Dne 7. července 2020 byli vyhlášeni první tři vítězové nové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC) Public Engagement with Research Award. Ta oceňuje vynikající vědce s grantem ERC, jež dokázali svůj výzkum efektivně komunikovat a popularizovat napříč širokou veřejností.
„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Díky podpoře Evropské komise z programů Erasmus+ a Horizont 2020 vznikne v Evropě celkem 24 nových univerzitních aliancí. Ty doplní 17 stávajících uskupení, která uspěla v loňské výzvě. Za Českou republiku se do spolupráce nově zapojí Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.
„Věda nemá hranice. Když se kolem sebe díváte s očima otevřenýma, mohou vás napadat přesahy do úplně nových vědních disciplín, a to mě na vědě moc baví,“ říká Petr Kovaříček, vedoucí výzkumné skupiny, která díky start-up grantu Nadace Experientia vznikne od ledna 2021 na VŠCHT v Praze.
Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání, mládež a sport Maryia Gabriel zdůrazňuje potřebu podporovat nejlepší evropské výzkumníky a inovátory v boji proti pandemii koronaviru a přípravách na případná budoucí ohrožení. Oceňuje dosavadní výsledky sbírky na obnovu Evropy a vyzdvihuje roli inovací na cestě z krize.
Ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Eva Bártová a zástupce ředitele pro vědu výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity Karel Říha se stali členy prestižní Evropské asociace molekulární biologie (EMBO). Členství jako uznání výjimečné vědecké práce a úspěchů v oblasti věd o živé přírodě získalo celkem 63 vědců z 25 zemí světa.
Během koronavirové pandemie se vědcům v mnoha zemích světa podařilo veřejnosti ukázat, proč je věda pro současný svět tak zásadní. Potenciální ekonomická krize však také řadu vědců a vědeckých projektů významně ohrožuje. Někteří odborníci nyní varují, že bez vhodných opatření věda přijde o celou generaci mladých výzkumníků.
V posledních dnech rozvířil veřejný prostor článek profesora Tomáše Hudlického z Kanady, který kritizoval dle jeho mínění přílišné zvýhodňování žen a různých menšin v konkurzech na pozice ve vědě. Článek byl stažen, což vyvolalo pobouření části akademické obce. Na portálu Vědavýzkum.cz vyšly články Marcely Linkové (1, 2) a Lenky Žákové se vzájemně protichůdným hodnocením názorů T. Hudlického.
Rozšíření a prohloubení multidisciplinární spolupráce, kvalitní základní a aplikovaný výzkum i hledání nových výzkumných směrů, které mají šanci uspět v mezinárodních grantových soutěžích a přispět k řešení globálních problémů. To jsou jen některé z úkolů Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), jenž na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) začne fungovat od 1. října 2020.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová imigrační omezení, která ovlivní život lidem pracujícím v oblasti vědy a technologií. Spojené státy zřejmě do konce roku přestanou vydávat určité kategorie víz pro zahraniční pracovníky. Trumpova administrativa chce tímto krokem upřednostnit pracovní místa pro občany USA a zmírnit tak ekonomické dopady pandemie koronaviru.
Strana 396 z 748