Jaroslav Miller je historik a bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Do konce ledna letošního roku stojí v čele nejstarší české soukromé vysoké školy a od 1. února 2022 přechází na pozici náměstka na MŠMT. Redakce portálu Vědavýzkum.cz se ho ptala na jeho názor na zakládání nového ministerstva pro vědu, zkušenosti s vedením Anglo-americké univerzity a ostatní oblasti vědní politiky v Česku.
Největší mezinárodní síť pro podporu podnikání známou jako EEN (Enterprise Europe Network) bude v Česku i v dalším třiapůlletém období, tj. do poloviny roku 2025, koordinovat Technologické centrum Akademie věd ČR. Rozhodla o tom Evropská komise, která posuzovala kvalitu předloženého projektu během několikaměsíčního výběrového řízení.
Vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií CEET začal z rozhodnutí Akademického senátu VŠB-TUO fungovat 1. ledna 2021. V jeho čele stojí expert v oblasti energetiky Stanislav Mišák. Podle něj výzkumníky čeká maraton, v prvním roce však museli navzdory všem principům maratonského běhu vyspurtovat. Času totiž není nazbyt, zvláště když CEET chce být jedním z hlavních aktérů změn, které energetický systém v ČR čekají.
Rozšířit běžný elektronový mikroskop o atomární zdroj, který namísto pouhého sledování vzorku umožní provádět chemické reakce. To je pointa projektu, který v soutěži Technologické agentury ČR (TA ČR) zvítězil v kategorii Business i ve veřejném hlasování. Prototyp zařízení, na jehož vývoji spolupracoval tým z CEITEC společně s firmou Thermo Fisher Scientific, najde uplatnění například v materiálovém výzkumu kovů.
„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na mluvící robotickou Alexu a další chytré asistenty v češtině nebo nejrůznější aplikace přehledně shrnující i složitá data.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Nejprestižnější evropský vědecký grant pro mladé vědce ERC Starting grant letos získal také Tomáš Slanina z ÚOCHB AV ČR. Tomáš se stal před šesti lety stipendistou Nadace Experientia a od roku 2019 jako člen správní rady nadaci pomáhá posouvat českou chemii směrem k celosvětové špičce.
Prvního ledna letošního roku oslavil Botanický ústav AV ČR 60 let od svého založení. Za šest dekád své existence se z malých geobotanických pracovišť stalo největší centrum botanického výzkumu v ČR, které významně přispívá k výzkumu a ochraně přírody nejen v České republice, ale i ve světě.
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR a 1. místopředseda Učené společnosti ČR reaguje na programové prohlášení nové vlády. Mluví o vládních slibech v oblasti lidských zdrojů, transferu znalostí či míry administrativní zátěže. Pojmenovává i několik nedostatků, jako je například dle něj nevhodné nastavení poměru institucionálního a účelového financování výzkumných organizací.
Ve čtvrtek 13.1. odstartuje z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 bude hned několik vesmírných zařízení, na jejichž vývoji pracovali také čeští vědci. Mezi nimi jsou například detektory, které budou monitorovat záblesky gama záření ve vesmíru nebo mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření na oběžné dráze.
Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.
Strana 316 z 773