstva na stav planety Země již není pochyb – zdá se, že globálnímu oteplení přes 2 °C už nezabráníme, což u nás na pevnině bude alespoň dvojnásobek, a přinese to katastrofy mnohem horší a častější než letošní rekordní srážky a povodně.