Je lepší zaměřit se na úzkou oblast výzkumu a stát se v ní světovým odborníkem? Anebo mít raději široký přehled a svoji oblast výzkumu tím ovlivnit? A jaké jsou pro a proti multidisciplinarity ve výzkumu?
Pátou generaci Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje (RIS JMK 2021-2027) minulý týden schválili jihomoravští zastupitelé. Navázali tak na své kolegy z brněnského zastupitelstva, kteří strategii odsouhlasili začátkem září. Během uplynulého roku se na její přípravě podílelo více než 300 klíčových osobností byznysu, vědy nebo třeba veřejné správy.
Dne 19. 9. 2020 se v Praze na půdě Univerzity Karlovy konalo valné shromáždění České asociace doktorandek a doktorandů. Jeho hlavními tématy byly představení Strategického záměru pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 a volba nového předsednictva.
Nizozemsko si na akademické půdě klade nový cíl: zamezit vědcům pracovat o víkendech. Uvedla to nizozemská ministryně školství Ingrid van Engelshoven, která chce zavést nové akademické reformy během příštích 5 až 10 let. V rozhovoru pro Times Higher Education připustila, že tlak na některé výzkumné pracovníky se stal nesnesitelným a že profesní konkurence zašla „příliš daleko“.
Na akademické půdě proběhla v úterý 15. září 2020 beseda o etice ve vědecké práci. V debatě zazněla slova jako plagiarismus, falzifikace nebo fabrikace dat označujících fenomény, které jsou při publikační činnosti podle diskutujících stále častější. Diskuze přenášená online se týkala i možných příčin tohoto chování v české a zahraniční vědě.
Mladé vědce do čtyřiceti let podpoří poprvé ve vlastním grantovém programu pro perspektivní vědecké pracovníky Masarykova univerzita (MU). Výzva MUNI Award in Science and Humanities (MASH) JUNIOR pro mladé vědce je součástí již zavedeného grantu MASH, který univerzita vypisuje již počtvrté.
Christian Gutknecht, specialista na informační systémy ve švýcarské National Science Foundation, zhodnotil výsledky dohody Read & Publish uzavřené před osmi měsíci mezi švýcarskými univerzitami a nakladatelstvím Elsevier. Dlouholetý zastánce otevřeného přístupu Gutknecht není s dohodou deklarující otevřený přístup k literatuře a předplacené publikování v časopisech vydavatelství spokojen. Podle něj je nevýhodná a netransparentní.
Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám v novém podcastu odpoví vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně. Podcast si klade za cíl mluvit jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi.
Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů.
Ani ne rok poté, co byl odhalen první případ nemoci COVID-19, zasáhla pandemie globálně do všech oblastí života. Působí nejen ničivě, ale může katalyzovat i některé důležité změny, které by mohly svět posunout vítaným směrem. Tato příležitost se týká i publikačního schématu v podobě otevřeného přístupu k vědeckým informacím - open access.
Strana 383 z 748