Ve středu 10. října 2018 podepsali předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR) Alice Valkárová a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka memorandum o spolupráci. Společným cílem je synergický rozvoj podpůrných aktivit, směřujících k provázanosti základního a aplikovaného výzkumu, jakožto vzájemně nepostradatelných součástí inovačního procesu.
JIří Grygar, přední český astronom a astrofyzik, ve svém komentáři mapuje uplynulých sto let české vědy. České podnebí nebylo vždy k vědě vlídné, přesto se dokázala příznivě rozvíjet. Jak je na tom ale česká věda dnes? Je její příznivý vývoj v ohrožení? Nad tím se Jiří Grygar zamýšlí v následujících řádcích.
Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila dne 10. října 2018 čtvrtou veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA, podprogram 2, Seal of Excellence.
Ústecký kraj spolu s Inovačním centrem Ústeckého kraje (ICUK) vyhlašují soutěž o nejinovativnější firmu regionu za rok 2018. Hodnotit se budou inovace výrobků, služeb a technologií v kategoriích malé a střední podniky a velké podniky. Soutěž, která se bude vyhlašovat každý rok, schválilo v pondělí 10. září 2018 zastupitelstvo kraje.
Týmy předních českých a izraelských vědců budou spolupracovat na několika výzkumných projektech v oblasti vývoje nových léčiv s potenciálem budoucího využití jeho výsledků zejména při léčbě rakoviny. Toto jsou hlavní závěry nedávného setkání mezi českou delegací Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, vedené jejím ředitelem Zdeňkem Hostomským a zástupcem ředitele pro strategický rozvoj Martinem Fuskem, a vedoucími výzkumných skupin z prestižního Weizmannova institutu věd v izraelském městě Rechovot.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Kvantitativně hodnotit výsledky výzkumu jednotlivých vědeckých institucí je umění a jako v umění existuje i v této oblasti řada různých metod, jak hodnocení provádět a na co se soustředit. V postkafemlejnkovské éře je kladen i u nás důraz na to, co se vágně nazývá "excelence", která je obvykle spojována s články v časopisech, jako jsou Nature či Science. Není proto divu, že velký zájem vyvolávají žebříčky sestavené vydavatelstvím Springer Nature.
Rektoři 7 významných středoevropských univerzit odmítají návrh na geografické rozdělení prostředků rámcového programu Horizon Europe. Navrhovaný systém měl pomoci v překonání „inovační propasti“ mezi východní a západní částí Evropské unie. Rektoři ale chtějí, aby kritériem pro rozdělování prostředků zůstala excelence.
Dne 26. září jsem zase navštívil Institute of Science and Technology Austria (IST) v Maria Gugging. Konal se tam totiž pravidelný Science-Industry Day a na něm tentokrát přednášela Åsa Lindholm Dahlstrand, známá badatelka o tématu profesorské privilegium.
Nature-index (NI) je seznam špičkových vědeckých časopisů přírodních věd. Z počtu článků v těchto časopisech lze usuzovat na velikost špičkového vědeckého výkonu zemí a pracovišť. S web udělátky založených na NI je radost si pohrát. Člověk se něco dozví, byť často si jen potvrdí své domněnky. Českou republiku řadí publikační výkon podle NI na solidní 15. místo v EU.
„Je dobré mít nobelistu na univerzitě, ale ne na katedře“, zmínil se nedávno jeden můj německý kolega při náhodné diskusi. Říjnové oznámení laureátů je jedním z mála okamžiků, kdy věda dostane na pár hodin titulní stránky zpravodajských serverů – z pohledu PR jde o mimořádně účinně vynaložených několik milionů dolarů. Ptát se na škodlivost této ceny může znít nepatřičně.
Strana 569 z 773