Bez základního výzkumu by neexistoval ani Google, říká prezident německé vědecké společnosti Martin Stratmann

„S českými vědeckými ústavy máme přes padesát spoluprací. Zajímáme se o nová výzkumná centra v Česku – například laser ELI. A máme též zájem o rozvoj další vědecké spolupráce,“ říká Martin Stratmann, jenž předsedá německé vědecké společnosti MaxPlanck Gesellschaft (MPG). Ta v Německu zastřešuje činnost více než 80 elitních vědeckých ústavů, v nichž dnes působí osmnáct nositelů Nobelovy ceny. Její roční rozpočet činí impozantních 44 miliard korun.

Základní údaje

Martin Rychlík

8.8.2016

Stipendii jsme podpořili 52 nobelistů

Čeští „humboldtiáni“ by měli sebevědomě propagovat svou vlast, to, že i ona má vědě co nabídnout, říká profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace.

Základní údaje

Martin Rychlík

8.8.2016

Jiří Nantl: Přilákejme britské akademiky do Česka

Britské referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie otevírá řadu otázek, mimo jiné také o budoucích podmínkách pro britské vědce a akademické instituce. Společné finanční mechanismy EU jsou totiž v současnosti zásadním faktorem pro vědy v evropských zemích a granty Evropské výzkumné rady jsou obecně uznávanou značkou špičkové vědy. V prostředí současné vědy je rovněž zásadní vazba jednotlivých institucí na celoevropské sítě výzkumných infrastruktur, bez jejichž podpory některé typy výzkumu prakticky nelze úspěšně realizovat. Lze tedy očekávat, že po odchodu Velké Británie z EU se podmínky pro výzkum v Británii zkomplikují. Podle průzkumů realizovaných britskými odbornými periodiky až 40 procent britských akademiků hodlá zvažovat v případě brexitu odchod do jiné země.

Základní údaje

Jiří Nantl

8.8.2016

Kolik vědců k nám zavane brexit?

Hospodářské noviny spekulují, že by nám brexit mohl přihrát špičkové zahraniční vědce. Jde myslím jen o zbožné přání. Pokud brexit mezi zahraničními vědci v Británii vyvolal obavy a nejistoty, tak přesun do Česka by pro ně dnes byl cestou z deště pod okap.

Základní údaje

Daniel Münich

5.8.2016

Inovacím v Česku nepomohou další peníze, ale lepší inovační systém

OECD zveřejnilo zprávu o České republice [české shrnutí]. Letos se zaměřila na možné zdroje hospodářského růstu ČR. Dobře zvolené téma v situaci, kdy se z mediální kampaně odborářů může zdát, že k úspěchu stačí rychleji zvedat mzdy. Růstový potenciál Česka zpráva spatřuje v inovacích díky kvalitnějším státním politikám na jejich podporu. Kulantně se nám říká, že inovátoři jsme nic moc a inovační politika státu že stojí za starou bačkoru. Asi to nejdůležitější z celé zprávy je varování, že žába na prameni nejsou peníze, ale špatné inovační prostředí. Důležité to varování v situaci, kdy se v tichosti chystá masívní nárůst finanční podpory VaVaI směrovaný do firem a institucionální změny se vlečou. Ze zprávy OECD jsem vybral pár postřehů a přidal [pár komentářů].

Základní údaje

Daniel Münich

5.8.2016

Black-out českého informačního systému VaV

První červen 2016 se do historie české vědy zapsal jako den, kdy se po více než deseti letech spolehlivého provozu odmlčel informační systém výzkumu a vývoje (IS VaV). Smutně a nečekaně tak skončilo budování unikátního systému, na který jsme mohli být před světem opravdu pyšní. Kdy a zda vůbec bude systém opět spuštěn je dnes ve hvězdách. Stát selhal v poskytování jedné ze základních systémových služeb. Znalé situace to však už ani moc nepřekvapilo.

Základní údaje

Daniel Münich

5.8.2016

Metodika 2017+: věštírna

Z Rady pro výzkum letí zprávy, že dojde k zásadní změně hodnocení výzkumných organizací. Jde o další pokus skoncovat s kafemlejnkem? Veřejnosti byly zatím sděleny jen základní představy. O zbytku si zde volně zavěštím nad několika větami z tiskové zprávy rozeslané úřadem pro VaV.

Základní údaje

Daniel Münich

5.8.2016

Hodnocení výzkumu: cesta tam a zase zpátky

Pořekadlo vojenských spojařů říká, že bez spojení není velení. Podobně platí, že bez hodnocení výzkumných organizací nebude kvalitnějšího výzkumu. A bez toho nebude všechno to, co si od veřejných peněz vkládaných do výzkumu všichni slibujeme. Tedy dlouhodobě vyšší hospodářský růst, reálný růst mezd a zlepšování kvality života. I s touto vizí se české vlády poslední dekády podepsaly pod řadu vládních programů a strategií slibujících zavedení moderního systému hodnocení. Vždy však zůstalo jen u slibů a zbožných přání. Kultura hodnocení výzkumných organizací v Česku zůstává i po letech prach bídná a výhled není jiný.

Základní údaje

Daniel Münich

5.8.2016

Registr smluv – myšlenka dobrá, samotné provedení slabší

• Autor článku: ne
• Zdroj: Karel Masopust, Renata Brychtová

Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 340/2015 Sb. dne 14. 12. 2015 (dále jen „Zákon“). Samotné přijetí právní úpravy doprovázela od počátku dlouhá a poměrně bouřlivá debata mezi jejími zastánci a odpůrci, a to nejen v rámci samotného legislativního procesu, ale i mezi širokou veřejností.

Základní údaje

Karel Masopust, Renata Brychtová

Legislativa a právo

4.8.2016

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek a vnitřní předpisy organizace

• Autor článku: ne
• Zdroj: Karel Zuska, Renata Brychtová

Je nepsaným pravidlem, že veřejné vysoké školy a další výzkumné organizace zpravidla mají vnitřní předpis v podobě Směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo jiný obdobný předpis, podle kterého jsou povinny postupovat (Směrnice). Směrnice jako předpis interní povahy podrobněji rozpracovává postupy, které jsou pracovníci organizace povinni dodržet při zadávání veřejných zakázek. Současné Směrnice jsou tedy jakýmsi manuálem pracovníků, kteří mají co do činění s veřejným zadáváním, a to jak po věcné, tak i procesní stránce.

Základní údaje

Karel Zuska, Renata Brychtová

Legislativa a právo

4.8.2016